Zeman na summitu východního křídla NATO ostře kritizoval stažení vojsk z Afghánistánu

Český prezident Miloš Zeman přednesl během virtuálního summitu hlav devíti států východního křídla NATO ostrou kritiku stahování mezinárodních sil z Afghánistánu. Jednání s radikálním hnutím Taliban přirovnal k jednáním s Adolfem Hitlerem „se stejnými důsledky“. Několik tisíc posledních vojáků USA, států NATO a jejich spojenců se z Afghánistánu začalo stahovat na počátku měsíce. Odejít chtějí do 11. září.

Dvoudenní summit se koná v rumunské metropoli Bukurešti. Osobně se ho ale kromě šéfa hostitelské země Klause Iohannise účastní jen polský prezident Andrzej Duda. Představitelé ostatních zemí, včetně Zemana, se připojili přes video. K jednání se přidali mimo jiné i americký prezident Joe Biden a generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. 

Takzvaná bukurešťská devítka sdružuje země Visegrádu (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), trojici pobaltských států (Estonsko, Litva, Lotyšsko),Bulharsko a Rumunsko.

Český prezident ve svém příspěvku připomněl, že na poslední vrcholné schůzce Severoatlantické aliance v Londýně „jako jediný bojovník“ protestoval proti stažení z Afghánistánu. Tento krok je podle něj „horší než zločin. Je to chyba“.

V této souvislosti poukázal na sobotní krvavý útok na školu v Kábulu. Je přesvědčený, že po odchodu sil USA a jejich spojenců v NATO z Afghánistánu Taliban odstraní tamní legální vládu, ovládne celou zemi a vytvoří nové teroristické centrum, které bude podle něj možné přirovnat k Islámskému státu v nedávných letech.

Zeman také položil otázku generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi, proč, pakliže má stejný názor jako on, proti stažení neprotestoval. „Proti této velké chybě, která mi připomíná politiku usmiřování, dokonce zbabělost, dokonce kapitulaci. Jednání s Talibanem je velmi podobné jednání s Adolfem Hitlerem se stejnými důsledky,“ uvedl český prezident.

Vrcholná schůzka v rumunské metropoli se koná v době zvýšeného napětí ve vztazích s Ruskem. Přispěla k tomu mimo jiné obvinění, že ruští agenti stojí za výbuchy muničních skladů v České republice a Bulharsku, ale také tlak Ruska na Ukrajinu a situace v Černém moři.

Bílý dům informoval, že prezident Biden s účastníky summitu diskutoval o širokém okruhu otázek, včetně schopnosti Aliance reagovat na hrozby.

Rumunský prezident v této souvislosti hovořil o nezbytnosti posílit schopnost odstrašení a obrany. „Všichni jsme nedávno byli svědky znepokojujícího vojenského soustředění Ruska v našem blízkém sousedství, v Černém moři, na Ukrajině a kolem ní,“ zdůraznil. „Proto jsem se zasazoval, a to i při diskusi s prezidentem Bidenem, o zvýšení vojenské přítomnosti spojenců v Rumunsku a … na jihu východního křídla,“ řekl Klaus Iohannis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA rozbily síť, která pomáhala Severokorejcům získávat práci v IT

Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo zatčení dvou Američanů, které podezřívá pomáhání severokorejským pracovníkům v IT krást identity. Následně se měli pokouše podvodně získávat zaměstnání v amerických firmách s cílem vydělávat peníze pro KLDR. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.
před 2 hhodinami

Saúdská Arábie hlásí čtyři zraněné po útocích hútíů na Rijád

Útoky jemenských povstalců hútíů si v noci na středu vyžádaly čtyři zraněné v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu. Zasažena byla také budova, která patří státní ropné společnosti Saudi Aramco, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.
před 3 hhodinami

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah utrpěla také obytná budova, jeden člověk zemřel. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vzájemná důvěra je k budování nezbytná, říká bývalý prezident Polska Lech Walesa

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.
před 6 hhodinami

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, je po operaci

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, informoval v úterý pozdě večer podle agentury Reuters Vatikán. Při operaci v římské nemocnici, která dopadla dobře, mu odebrali dolní lalok pravé plíce. Papež se má zotavovat přibližně týden.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.