Tálibán strana 2 z 3

Bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě generál Ben Hodges očekává, že v létě dojde k další aktivitě Ruska na hranicích s Ukrajinou, kde zůstávají tisíce ruských vojáků i s technikou. Jedním z odstrašujících faktorů může podle něj být rychlý přesun aliančních vojsk, v čemž hraje Česko jako tranzitní země důležitou úlohu. Podle Hodgese však není česká infrastruktura stále dostačující. Veterán válek v Iráku, který působí jako vedoucí strategických studií washingtonského think-tanku CEPA, přijel do Prahy na pozvání Centra transatlantických vztahů a České televizi poskytl exkluzivní rozhovor.

Ozbrojené síly západních spojenců postupně opouštějí Afghánistán. S tím se stupňují obavy místních. Afghánci, kteří Američanům při bojích pomáhali, mají možnost požádat v USA o vízum, ne všichni ale uspějí. Spojenci zemi opustí symbolicky k 11. září.

Český prezident Miloš Zeman přednesl během virtuálního summitu hlav devíti států východního křídla NATO ostrou kritiku stahování mezinárodních sil z Afghánistánu. Jednání s radikálním hnutím Taliban přirovnal k jednáním s Adolfem Hitlerem „se stejnými důsledky“. Několik tisíc posledních vojáků USA, států NATO a jejich spojenců se z Afghánistánu začalo stahovat na počátku měsíce. Odejít chtějí do 11. září.

Z Afghánistánu se ve čtvrtek začaly stahovat první jednotky zemí Severoatlantické aliance, které tam působí v rámci nebojové mise Resolute Support (Rozhodná podpora). Podle agentury AFP to oznámil nejmenovaný mluvčí NATO, neuvedl však další detaily. Zahájení odchodu amerických vojáků ze země následně potvrdil také Bílý dům.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken přicestoval do Afghánistánu na neohlášenou návštěvu, aby představil plán USA na stažení svých zbývajících vojáků ze země do 11. září. Informovala o tom agentura AP. V koordinaci s Američany z Afghánistánu odejdou také jednotky dalších zemí NATO a mezinárodní koalice.

Jednotky Severoatlantické aliance opustí Afghánistán v koordinaci s vojáky Spojených států. Stahování začne 1. května a skončí 11. září, oznámil americký prezident Joe Biden. Konec nejdelší zahraniční války v dějinách USA připadne na dvacáté výročí teroristických útoků proti USA, které byly podnětem k afghánské misi.

Obnovu a oživení Severoatlantické aliance slíbil v Bruselu svým kolegům z ostatních členských zemí NATO šéf americké diplomacie Antony Blinken. Přislíbil také sdílet plány USA na odchod z Afghánistánu, ačkoli konkrétní datum se spojenci nedozvěděli. Blinken rovněž mluvil o potřebě ostražitosti vůči Rusku, včetně amerického požadavku na přerušení stavby plynovodu Nord Stream 2. I kvůli hrozbám z východu by podle něj evropští členové Aliance měli více sblížit své postoje s Tureckem.

Americký ministr obrany Lloyd Austin přiletěl na svou první návštěvu Afghánistánu, kde jednal například s prezidentem Ašrafem Ghaním. Do země se nový šéf Pentagonu vypravil v době, kdy se spekuluje o tom, jak dlouho ještě v Afghánistánu zůstanou američtí vojáci. Podle smlouvy uzavřené mezi hnutím Tálibán a předchozím americkým prezidentem Donaldem Trumpem by se měli stáhnout do začátku května.

Teroristická skupina Islámský stát (IS) se ve středu přihlásila k útoku na čtyři mladé zaměstnankyně televizní stanice ve východním Afghánistánu. Ve městě Džalálábád zastřelil ozbrojenec tři ženy ve věku 18 až 20 let, čtvrtá při útoku utrpěla kritická zranění, napsala agentura Reuters. Zaměstnankyně, které pracovaly pro televizní stanici Enikas TV, útočník přepadl v úterý při cestě z práce.

Severoatlantická aliance odložila konečné rozhodnutí o stažení svých vojsk z Afghánistánu. Po videokonferenci s ministry obrany třiceti členských zemí to oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. V Afghánistánu je nyní zhruba deset tisíc aliančních vojáků. Podle původního plánu by mělo NATO ze země odejít do konce dubna. Český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že se bude možné z Afghánistánu stáhnout až poté, co radikální hnutí Tálibán uzavře příměří či dohodu s afghánskou vládou.

Nový Zéland stáhne do května své poslední vojáky z Afghánistánu, oznámila novozélandská premiérka Jacinda Ardernová. Země počet armádních příslušníků na místě v posledních letech neustále snižovala.

Vojáci mezinárodní aliance z Afghánistánu zřejmě neodejdou do konce dubna a nedodrží tak termín, na němž se domluvilo povstalecké hnutí Tálibán se Spojenými státy. Informovala o tom v neděli agentura Reuters s odvoláním na čtyři vysoce postavené představitele NATO. Zároveň upozornila, že takový krok by mohl vyvolat napjaté vztahy s povstalci.

Nejméně osm lidí zahynulo a dalších 31 utrpělo zranění při sobotním raketovém útoku v afghánské metropoli Kábulu. Podle agentury AP o tom informovalo afghánské ministerstvo vnitra. Zasaženy byly převážně obytné čtvrti. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Americký prezident Donald Trump se chystá snížit počet amerických vojáků v Afghánistánu na 2500 z dnešních asi 4500. Chce to udělat ještě před svým odchodem z funkce, jenž má nastat 20. ledna. Z Iráku pak stáhne 500 vojáků, zůstane jich tam tedy 2500.  Oznámil to dočasný šéf Pentagonu Christopher Miller. Trumpův bezpečností poradce Robert O'Brien dodal, že prezident doufá v návrat všech vojsk do USA z obou zemí do května příštího roku.

Afghánské bezpečnostní složky zabily druhého muže teroristické sítě al-Káida. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tweet afghánské zpravodajské služby NDS. Abú Muhsín Masrí figuroval na seznamu nejhledanějších teroristů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

V Kataru začala dlouho očekávaná mírová jednání představitelů afghánské vlády a radikálního hnutí Taliban. Rozhovory mezi vládou v Kábulu a islamistickým povstaleckým hnutím jsou součástí dohody, již v únoru s radikální skupinou uzavřely Spojené státy. V úvodních prohlášeních šéfové obou jednajících stran potvrdili jako cíl zajištění mírového, stabilního Afghánistánu. Podle politického šéfa Talibanu musí být nezávislý a mít islámský systém.

Afghánská vláda v pondělí odsouhlasila propuštění čtyř stovek vězněných příslušníků Talibanu, které si hnutí klade jako jednu z podmínek pro zahájení mírových jednání. Ta by měla začít v katarském Dauhá týden poté, co bude poslední skupina vězňů propuštěna na svobodu. S odvoláním na afghánskou vládu o tom informovala agentura Reuters.

Afghánské hnutí Taliban v úterý oznámilo, že od pátku bude dodržovat třídenní příměří u příležitosti muslimského svátku oběti. Afghánská vláda vzápětí nařídila svým bezpečnostním silám, aby klid zbraní respektovaly. Všem bojovníkům bylo nařízeno, aby během tří dnů a nocí svátku Íd al-adhá neprováděli operace proti nepříteli, uvedl v prohlášení mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid. Při jakémkoli útoku „nepřítele“ ale rebelové použijí sílu, dodal.

Informace o ruských platbách povstalcům výměnou za zabíjení amerických a dalších západních vojáků v Afghánistánu se nepodařilo potvrdit a neexistují ani důkazy o tom, že by některé údajně nabízené odměny vedly k úmrtím vojáků USA. Podle agentury Reuters to dnes v Kongresu prohlásili ministr obrany Mark Esper a nejvýše postavený americký generál Mark Milley.

Spojené státy by měly zvážit uvalení sankcí vůči Rusku. Prohlásil to demokratický předseda výboru pro tajné služby Sněmovny reprezentantů Adam Schiff v reakci na zprávy, podle kterých ruská rozvědka nabízela v Afghánistánu odměny povstalcům za zabíjení amerických a dalších západních vojáků. Další demokratický zákonodárce Adam Smith pak uvedl, že podle sdělení amerických rozvědek musel prezident Donald Trump o činnosti Ruska vědět ještě předtím, než se aféra dostala na veřejnost. Trump to popírá.

Vedení teroristické skupiny Islámský stát (IS) přiznalo spory a boje s konkurenční al-Káidou působící v západní části africké oblasti Sahel, která se nachází jižně od Sahary. Boje se odehrávají hlavně v Mali a Burkině Faso. IS tvrdí, že jako první útoky zahájila skupina Džamáat nusrat al-islám val muslimín (JNIM –⁠ Skupina podporující islám a muslimy) napojená na al-Káidu, která také začala v obou zemích s rozsáhlým náborem nových členů. O konkurenčním boji mezi radikály v Sahelu informuje zpravodajský server BBC.

Při útoku na modlitebnu sikhů v centru Kábulu zahynulo 25 lidí. Osm lidí bylo zraněno. Oznámilo to afghánské ministerstvo vnitra, podle něhož útočil člen teroristické organizace Islámský stát (IS). Organizace se k akci také sama přihlásila.

Zprávy o smrti Severoatlantické aliance (NATO) jsou nesmírně přehnané, prohlásil v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Západ podle něj vítězí, a dělá tak společně. Ve svém projevu se šéf americké diplomacie také důrazně vymezil proti tvrzení německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, že se Spojené státy za administrativy Donalda Trumpa zříkají myšlenky mezinárodního společenství.