Zprávy o smrti NATO jsou nesmírně přehnané, Západ vyhrává, soudí Pompeo

3 minuty
UDÁLOSTI: V Mnichově jednala bezpečnostní konference. USA hájily NATO
Zdroj: ČT24

Zprávy o smrti Severoatlantické aliance (NATO) jsou nesmírně přehnané, prohlásil v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Západ podle něj vítězí, a dělá tak společně. Ve svém projevu se šéf americké diplomacie také důrazně vymezil proti tvrzení německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, že se Spojené státy za administrativy Donalda Trumpa zříkají myšlenky mezinárodního společenství.

„Západ vítězí a dělá to společně,“ opakoval během svého projevu Pompeo několikrát. „Svoboda a demokracie vítězí,“ vyjádřil také své přesvědčení politik, kterého podle jeho slov překvapují opakovaná prohlášení západních představitelů zpochybňující americké mezinárodní angažmá.

Naposledy tak při zahájení mnichovské konference učinil Steinmeier, podle něhož USA za Trumpa prosazují názor, že každý má své zájmy stavět nad zájmy všech ostatních.

„Jsem rád, že mohu oznámit, že zprávy o smrti NATO jsou nesmírně přehnané,“ uvedl v narážce na slova amerického spisovatele Marka Twaina, který kdysi prohlásil, že zprávy o jeho smrti nesmírně přeháněly. Svobodný Západ má podle šéfa americké diplomacie daleko světlejší budoucnost než jeho neliberální alternativy.

A Pompeo také vyjmenoval řadu mezinárodních iniciativ, do nichž jsou USA zapojeny, ať už je to vojenská podpora členských zemí NATO na východě Evropy, podpora Ukrajiny nebo prosazování společných sankcí proti severokorejskému režimu a další. „Je to Amerika, která odmítá mezinárodní společenství?“ zeptal se. „Nenechte se mýlit,“ poznamenal. 

Na bezpečnostní konferenci také oznámil další podporu, a to směrem k nezávislosti východní Evropy na ruském plynu – zemím střední a východní Evropy sdruženým v iniciativě Trojmoří pošlou Spojené státy miliardu dolarů (23 miliard korun). Touto investicí chtějí podle Pompea podpořit soukromé podnikání v energetickém sektoru.

Spojené státy totiž dlouhodobě kritizují dokončovaný plynovod Nord Stream 2, který bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, a obejde tak země střední a východní Evropy. Washington se obává přílišné závislosti Evropy na ruském plynu. Podle Moskvy jsou však Spojené státy motivovány vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) z USA. Česká republika bude k plynovodu Nord Stream 2 připojena plynovodem Eugal.

Iniciativa Trojmoří sdružuje dvanáct zemí střední a východní Evropy mezi Jaderským, Černým a Baltským mořem. Vznikla v roce 2016 s cílem zajistit politickou podporu významným přeshraničním projektům v energetice, dopravě nebo digitální komunikaci, a zlepšit tak dopravní spojení, posílit energetickou bezpečnost a hospodářsky posílit východní část Evropské unie.

Pompeo označil Huawei za trojského koně čínských zpravodajců. Čína kritiku odmítá

Pompeo ve svém vystoupení kritizoval Rusko, Čínu a Írán. V prvním případě konkrétně okupaci Krymu, obsazení části Ukrajiny a také ruskou dezinformační kampaň, ve druhém označil telekomunikační firmu Huawei za trojského koně čínských zpravodajců.

Před touto společností, která se v některých evropských zemích bude podílet na výstavbě sítě páté generace (5G), v sobotu varoval i americký ministr obrany Mark Esper. Evropa podle něj za USA poněkud zaostává ve schopnosti rozeznat, jaké nebezpečí představuje Huawei, kterou Washington viní z možné špionáže pro Peking.

„Pokud nerozeznáme nebezpečí a něco s tím neuděláme, mohlo by to mít nakonec dopad také na NATO,“ je přesvědčen Esper.

Není podle něj možné, aby si členské země aliance přestaly vyměňovat informace, protože se budou bát, že k jejich důvěrné komunikaci mají přístup čínské tajné služby.

Čínský ministr zahraničí Wang I v sobotu v Mnichově kritiku odmítl jako kampaň, která má jeho zemi pošpinit. „Obecně se dá říct, že všechna obvinění proti Číně jsou lži,“ uvedl.

Washington se podle něj i těmito tvrzeními snaží bránit rychlému rozvoji Číny, který je přitom „nevyhnutelným trendem“ a „odrazem směru lidského pokroku“. Wang věří, že pokud jde o Huawei, budou se evropské země rozhodovat na základě faktů.

Stoltenberg: NATO neodchází z Afghánistánu, chystá se na změny

Na bezpečnostní konferenci zaznělo také to, že Severoatlantická aliance neodchází z Afghánistánu. NATO má v Afghánistánu kolem 16 tisíc vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil.

„Neopouštíme Afghánistán, ale jsme připraveni přizpůsobit počet našich jednotek, když Taliban projeví ochotu omezit násilí a učinit skutečné kompromisy,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož by to mohl být začátek cesty k míru v zemi. „Cílem není zůstat tam co nejdéle, ale vyslat jasný vzkaz Talibanu, že nevyhrají v boji,“ podotkl také.

Se stahováním jednotek z Afghánistánu v případě funkční dohody s Talibanem počítají i USA, které se v pátek s radikálním hnutím dohodly na týdenním klidu zbraní. „Americké jednotky tam zůstanou, dokud to bude nutné na podporu našich afghánských spojenců,“ zdůraznil v Mnichově ministr obrany USA Mark Esper. Odchod amerických vojáků, kterých je v zemi na 13 tisíc, bude podle něj záviset zejména na vyjednaných podmínkách.

Případný postupný odchod z Afghánistánu musí být podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka koordinovaný. „V případě našeho působení v Afghánistánu, tak i z těch rozhovorů s americkou stranou vyplývá, že společně jsme šli pomoci stabilizovat Afghánistán a společně bychom měli odcházet,“ řekl v sobotu k aktuálním diskuzím Petříček.

„Spojené státy nás průběžně informují o jednání s Tálibánem,“ poznamenal také s tím, že zatím čeští vojáci v zemi zůstávají a další postup musí být koordinovaný v rámci NATO. „Naším cílem je předejít tomu, aby se situace v Afghánistánu výrazně zhoršila, potažmo, aby se třeba ta situace vrátila, než jsme začali v této zemi působit, ať už se to týká například ženských práv, vzdělání a dalších oblastí,“ poznamenal.

Ve svém sobotním projevu šéf NATO také vyzdvihl důležitost transatlantické vazby. „Evropa a Severní Amerika jsou nepostradatelní spojenci,“ zdůraznil Stoltenberg. Žádná ze stran by podle něj neměla zveličovat rozdílné názory a zapomínat přitom na to, co je spojuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...