Zeman na summitu východního křídla NATO ostře kritizoval stažení vojsk z Afghánistánu

Český prezident Miloš Zeman přednesl během virtuálního summitu hlav devíti států východního křídla NATO ostrou kritiku stahování mezinárodních sil z Afghánistánu. Jednání s radikálním hnutím Taliban přirovnal k jednáním s Adolfem Hitlerem „se stejnými důsledky“. Několik tisíc posledních vojáků USA, států NATO a jejich spojenců se z Afghánistánu začalo stahovat na počátku měsíce. Odejít chtějí do 11. září.

Dvoudenní summit se koná v rumunské metropoli Bukurešti. Osobně se ho ale kromě šéfa hostitelské země Klause Iohannise účastní jen polský prezident Andrzej Duda. Představitelé ostatních zemí, včetně Zemana, se připojili přes video. K jednání se přidali mimo jiné i americký prezident Joe Biden a generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. 

Takzvaná bukurešťská devítka sdružuje země Visegrádu (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), trojici pobaltských států (Estonsko, Litva, Lotyšsko),Bulharsko a Rumunsko.

Český prezident ve svém příspěvku připomněl, že na poslední vrcholné schůzce Severoatlantické aliance v Londýně „jako jediný bojovník“ protestoval proti stažení z Afghánistánu. Tento krok je podle něj „horší než zločin. Je to chyba“.

V této souvislosti poukázal na sobotní krvavý útok na školu v Kábulu. Je přesvědčený, že po odchodu sil USA a jejich spojenců v NATO z Afghánistánu Taliban odstraní tamní legální vládu, ovládne celou zemi a vytvoří nové teroristické centrum, které bude podle něj možné přirovnat k Islámskému státu v nedávných letech.

Zeman také položil otázku generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi, proč, pakliže má stejný názor jako on, proti stažení neprotestoval. „Proti této velké chybě, která mi připomíná politiku usmiřování, dokonce zbabělost, dokonce kapitulaci. Jednání s Talibanem je velmi podobné jednání s Adolfem Hitlerem se stejnými důsledky,“ uvedl český prezident.

Vrcholná schůzka v rumunské metropoli se koná v době zvýšeného napětí ve vztazích s Ruskem. Přispěla k tomu mimo jiné obvinění, že ruští agenti stojí za výbuchy muničních skladů v České republice a Bulharsku, ale také tlak Ruska na Ukrajinu a situace v Černém moři.

Bílý dům informoval, že prezident Biden s účastníky summitu diskutoval o širokém okruhu otázek, včetně schopnosti Aliance reagovat na hrozby.

Rumunský prezident v této souvislosti hovořil o nezbytnosti posílit schopnost odstrašení a obrany. „Všichni jsme nedávno byli svědky znepokojujícího vojenského soustředění Ruska v našem blízkém sousedství, v Černém moři, na Ukrajině a kolem ní,“ zdůraznil. „Proto jsem se zasazoval, a to i při diskusi s prezidentem Bidenem, o zvýšení vojenské přítomnosti spojenců v Rumunsku a … na jihu východního křídla,“ řekl Klaus Iohannis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.
před 1 mminutou

Washington a Kyjev jednají o konci ruské války na Ukrajině

V sídle německého kancléře v Berlíně v pondělí začalo druhé kolo jednání ukrajinské a americké delegace o ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovaly agentury Reuters, AFP či DPA. Spojené státy zastupují zmocněnec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, v první hodině se jednání v čele ukrajinských vyjednavačů účastnil prezident Volodymyr Zelenskyj. Následně jednání kvůli dalšímu programu opustil.
před 15 mminutami

Pomoc Ukrajině oslabí, píší v zahraničí o nové vládě

V Česku nově povládne koalice populistických a krajně pravicových či protiunijních stran, píší světové tiskové agentury a některá evropská média po jmenování ministrů kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zmiňují mimo jiné ohrožení pomoci Ukrajině nebo čínskou zkušenost nového ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).
před 38 mminutami

EU uvalila další sankce kvůli ruským hybridním útokům

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších čtrnáct osob a subjektů v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii. Jde i o tři české návrhy, uvedlo stálé zastoupení Česka při EU. Nové sankce se týkají mimo jiné ruské hackerské skupiny Cadet Blizzard, která útočila i v tuzemsku. EU zároveň rozšiřuje sankce na Bělorusko za hybridní hrozby, mimo jiné kvůli dění v Litvě.
10:28Aktualizovánopřed 52 mminutami

Mezi oběťmi útoku v Sydney je blízká přítelkyně Čaputové

Jedna z obětí nedělního útoku na účastníky oslav židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney je Slovenka, uvedla bývalá prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní byla oběť její blízkou přítelkyní. Slovenský prezident Peter Pellegrini potvrdil, že jedna z obětí je Slovenka. Australští činitelé mezitím zveřejnili jména dvou útočníků. Agentura Reuters také informovala, že muž, který odzbrojil jednoho z útočníků, se po operaci střelných poranění paže a ruky zotavuje v nemocnici.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nerudová povede vyjednávání EP o cenových brzdách povolenek ETS 2

Evropský parlament pověřil českou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), aby jako hlavní zpravodajka vedla vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS 2. Cílem je podle Nerudové posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení téměř sta procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pařížský Louvre je zavřený, zaměstnanci stávkují

Pracovníci pařížského muzea Louvre v pondělí „jednomyslně“ schválili vstup do časově neomezené stávky. Oznámily to odborové svazy CFDT a CGT, které tyto pracovníky zastupují a které k takovému protestu vyzvaly. Jde o další ránu pro světoznámé muzeum po říjnové loupeži královských šperků, poznamenala agentura AP. Vyhlášení stávky znamená, že by se muzeum vůbec nemělo během dne otevřít.
před 2 hhodinami
Načítání...