Afghánci, kteří pracovali pro alianční vojska, se bojí pomsty Talibanu. Případy z minulosti jejich obavy potvrzují

8 minut
Horizont ČT24: Stahování aliančních vojsk z Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Zářijový termín úplného stažení desetitisícové mise NATO z Afghánistánu se blíží a v zemi narůstají obavy z Talibanu. Největší strach mají místní, kteří v minulých letech spolupracovali se zahraničními silami. Tlumočníci, kuchaři či zásobovači se obávají pomsty islamistů. Lidskoprávní organizace zvyšují tlak na západní vlády, aby se o své spolupracovníky postaraly.

Nejdelší válečné nasazení NATO se po dvaceti letech uzavírá. V Afghánistánu se podařilo vypátrat a zničit základny al-Káidy. Jen částečně se podařilo obnovit infrastrukturu země a vůbec se nepodařilo porazit Taliban. Rozsudek smrti se vznáší nad více než dvaceti tisíci afghánských spolupracovníků.

„Hrozba nad nimi se zvyšuje. Narůstá počet útoků Talibanu proti Afgháncům,“ potvrzuje britský ministr obrany Ben Wallace. Velká Británie zatím přijala tři tisíce Afghánců s rodinami. Spojené státy dokonce devatenáct tisíc a navíc 45 tisíc jejich příbuzných. Stejné číslo ale na urychlené vystěhování ještě čeká.

Tragický předobraz ze Saigonu

Čas se krátí a z historie vyplouvají vzpomínky na chaotický pád jiné asijské země po překotném ukončení dlouholeté západní podpory. Posledního dubna 1975 odvysílalo americké armádní rádio v Jižním Vietnamu slavnou skladbu Irvinga Berlina Bílé Vánoce, jež byl signálem pro evakuaci Saigonu. Před komunistickými silami prchaly i desetitisíce místních. Navzdory úsilí vojáků se uprostřed chaosu nenašlo místo pro všechny.

„Bylo to strašně chaotické. Jako by vypuklo peklo,“ vzpomínal v červnu 1994 bývalý vietnamský tlumočník Ca Van Tran. „Věděli jsme, že skončí v rukou komunistů. A ti je budou mučit, zabíjet, věznit,“ dodal americký veterán války ve Vietnamu Phil Herbert.

Za pomoc zahraničním armádám zaplatila tisícovka Iráčanů životem

V roce 2011 se po osmi letech lidsky i materiálně nákladné války stáhly americké síly z Iráku. Ani tam se neobešly bez klíčové pomoci místních pracovníků. „Většina nás raději pracuje na druhé straně Iráku. I tak si při práci nasazujeme masky, aby nás nikdo nepoznal,“ popisoval před deseti lety irácký tlumočník Jessie. „Hodně z ostatních tlumočníků dostalo výhrůžky, vyhrožují i jejich rodinám,“ dodával jeho kolega Larry.

Al-Káida a další extremistické skupiny povraždily přes tisíc iráckých spolupracovníků západních armád. Vedle slušného platu byla pro irácké tlumočníky pohnutkou také vidina vystěhování se do Spojených států.

Na speciální vízum se nakonec do USA odstěhovalo několik tisíc iráckých tlumočníků s rodinami. Na rozdíl od Vietnamu ale v Iráku nehrozil pád režimu. Ten se teď naopak s velkými obavami skloňuje v afghánském Kábulu. „Američany jsme porazili. Vláda je jen jejich otrockou správou. Až Američané odejdou, nepřežije ani pět dní,“ varuje velitel Talibanu v provincii Ghazní mulla Misbah.

Petr Pavel: Je morální povinnost postarat se o místní spolupracovníky

Podle bývalého předsedy Vojenského výboru NATO a bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Petra Pavla se spojenecké síly v tak komplikovaném prostředí, jako je Afghánistán, bez místních sil neobejdou. Nejde přitom jen o tlumočníky, ale i o lidi, kteří zprostředkovávají znalost prostředí. „Rozhodně není povinnost se o tyto spolupracovníky postarat. Na druhou stranu to vidím jako morální závazek,“ uvedl v Horizontu ČT24 Pavel.

V případě České republiky podle něj jde o jednotky až desítky lidí a neměl by být problém se o ně postarat, tedy převézt je do Česka a umožnit jim zde žít. „Protože výrazně usnadnili fungování našich vojáků v misích,“ vysvětluje Pavel.

Přesun afghánských spolupracovníků podporoval už v době, kdy byl ve vedení české armády: „Myslím, že je to správné. Ty lidi jsme najali, když jsme je potřebovali, a není možné jim pouze zaplatit a pak je nechat vlastnímu osudu. Myslím, že bychom se o ně měli postarat.“ 

Američtí vojáci, páteř desetitisícové mise NATO, se z Afghánistánu stáhnou symbolicky k 11. září. Kolik místních spolupracovníků dostane do té doby možnost se vystěhovat, je zatím nejasné. Stejně jako osud celé afghánské vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 9 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 13 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 16 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 17 hhodinami
Načítání...