Afghánská vláda jedná s Talibanem. V Kataru začaly mírové rozhovory

V Kataru začala dlouho očekávaná mírová jednání představitelů afghánské vlády a radikálního hnutí Taliban. Rozhovory mezi vládou v Kábulu a islamistickým povstaleckým hnutím jsou součástí dohody, již v únoru s radikální skupinou uzavřely Spojené státy. V úvodních prohlášeních šéfové obou jednajících stran potvrdili jako cíl zajištění mírového, stabilního Afghánistánu. Podle politického šéfa Talibanu musí být nezávislý a mít islámský systém.

Na úvod jednání promluvil americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který zdůraznil, že vláda i Taliban jednají v zájmu příštích generací Afghánců. Dosažení trvalého míru v Afghánistánu je možné, zdůraznil Pompeo, jednání ale budou podle něj vyžadovat mimořádně tvrdou práci a oběti, aby skončila úspěchem.

Obě strany pak vyzval, aby se vzdaly násilí a korupce a směřovaly k míru a prosperitě. Volba budoucího politického systému je věcí samotných Afghánců, řekl Pompeo.

Zástupce vlády zdůraznil význam příměří, odborníci v rychlou dohodu nevěří

Šéf Vysoké rady pro národní usmíření Abdulláh Abdulláh řekl, že prioritou rozhovorů je dohoda o omezení násilí. Obě strany budou podle něj muset hledat kompromisy pro řešení sporných bodů. „Jedno z nejdůležitějších témat je podstatné omezení násilí a dohoda o příměří,“ řekl Abdulláh.

Agentura DPA ale píše, že odborníci pochybují o možnosti rychlé dohody o příměří, protože na obou stranách přetrvává značná nedůvěra.

„Věřím, že pokud si navzájem podáme ruce a budeme čestně pracovat pro mír, současné pokračující strádání v zemi skončí,“ prohlásil Abdulláh. „Přišli jsme sem s dobrou vůlí a dobrým záměrem ukončit 40 let krveprolévání a dosáhnout trvalého míru v celé zemi.“ Ten podle něj otevře cestu k „návratu milionů našich uprchlíků žijících v bídě“.

„Nemusíme se stoprocentně shodnout na každém z témat, která máme před sebou,“ řekl Abdulláh. Důležité je podle něj dospět k řešením, která se stanou základem dohody o stěžejních a ústředních bodech. „Vyzýváme k humanitárnímu příměří. To umožní, aby humanitární pomoc a rozvojové programy dospěly do všech částí Afghánistánu a prospěly našim lidem.“

Podle Abdulláha mají rozhodnout o programu jednotlivých setkání vyjednávači, ale začne se tématy považovanými za nejsnadnější. Abdulláh také řekl, že vládní delegace se zaměří na ochranu práv žen. „V naší zemi se některé věci dramaticky změnily. Ženy jsou zastoupeny ve všech částech společnosti, jsou aktivní účastnice dění,“ řekl Abdulláh.

Taliban chce islámský systém

Politický šéf Talibanu Abdul Ghání Baradur připustil, že „proces mírových jednání může mít těžkosti, ale naším přáním je, aby jednání postupovala s trpělivostí a tolerancí“. „Chceme, aby byl Afghánistán svobodnou, nezávislou, jednotnou a rozvinutou zemí a měl islámský systém, v němž všechny kmeny a etnické skupiny v zemi budou mít své místo bez jakékoliv diskriminace a budou žít v lásce a bratrství,“ prohlásil.

Za nejlepší šanci na mír označili mírové rozhovory generální tajemník NATO Jens Stoltenberg i generální tajemník OSN António Gutteres. „Mírový a stabilní Afghánistán je v zájmu všech,“ zdůraznil Stoltenberg. „Mírový proces, v němž jsou významně zastoupeny ženy, mládež i oběti konfliktu, skýtá nejlepší naději na trvalé řešení,“ řekl Gutteres.

Ministr zahraničí hostitelského Kataru řekl, že afghánská mírová dohoda by měla být postavena na principu „žádný vítěz, žádný poražený“. Katar podle něj nebude litovat žádných snah o podporu afghánských mírových jednání spolu s mezinárodním úsilím.

Atmosféra byla podle agentury DPA při sobotních jednáních uvolněná, bylo slyšet i žertování a smích. V oficiální části ale bylo patrné napětí na obou stranách 21členných delegací. V neděli má jednání pokračovat v užším formátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...