Afghánská vláda jedná s Talibanem. V Kataru začaly mírové rozhovory

V Kataru začala dlouho očekávaná mírová jednání představitelů afghánské vlády a radikálního hnutí Taliban. Rozhovory mezi vládou v Kábulu a islamistickým povstaleckým hnutím jsou součástí dohody, již v únoru s radikální skupinou uzavřely Spojené státy. V úvodních prohlášeních šéfové obou jednajících stran potvrdili jako cíl zajištění mírového, stabilního Afghánistánu. Podle politického šéfa Talibanu musí být nezávislý a mít islámský systém.

Na úvod jednání promluvil americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který zdůraznil, že vláda i Taliban jednají v zájmu příštích generací Afghánců. Dosažení trvalého míru v Afghánistánu je možné, zdůraznil Pompeo, jednání ale budou podle něj vyžadovat mimořádně tvrdou práci a oběti, aby skončila úspěchem.

Obě strany pak vyzval, aby se vzdaly násilí a korupce a směřovaly k míru a prosperitě. Volba budoucího politického systému je věcí samotných Afghánců, řekl Pompeo.

Zástupce vlády zdůraznil význam příměří, odborníci v rychlou dohodu nevěří

Šéf Vysoké rady pro národní usmíření Abdulláh Abdulláh řekl, že prioritou rozhovorů je dohoda o omezení násilí. Obě strany budou podle něj muset hledat kompromisy pro řešení sporných bodů. „Jedno z nejdůležitějších témat je podstatné omezení násilí a dohoda o příměří,“ řekl Abdulláh.

Agentura DPA ale píše, že odborníci pochybují o možnosti rychlé dohody o příměří, protože na obou stranách přetrvává značná nedůvěra.

„Věřím, že pokud si navzájem podáme ruce a budeme čestně pracovat pro mír, současné pokračující strádání v zemi skončí,“ prohlásil Abdulláh. „Přišli jsme sem s dobrou vůlí a dobrým záměrem ukončit 40 let krveprolévání a dosáhnout trvalého míru v celé zemi.“ Ten podle něj otevře cestu k „návratu milionů našich uprchlíků žijících v bídě“.

„Nemusíme se stoprocentně shodnout na každém z témat, která máme před sebou,“ řekl Abdulláh. Důležité je podle něj dospět k řešením, která se stanou základem dohody o stěžejních a ústředních bodech. „Vyzýváme k humanitárnímu příměří. To umožní, aby humanitární pomoc a rozvojové programy dospěly do všech částí Afghánistánu a prospěly našim lidem.“

Podle Abdulláha mají rozhodnout o programu jednotlivých setkání vyjednávači, ale začne se tématy považovanými za nejsnadnější. Abdulláh také řekl, že vládní delegace se zaměří na ochranu práv žen. „V naší zemi se některé věci dramaticky změnily. Ženy jsou zastoupeny ve všech částech společnosti, jsou aktivní účastnice dění,“ řekl Abdulláh.

Taliban chce islámský systém

Politický šéf Talibanu Abdul Ghání Baradur připustil, že „proces mírových jednání může mít těžkosti, ale naším přáním je, aby jednání postupovala s trpělivostí a tolerancí“. „Chceme, aby byl Afghánistán svobodnou, nezávislou, jednotnou a rozvinutou zemí a měl islámský systém, v němž všechny kmeny a etnické skupiny v zemi budou mít své místo bez jakékoliv diskriminace a budou žít v lásce a bratrství,“ prohlásil.

Za nejlepší šanci na mír označili mírové rozhovory generální tajemník NATO Jens Stoltenberg i generální tajemník OSN António Gutteres. „Mírový a stabilní Afghánistán je v zájmu všech,“ zdůraznil Stoltenberg. „Mírový proces, v němž jsou významně zastoupeny ženy, mládež i oběti konfliktu, skýtá nejlepší naději na trvalé řešení,“ řekl Gutteres.

Ministr zahraničí hostitelského Kataru řekl, že afghánská mírová dohoda by měla být postavena na principu „žádný vítěz, žádný poražený“. Katar podle něj nebude litovat žádných snah o podporu afghánských mírových jednání spolu s mezinárodním úsilím.

Atmosféra byla podle agentury DPA při sobotních jednáních uvolněná, bylo slyšet i žertování a smích. V oficiální části ale bylo patrné napětí na obou stranách 21členných delegací. V neděli má jednání pokračovat v užším formátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 50 mminutami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
před 51 mminutami

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 56 mminutami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 2 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.