Tálibán strana 3 z 3

Když 24. prosince 1979 napadly sovětské jednotky Afghánistán, měla Moskva za to, že půjde jen o několikatýdenní operaci. Konflikt, který se ale nakonec protáhl na devět let a značně finančně zatížil komunistické impérium, opět posílil napětí mezi Východem a Západem. Podle některých historiků patří invaze do Afghánistánu mezi největší strategické chyby Sovětského svazu. A je také jedním z hlavních důvodů, proč se Sovětský svaz začal na konci 80. let hroutit.

Mezinárodní trestní soud se bude zabývat závažným obviněním britských vojáků ze spáchání válečných zločinů. Podle odhalení reportérů stanice BBC se někteří dopustili mučení a vražd civilistů v Afghánistánu a Iráku. Britské ministerstvo obrany označilo odhalení za nepodložená, slíbilo ale spolupráci s mezinárodními vyšetřovateli.

V Afghánistánu se v sobotu ráno otevřely volební místnosti. Prezidentské volby provází zvýšená bezpečnostní opatření a obavy z volebních podvodů. Asi hodinu po začátku hlasování zranila exploze u volební místnosti v jihoafghánském Kandaháru patnáct lidí. Žádná skupina se ale k útoku nepřihlásila, uvedl vysoce postavený vládní činitel. Podle agentury Reuters se před volbami registrovalo více než devět milionů voličů. Hlavními favority jsou dosavadní prezident Ašraf Ghaní a premiér Abdulláh Abdulláh.

Thomas Creal odhaluje, odkud, kam a jak putují podvodně získané peníze. Patří v tom mezi světovou špičku: zmapoval financování Talibanu, sledoval finanční toky kolem někdejšího prezidenta Libérie Charlese Taylora a pomohl dostat před soud Patricka Ho z čínské firmy CEFC. Do Prahy přijel nabídnout své služby české vládě a byl hostem pořadu Události, komentáře.

Nejméně 34 lidí zahynulo na západě Afghánistánu, když autobus, kterým cestovali, zasáhl výbuch nálože nastražené u silnice. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Oběťmi jsou civilisté, včetně žen a dětí.

Dvacet mrtvých a pět desítek zraněných si vyžádal nedělní rozsáhlý útok na politické ústředí někdejšího afghánského ministra vnitra Amrulláha Sáliha v centru Kábulu. Sálih, který bude v zářijových volbách po boku prezidenta Ašrafa Ghaního kandidovat na funkci prvního viceprezidenta, údajně vyvázl s lehkým poraněním. Kdo za útokem stojí, není zatím jasné.

Úřady v Afghánistánu varují před narůstající hrozbou obnovy Islámského státu. IS podle nich v těžko dostupných místech v horách na severovýchodě cvičí nové rekruty a plánuje útoky mířené na Západ. I v Kábulu se začínají ozývat nové výstřely. Podle autorit je to jasnou známkou toho, že se Islámský stát nepodařilo zcela zničit. Radikálové se pouze přesunuli a zakládají nové buňky.

Bývalá afghánská televizní reportérka Mína Mangalová, která působila jako poradkyně afghánského parlamentu, byla o víkendu zavražděna v metropoli Kábulu. Kdo za činem stojí, není jasné. Afghánští politici a organizace zasazující se za práva žen zločin důrazně odsoudili a vyzvali úřady, aby případ urychleně vyšetřily a viníky přísně potrestaly, napsal zpravodajský server BBC.

Za dvacet let českého členství v NATO prošly aliančními misemi stovky zdejších vojáků. Někteří – jako Lukáš Hirka – utrpěli zranění, jiní se z mise vrátili ve zdraví. Členství v NATO podle nich představují záruku míru a bezpečí.

Český prezident Miloš Zeman při schůzce s kolegy z dalších osmi členských zemí NATO ze střední a východní Evropy obhajoval alianční misi v Afghánistánu. Na Twitteru to uvedl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který se setkání účastnil. Současná jednání USA s hnutím Taliban jsou podle českého prezidenta riskantní.

Česká armáda stáhne vojáky z Afghánistánu, pokud ze země odejdou Spojené státy. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) to řekl v rozhovoru pro sobotní Právo. Česko bude podle něho adekvátně reagovat na snížení počtu nebo stažení amerických vojáků.

Odchod mezinárodních sil z Afghánistánu může výrazně změnit životy lidí v zemi zmítané válkou, kde i navzdory pokračujícímu každodennímu násilí jdou mladí Afghánci za svými sny. Několikadenní rozhovory mezi povstalci z řad Talibanu a americkými představiteli přitom mohou pomoci tento sedmnáct let trvající krvavý konflikt ukončit. K jednacímu stolu pozval islamisty i afghánský prezident Ašraf Ghaní.