Termobarické zbraně jsou to nejsilnější, co se dá na bojištích použít, s výjimkou jaderných raket

Nahrávám video

Rusko podle několika svědectví používá na Ukrajině takzvané termobarické bomby nebo rakety. Zda k explozím těchto pum došlo, zatím není jasné, ale s jistotou se dá říct, že jsou na Ukrajině přítomné. Jedná se o jedny z nejničivějích zbraní, které v současné době existují.

V pondělí podle ukrajinských zdrojů ruská armáda opakovaně bombardovala město Ochtyrka s asi 50 tisíci obyvateli na severovýchodě Ukrajiny. Starosta města Pavlo Kuzmenko na sociálních sítích uvedl, že při tom použila takzvaných vakuových neboli termobarických zbrají.

Později to podle agentury Reuters potvrdila i ukrajinská velvyslankyně při OSN Oksana Markarovová, která zároveň upozornila, že použití této zbraně zakazuje Ženevská úmluva. Explozi této zbraně by mělo údajně zachycovat toto video: 

„Nepřítel válčí zbaběle. Na Ochtyrku znovu shodili vakuovou bombu, a to na sklad ropných paliv. Ropnou nádrž to vyhodilo do povětří,“ uvedl starosta. „Použili vakuovou bombu,“ zdůraznila Markarovová, která se ve Spojených státech obrátila na členy amerického Kongresu s žádostí o další pomoc Ukrajině.

Přítomnost termobarických zbraní v zemi je potvrzená

Tvrzení starosty města ani další možné použití těchto zbraní zatím není možné ověřit z nezávislých zdrojů, exploze mohou být totiž velmi podobné výbuchům odlišného původu.

Prokázané naopak je, že Rusko těmito zbraněmi na Ukrajině disponuje – jejich pohyby byly mnohokrát zachyceny místními lidmi i respektovanými novináři, například z televizní stanice CNN. Zde je zachycen přesun raketometů TOS-1 s termobarickými střelami:

Znovu byly nafilmovány v ukrajinském městě Tokmak:


Novináři potvrzují pohyby těchto sil pomocí takzvané geolokace: nacházejí místa na satelitních a jiných mapách a porovnávají je s tím, co je na fotografii/videu, respektive s tím, jaké informace tato digitální data obsahují.

Například následující video bylo také uváděno jako důkaz použití ruských vakuových zbraní, ale geolokace novinářů ze serveru Bellingcat ukazuje, že se pravděpodobněji jednalo o explozi zbrojního skladu ukrajinské armády: 

Rusko také průkazně tyto zbraně již v minulosti proti nepřátelům použilo. Stalo se to v roce 2017, kdy využilo leteckou bombu na tomto principu, aby zlikvidovalo vojenské cíle Islámského státu v Sýrii.

Dvě fáze výbuchu

Vakuové zbraně mají mnoho názvů a také celou řadu podob. Zbraň se podle principu fungování nazývá termobarická, objemově detonující, aerosolová či palivo-vzdušná.

Co je zásadní a co určuje její vojenské využití, je její síla. Vakuová (termobarická) bomba je totiž obecně považována za nejsilnější nejadernou zbraň na světě.

Využívá exploze k vymrštění hořících pevných částeček do okolí. To je zajištěno smícháním samotných palivových částeček s klasickou výbušninou, popřípadě kontejner s prachovými částečkami obklopuje klasickou nálož. U jiné varianty jádro tvoří klasická výbušnina s menším množstvím hořlavého prachu a venkovní nálož obsahuje větší množství hořlavého prachu.

V první fázi výbuchu se otevře ve stanovené výšce kontejner a vypustí palivový mrak, jenž se smísí s kyslíkem. Druhá nálož zapálí mrak, který může následně pohltit objekty či budovy.  Ničí pak nejen tlaková vlna z exploze, ale také následný podtlak, který vznikne po spálení vzduchu tímto ohnivým oblakem.

Bomba má mnohem větší devastující sílu oproti klasické výbušnině. V uzavřených prostorách může mít až dvojnásobnou účinnost. V místě exploze zraňuje všechno živé, má velký destruktivní účinek. Koho nezabije tlaková vlna a žár výbuchu, ten zahyne či je zraněn padajícími troskami. Bomby také vysávají vzduch z budov a způsobují jejich zřícení, mohou působit i udušení osob v objektu, popřípadě jeskyni. Vakuová bomba je proto velmi účinná při útocích na bunkry a podzemní kryty. Pro svou ničivou sílu zatím nikdy nebyly použity proti civilním cílům, jako jsou města.

„Mechanismus zabíjení živých cílů je jedinečný – a nepříjemný. To, co zabíjí, je tlaková vlna. A co je důležitější, následný podtlak, který roztrhne plíce,“ popsala výsledky amerických testů nezisková organizace Human Rights Watch, která proti těmto zbraním protestovala. 

Vakuové bomby už byly použity

Ruská verze bomby přezdívaná „otec všech bomb“ obsahuje méně výbušnin než americká, zvaná „matka všech bomb“, ale čtyřikrát přesahuje její ničivou sílu. Rovněž v epicentru výbuchu vytváří dvakrát vyšší teplotu.  

„Testy ukázaly, že nové zbraně jsou srovnatelné s jadernou bombou co do účinnosti i schopnosti,“ prohlásil po výše popsaném použití pumy proti Islámskému státu v roce 2017 zástupce náčelníka generálního štábu ruské armády Alexandr Rukšin v televizním vysílání. „Zároveň chci zdůraznit, že tato zbraň nekontaminuje prostředí na rozdíl od jaderné bomby,“ popsal její hlavní vojenskou výhodu.

V současné době má ve výzbroji termobarické zbraně celá řada světových armád, od USA přes Španělsko až po Rusko. Využity jsou nejen v podobě leteckých bomb, ale v rámci ruské armády například i v modení obdobě „kaťuší“, raketometů TOS-1:

Rusko ale může termobarické výbušniny nasadit také v mnohem menších zbraních, dokonce i přenosných, jako jsou například raketomety RPO Šmel-M.  

RPO-Šmel
Zdroj: Wikimedia Commons

Historie vakuových zbraní sahá do nacistického Německa

Vakuové bomby vyvinuli už za druhé světové války v Německu, inspirací byly důlní výbuchy směsi uhelného prachu a vzduchu. Za vynálezce této zbraně se považuje původně rakouský fyzik Mario Zippermayr. Po válce ve vývoji pokračovaly obě světové supervelmoci, jak USA, tak i Sovětský svaz. Experimentovalo se s různými plyny, vytvářely se směsi s průmyslovými trhavinami, hliníkovým prachem a různými palivy.

Podle dostupných informací tuto bombu poprvé použili Američané ve Vietnamu. Obdobné zbraně nasadila sovětská armáda v 80. letech během své afghánské invaze, později se spekulovalo o jejich použití ruskou armádou v Čečensku a Dagestánu i dalších místech.

V březnu 2002 Američané zřejmě použili dvě vysoce přesné a mohutné termobarické bomby o hmotnosti bezmála jedné tuny ve východním Afghánistánu proti bojovníkům hnutí Taliban a teroristické organizace al-Káida. Byly svrženy k ústí jeskynních komplexů v horách a údajně zabily devadesát lidí.

Termobarické bomby BLU-72/B podvěšené pod křídly amerického letounu Douglas A-1 Skyraider
Zdroj: Wikimedia Commons

Prokazatelně pak USA využily nejsilnější variantu vakuové bomby v dubnu roku 2017. Takzvanou „matku všech bomb“ (MOAB) tehdy shodil v Afghánistánu americký vojenský letoun MC-130. Nejsilnější nejadernou bombu použily USA ke zničení tunelů Islámského státu, šlo tehdy o vůbec první použití pumy GBU-43/B na bojišti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 4 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 5 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 8 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 9 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.