Lídři zemí Severoatlantické aliance vyjádřili solidaritu Česku a dalším zemím dotčeným nepřátelskými akcemi Ruska. Vyzvali Moskvu, aby odstranila Česko a Spojené státy ze seznamu zemí, které nejsou přátelské. Rusko podle společného prohlášení šéfů třicítky aliančních států stále více ohrožuje bezpečnost spojenců z NATO provokativní a rozkladnou aktivitou u jejich hranic i na jejich území.
NATO podle prohlášení lídrů znepokojují narůstající ruské vojenské aktivity v bezprostředním sousedství Aliance, stejně jako množící se hybridní a kybernetické útoky vedené přímo proti členským státům.
„Patří sem i nelegální a ničivé akce ruských zpravodajských služeb na území Aliance, z nichž některé si vyžádaly životy obyvatel a způsobily rozsáhlé materiální škody. V plné solidaritě stojíme za Českou republikou a dalšími zeměmi, které byly tímto způsobem postiženy,“ uvádí komuniké.
Státy NATO již Česku vyslovily podporu krátce po dubnovém zveřejnění závěrů českých tajných služeb o účasti ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Lídři nyní Moskvu vyzvali, aby Česko i USA odstranila ze seznamu, na který se Česko dostalo před měsícem v souvislosti s diplomatickou pří navazující na vrbětickou kauzu.
Metnar poděkoval za podporu
Prezident Miloš Zeman, který Česko na summitu zastupoval, se podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka ve svém vystoupení kriticky vyjadřoval k odchodu z Afghánistánu. Zda spojencům poděkoval za podporu, není z dostupných informací známo, na rozdíl od dalších státníků Zeman nemluvil s novináři a ihned po summitu odjel.
„Chtěl bych našim partnerům opakovaně poděkovat za vyjádření solidarity v otázce Vrbětic a hybridního působení,“ uvedl v tiskovém prohlášení ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), který byl součástí české delegace v Bruselu.
Společné komuniké aliančních lídrů zdůrazňuje, že NATO je rovněž připraveno k dialogu s Moskvou, který však musí být „smysluplný“ a obě strany by k němu měly přistupovat předvídatelně a transparentně. „Konflikt na Ukrajině a v jejím okolí je za současných okolností naší hlavní agendou,“ nastínili lídři stěžejní téma možných rozhovorů s Moskvou.
Zároveň zdůraznili, že nadále podporují územní svrchovanost Ukrajiny, Gruzie a Moldavska, a vyzvali Rusko, aby ze všech tří zemí stáhlo své jednotky.
Čína je „systémová výzva“
Summit v závěrečném usnesení dále uvedl, že Čína představuje „systémovou výzvu“ pro Severoatlantickou alianci. Podle agentury Reuters je to zároveň poprvé, co Aliance oficiálně uvedla, že se hodlá postavit čínským vojenským ambicím.
Znění komuniké je podle Reuters diplomatickým vítězstvím amerického prezidenta Joea Bidena, který vyzýval spojence v NATO, aby vystoupili proti rostoucímu autoritářství i vojenské moci Číny. Peking je výslovně označen za bezpečnostní riziko.
Usnesení, které bude určovat příští alianční politiku vůči Číně, přichází den poté, co skupina sedmi ekonomicky silných zemí G7 vydala prohlášení kritizující stav lidských práv v Číně a politiku Pekingu v Hongkongu i vůči Tchaj-wanu. Čínská diplomacie to odsoudila a vyzvala skupinu, aby přestala Čínu hanobit.
„Deklarované ambice a asertivní chování Číny představují systematické výzvy pro mezinárodní řád založený na pravidlech i pro oblasti důležité pro bezpečnost Aliance,“ uvedli lídři NATO v komuniké. Obavy Aliance vzbuzuje sílící jaderný arzenál Pekingu, čínská účast na ruských vojenských cvičeních v euroatlantickém prostoru či šíření dezinformací.
Evropská unie ve společné pozici vůči Číně přestala již dříve považovat tuto mocnost za spolehlivého obchodního partnera a nyní ji označuje za „systémového protivníka“, připomíná Reuters.
Stoltenberg: Čína se k nám přibližuje
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že zvyšující se přítomnost Číny od Pobaltí po Afriku znamená, že aliance musí být připravena.
„Čína se k nám přibližuje. Vidíme ji v kybernetickém prostoru, vidíme Čínu v Africe, ale vidíme také Čínu investovat do naší kritické infrastruktury,“ řekl s odkazem na čínské akvizice evropských přístavů a telekomunikačních sítí z minulých let. „Musíme jako Aliance odpovědět tvrději.“
Šéfové zemí NATO se v deklaraci zároveň zasazují o zachování „konstruktivního dialogu“ s Pekingem v oblastech společného zájmu, jako je boj proti klimatickým změnám.
Další zvýšení výdajů na obranu
Lídři NATO se dále zavázali k dalšímu zvyšování výdajů na obranu, po němž dlouhodobě volají zvláště Spojené státy. Dřívější závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) letos podle odhadu NATO dosáhne třetina z třicítky členských zemí, Česko bude s 1,42 procenta osmé od konce.
Podle nedávného rozpočtového návrhu ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nebude Česko na tuto metu schopno dosáhnout ani k roku 2024, který je konečným termínem pro splnění závazku.
Komuniké lídrů označuje dvouprocentní cíl za „vodítko“ a konstatuje, že jej do tří let splní či překročí přibližně dvě třetiny států.
Podle Stoltenberga političtí vůdci aliančních zemí souhlasili i se zvýšením všech tří částí společného rozpočtu, který v řádech jednotek miliard eur dosahuje pouze desetin procenta celkových vojenských výdajů NATO. Více by tak měli spojenci vydávat na fungování svého řídícího centra, vojenských kapacit i na společné investice do strategické infrastruktury.
Podpora Afghánistánu
V závěrečném prohlášení se dále uvádí, že stažení aliančních vojsk z Afghánistánu neznamená, že NATO přestává tuto zemi podporovat.
Aliance bude nadále poskytovat výcvik i finanční prostředky afghánské armádě. V Kábulu bude nadále působit představitel Aliance, NATO bude také přechodně platit provoz mezinárodního letiště v afghánské metropoli. Během summitu se nicméně Aliance nedohodla, kdo bude letišti po stažení vojsk velet. Zájem o tuto roli projevilo Turecko.
K úplnému stažení amerických vojsk se zavázala vláda předchozího prezidenta Donalda Trumpa výměnou za to, že Taliban nedovolí svým členům ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. Definitivní konec americké mise v Afghánistánu oznámil prezident Biden s tím, že poslední vojáci odejdou do 11. září, což bude 20. výročí teroristických útoků, na které Washington reagoval invazí do této asijské země.
Odejít má do stejného data také několik tisíc vojáků z ostatních členských zemí NATO včetně Česka. V souvislosti s tím narůstají obavy, že Afghánistán zažívající už roky násilností se propadne do ještě většího chaosu. Otazníky zůstávají například nad tím, jak po odchodu vojsk ochránit zastupitelské úřady zemí NATO či Afghánce, kteří s aliančními vojáky spolupracovali.
Biden: Spojené státy jsou připraveny stát po boku Evropy
Summitu se poprvé účastnil nový americký prezident Joe Biden. „Chci to vyjádřit jasně: NATO je pro americké zájmy zásadně důležité samo o sobě. Pokud by neexistovalo, museli bychom jej znovu založit,“ řekl už před summitem. Aliance podle něj umožňuje Spojeným státům míru angažovanosti ve světě, jakou by samostatně neudržely.
Většina evropských lídrů doufá, že summit je definitivní tečkou za čtyřmi lety konfrontačního přístupu Bidenova předchůdce Donalda Trumpa. Jak ale upozorňují analytici, Bidenova administrativa se zaměřuje hlavně na domácí politiku a na rozdíl od předchozí vlády hodlá šetřit ve výdajích na obranu, což spojenci z NATO brzy pocítí.
Kritika a tlak na zvyšování armádních výdajů nebudou podle analytiků ve veřejných vyjádřeních amerického prezidenta časté, jasně ale zazní na uzavřených jednáních. „Mám za to, že rétorika bude přívětivější, ale samotná rozhodnutí ne. Je to opak přístupu Trumpovy administrativy,“ míní třeba Daniel Kochis z Heritage Foundation.
Biden nicméně prohlásil, že NATO je zásadní pro americké zájmy a že USA jsou připraveny stát po boku Evropy. Dal také najevo ochotu bránit spojence v případě jejich napadení. „Pátý článek (Severoatlantické smlouvy) je svatým závazkem,“ řekl o ustanovení, podle nějž všechny spojenecké země přispějí na pomoc napadenému členovi. „Chci, aby celá Evropa věděla, že Spojené státy jsou tady,“ dodal.
„V posledních letech roste uvědomění toho, že máme nové výzvy. Máme tu Rusko, které se nechová způsobem, v jaký jsme doufali. A také Čínu,“ dodal při rozhovoru se Stoltenbergem, jemuž poděkoval za jeho vedení Aliance.
USA sice podle Bidena nevyhledávají konflikt s Ruskem, Severoatlantická aliance je však připravena zasáhnout, pokud Moskva nepřestane se „škodlivými aktivitami“. Podle Bidena bude středeční setkání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem v Ženevě „rozhodující“. Hodlá na něm ruské hlavě státu nabídnout spolupráci v oblastech, které si Kreml sám zvolí.
Rusko zkouší, co si může dovolit, komentuje analytik
„Rusko je v této době ekonomicky, technologicky, společensky upadající velmoc. Tuto situaci se snaží vyrovnávat vojensky a přenastavovat tento trend revizionistickou zahraniční politikou, zaměřenou zejména proti Západu. Dělá to tak, že testuje limity toho, co jí povolí mezinárodní multilaterální systém a kde jsou limity Evropy a Západu v tom, co si může dovolit,“ komentoval pro Českou televizi důvody napjatých vztahů analytik AMO Petr Boháček.
Rusku podle něj nahrává fakt, že Unie a Spojené státy nemají vůči této zemi nastavenou jednoznačnou a dlouhodobou politiku. „Dlouhou dobu jsme u sankcí, které očividně nejsou dostatečně tvrdým nástrojem, takže se hra, co všechno si Rusko může dovolit na mezinárodním poli, vyvíjí dál, ať už je to na Krymu, na východní Ukrajině, v Gruzii a v poslední době i v Bělorusku,“ dodal.
Jakou pozici bude vůči Rusku zastávat Česko, není podle Boháčka jasné, protože se prezident ani ministr zahraničí k tématu detailně nevyjádřili. Uvedl, že se tomu ale nelze divit. „Je před volbami a současná vláda závisí na prezidentovi Zemanovi, je pod tlakem vyslovení nedůvěry. A zároveň prezident dlouhodobě hájí zájmy Kremlu a Ruské federace. Nemůžeme od něj očekávat, že se bude stavět nějakým tvrdým způsobem proti Rusku a vyjednávat podporu ze strany spojenců v Severoatlantické alianci,“ přiblížil.
Jediné, co se tedy podle něho ví, je to, že Česko nebude schopné do roku 2024 dávat na obranu země slibovaná dvě procenta HDP, jak uvedla vláda, a nebude tak plnit své závazky vůči NATO. „Což je samozřejmě ta nejhorší zpráva, kterou dáváme spojencům. A nemůžeme v takové rovině od nich očekávat nějakou pomoc a solidaritu,“ míní analytik Boháček.
Šedivý varuje před sbližováním Ruska a Číny
Armádní generál a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý v České televizi připomněl, že jedním z velkých problémů, který už trvá dlouho, ale příliš se o něm nediskutuje, je také potenciální sbližování Číny a Ruska do jednoho bloku. Zatím však mají problém najít společný zájem, podotkl. „Přesto, pokud by k tomu došlo, byl by to velmi velký nepřítel a hodně složitá situace,“ uvedl.
Dodal, že slovo 'nepřítel' je v tomto případě použité oprávněně, byť diplomacie používá trochu jinou terminologii. „Pokud někdo zbrojí a používá zbraně a zabíjí lidí, tak jak to Rusové předvedli ve Vrběticích, je nepřítelem,“ uvedl. Podle něho navíc Rusové velmi jasně deklarovali, že za nepřátelské země považují Spojené státy a Českou republiku.
„Nevím jestli to je čest nebo problém pro budoucnost, ale v každém případě sami Rusové říkají, kdo je jeho nepřítel. A já si myslím, že i my bychom měli mluvit zcela jasně. Samozřejmě je to otázka vysvětlování, ale i s nepřítelem se dá diskutovat,“ uzavřel Šedivý.
