Severoatlantická aliance odložila konečné rozhodnutí o stažení svých vojsk z Afghánistánu. Po videokonferenci s ministry obrany třiceti členských zemí to oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. V Afghánistánu je nyní zhruba deset tisíc aliančních vojáků. Podle původního plánu by mělo NATO ze země odejít do konce dubna. Český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že se bude možné z Afghánistánu stáhnout až poté, co radikální hnutí Tálibán uzavře příměří či dohodu s afghánskou vládou.
NATO odložilo rozhodnutí o stažení vojáků z Afghánistánu
„V tomto stadiu jsme neučinili žádné konečné rozhodnutí o budoucnosti naší přítomnosti,“ uvedl Stoltenberg po jednání s ministry. Podle generálního tajemníka se budou spojenci o postupu „v následujících týdnech“ dál radit.
Spojené státy v loňské dohodě s Tálibánem uzavřené v Dauhá přislíbily, že do letošního května z Afghánistánu stáhnou všechny své vojáky výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. V případě odchodu USA by zemi opustili i vojáci dalších zemí NATO.
Stoltenberg ale řekl, že je třeba situaci v Afghánistánu ještě posoudit, než padne „konečné rozhodnutí“ o osudu mise. „Neexistují tu jednoduché možnosti,“ zdůraznil. „Pokud zůstaneme i po prvním květnu, hrozí, že to vyvolá další násilí, další útoky na naše jednotky… Ale když odejdeme, hrozí, že přijdeme o to, čeho jsme dosáhli,“ dodal.
Podle agentury DPA je po jednání prakticky jisté, že alianční vojáci ve středoasijské zemi zůstanou i po 1. květnu. Jak dlouho mise potrvá, ale jisté není.
Podle Stoltenberga musí radikální hnutí Tálibán omezit útoky, zpřetrhat vazby s teroristy a více energie věnovat mírovým jednáním s vládou v Kábulu. Tálibán ovšem na počátku února varoval, že nedodržení dohody z Dauhá vyvolá „velkou válku“.
Za Česko se videokonference účastnil ministr obrany Lubomír Metnar. Podle něj bude ukončení výcvikové mise a stažení jednotek z Afghánistánu záviset na bezpečnostní a politické situaci v zemi. „Tálibán musí dodržovat závazky vyplývající z dohody s USA a musí dojít k uzavření příměří či mírové dohody mezi ním a afghánskou vládou. Panuje shoda, že teprve po splnění těchto podmínek nastane správná chvíle, abychom všichni společně z této země odešli,“ uvedl Metnar podle tiskové zprávy českého ministerstva obrany.
Posílit přítomnost v Iráku
V Afghánistánu je zhruba deset tisíc vojáků NATO a partnerských zemí. Asi dva a půl tisíce z nich jsou Američané. V zemi jsou nasazeni i čeští vojáci, od letošního roku jich tam na základě mandátu schváleného českou vládou a parlamentem může být do 205. Loni česká armáda ukončila ostrahu spojenecké základny Bagrám.
Tálibán v Afghánistánu vládl v letech 1996 až 2001. V říjnu 2001 zahájily USA a Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na afghánský režim. Byla to reakce na zářijové teroristické útoky z téhož roku na New York a Washington spáchané organizací Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001.
Ministři obrany se na jednání věnovali také Iráku. Generální tajemník oznámil, že NATO posílí v této zemi svou výcvikovou misi. Místo současných 500 vojáků jich budou v Iráku postupně až 4000. Působit budou i mimo Bagdád. Stoltenberg zdůraznil, že je aliance v Iráku přítomna na základě žádosti vlády premiéra Mustafy Kázimího.
Podle Metnara se nyní vedou jednání o početním zastoupení jednotlivých zemí v irácké misi. „Mandát pro roky 2021 až 2022 schválený vládou a parlamentem nám umožňuje vyslat do země až 80 českých vojáků,“ uvedl ministr.