Úřady v Afghánistánu varují před narůstající hrozbou obnovy Islámského státu. IS podle nich v těžko dostupných místech v horách na severovýchodě cvičí nové rekruty a plánuje útoky mířené na Západ. I v Kábulu se začínají ozývat nové výstřely. Podle autorit je to jasnou známkou toho, že se Islámský stát nepodařilo zcela zničit. Radikálové se pouze přesunuli a zakládají nové buňky.
Samozvaný chalífat s vlastní metropolí, měnou a miliardami dolarů především z ropy a loupeží před čtyřmi lety okupoval třetinu území Iráku a Sýrie. V době svého největšího rozkvětu v roce 2014 tak pokrýval rozlohu zhruba o velikosti Británie s osmi miliony lidí.
Loni v létě byla ale velká část bojovníků nucena opustit bitevní pole a v březnu tohoto roku pak padla i poslední bašta radikálních islamistů v syrském Baghúzu. Mnozí to proto vnímali jako důvod k oslavám konce teroristické organizace, přestože experti varovali, že vojenská porážka neznamená porážku ideovou.
To se ostatně nyní začíná potvrzovat. „Islámský stát nebyl zničen. Jen o sobě nedává vědět a připravuje se na vzestup a přesun do dalších oblastí,“ uvedl Ajmal Omar, člen místní rady provincie Nangarhar, kde se před několika lety ukrýval i vůdce al-Káidy Usáma Bin Ládin.
Životy místních jsou tak i nadále v ohrožení. Před nově příchozími islamisty z horských oblastí prchají. „Každý se bojí, ale ti, kdo bydlí v místech držených IS, zdaleka nejvíce. Jejich životy jsou v ohrožení, domy nejsou bezpečné, nic není bezpečné,“ uvedl jeden z uprchlíků Farmanullah Shirzad, který svůj domov společně s rodinou opustil v dubnu a na místě nechal kvůli obavě z radikálů veškerý svůj majetek.
Hrozba navíc neutichá ani v dalších částech kontinentu. Džihád pod černou vlajkou si přejí vést také tisíce bojovníků ze střední Asie, Čečenska, Indie či Bangladéše. Stále více Afghánců proto vidí naději například v radikálním hnutí Taliban, které s IS soupeří. I když má na svém kontě rovněž řadu atentátů, podle mnohých je v porovnání s Islámským státem takzvaným „menším zlem“.
