Jednotky Severoatlantické aliance opustí Afghánistán v koordinaci s vojáky Spojených států. Stahování začne 1. května a skončí 11. září, oznámil americký prezident Joe Biden. Konec nejdelší zahraniční války v dějinách USA připadne na dvacáté výročí teroristických útoků proti USA, které byly podnětem k afghánské misi.
Spojenci budou z Afghánistánu odcházet od května do 11. září, potvrdil Biden
Horizont ČT24: Stahování z Afghánistánu (zdroj: ČT24)
V Afghánistánu po dvou dekádách v rámci výcvikové mise zůstává téměř deset tisíc vojáků ze spojeneckých zemí, z nichž zhruba čtvrtinu tvoří Američané. Jejich odchod Washington původně plánoval na jaro, NATO jej však podmiňuje pokrokem mírových jednání mezi afghánskou vládou a radikálním hnutím Taliban. USA se proto rozhodly odchod odložit o několik měsíců.
„V nadcházejících měsících budeme úzce spolupracovat na bezpečném, uvážlivém a koordinovaném odchodu našich jednotek z Afghánistánu,“ sdělil před středečními jednáními v sídle Aliance šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Bílý dům už odpoledne zveřejil úryvky Bidenova projevu k tématu: „Šli jsme do Afghánistánu kvůli strašným útokům, k nimž došlo před 20 lety. To nemůže sloužit jako vysvětlení toho, proč bychom tam v roce 2021 měli zůstávat. (…) Nastal čas ukončit nejdelší americkou válku. Nastal čas, aby šli naši vojáci domů.“
Afghánský prezident Ašraf Ghání po telefonátu s Bidenem ujistil, že bezpečnostní složky jeho země jsou plně schopné ji bránit. Biden se obrátil na Taliban s tím, že on ponese zodpovědnost za to, že ze země nebudou přicházet žádné teroristické hrozby pro USA a jejich spojence.
Z Afghánistánu stáhne své vojáky i Británie
Velká Británie stáhne z Afghánistánu téměř všechny ze svých 750 vojáků, kteří v zemi působí, napsal v úterý list The Times. Pro Brity by podle informací The Times bylo obtížné v zemi zůstávat po odchodu amerických spojenců, protože obě vojska sdílejí základny i infrastrukturu.
Ostrovní země vypracovala plán na předání vedení akademie v Kábulu, kde její jednotky pomáhají cvičit afghánské vojáky. Nově ji bude spravovat místní vláda. Britští vojáci působí převážně v Kábulu v ochranných misích, například jako doprovod význačných osobností. Vojáci se postupně přesouvají na protiteroristické mise v Africe i jinde ve světě.
obrázek
Válka proti Talibanu trvá téměř 20 let
„Samozřejmě že tato hrozná válka musí jednoho dne skončit, ale škrty a útěk od našich afghánských partnerů na ně musí působit jako zrada,“ uvedl generálmajor Charlie Herbert, který byl do roku 2018 poradcem NATO pro afghánskou policii.
Odchodem bez stanovení podmínek dávají Velká Británie a USA „Talibanu zelenou k převzetí moci“, uvedl plukovník Simon Diggins, bývalý britský vojenský přidělenec v Kábulu.
Taliban v Afghánistánu vládl v letech 1996 až 2001. V říjnu 2001 zahájily USA a Velká Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na afghánský režim. Byla to reakce na teroristické útoky z 11. září téhož roku na New York a Washington spáchané organizací al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. Vláda Talibanu byla svržena v listopadu 2001.