Zprávy o smrti NATO jsou nesmírně přehnané, Západ vyhrává, soudí Pompeo

Nahrávám video

Zprávy o smrti Severoatlantické aliance (NATO) jsou nesmírně přehnané, prohlásil v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Západ podle něj vítězí, a dělá tak společně. Ve svém projevu se šéf americké diplomacie také důrazně vymezil proti tvrzení německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, že se Spojené státy za administrativy Donalda Trumpa zříkají myšlenky mezinárodního společenství.

„Západ vítězí a dělá to společně,“ opakoval během svého projevu Pompeo několikrát. „Svoboda a demokracie vítězí,“ vyjádřil také své přesvědčení politik, kterého podle jeho slov překvapují opakovaná prohlášení západních představitelů zpochybňující americké mezinárodní angažmá.

Naposledy tak při zahájení mnichovské konference učinil Steinmeier, podle něhož USA za Trumpa prosazují názor, že každý má své zájmy stavět nad zájmy všech ostatních.

„Jsem rád, že mohu oznámit, že zprávy o smrti NATO jsou nesmírně přehnané,“ uvedl v narážce na slova amerického spisovatele Marka Twaina, který kdysi prohlásil, že zprávy o jeho smrti nesmírně přeháněly. Svobodný Západ má podle šéfa americké diplomacie daleko světlejší budoucnost než jeho neliberální alternativy.

A Pompeo také vyjmenoval řadu mezinárodních iniciativ, do nichž jsou USA zapojeny, ať už je to vojenská podpora členských zemí NATO na východě Evropy, podpora Ukrajiny nebo prosazování společných sankcí proti severokorejskému režimu a další. „Je to Amerika, která odmítá mezinárodní společenství?“ zeptal se. „Nenechte se mýlit,“ poznamenal. 

Na bezpečnostní konferenci také oznámil další podporu, a to směrem k nezávislosti východní Evropy na ruském plynu – zemím střední a východní Evropy sdruženým v iniciativě Trojmoří pošlou Spojené státy miliardu dolarů (23 miliard korun). Touto investicí chtějí podle Pompea podpořit soukromé podnikání v energetickém sektoru.

Spojené státy totiž dlouhodobě kritizují dokončovaný plynovod Nord Stream 2, který bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, a obejde tak země střední a východní Evropy. Washington se obává přílišné závislosti Evropy na ruském plynu. Podle Moskvy jsou však Spojené státy motivovány vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) z USA. Česká republika bude k plynovodu Nord Stream 2 připojena plynovodem Eugal.

Iniciativa Trojmoří sdružuje dvanáct zemí střední a východní Evropy mezi Jaderským, Černým a Baltským mořem. Vznikla v roce 2016 s cílem zajistit politickou podporu významným přeshraničním projektům v energetice, dopravě nebo digitální komunikaci, a zlepšit tak dopravní spojení, posílit energetickou bezpečnost a hospodářsky posílit východní část Evropské unie.

Pompeo označil Huawei za trojského koně čínských zpravodajců. Čína kritiku odmítá

Pompeo ve svém vystoupení kritizoval Rusko, Čínu a Írán. V prvním případě konkrétně okupaci Krymu, obsazení části Ukrajiny a také ruskou dezinformační kampaň, ve druhém označil telekomunikační firmu Huawei za trojského koně čínských zpravodajců.

Před touto společností, která se v některých evropských zemích bude podílet na výstavbě sítě páté generace (5G), v sobotu varoval i americký ministr obrany Mark Esper. Evropa podle něj za USA poněkud zaostává ve schopnosti rozeznat, jaké nebezpečí představuje Huawei, kterou Washington viní z možné špionáže pro Peking.

„Pokud nerozeznáme nebezpečí a něco s tím neuděláme, mohlo by to mít nakonec dopad také na NATO,“ je přesvědčen Esper.

Není podle něj možné, aby si členské země aliance přestaly vyměňovat informace, protože se budou bát, že k jejich důvěrné komunikaci mají přístup čínské tajné služby.

Čínský ministr zahraničí Wang I v sobotu v Mnichově kritiku odmítl jako kampaň, která má jeho zemi pošpinit. „Obecně se dá říct, že všechna obvinění proti Číně jsou lži,“ uvedl.

Washington se podle něj i těmito tvrzeními snaží bránit rychlému rozvoji Číny, který je přitom „nevyhnutelným trendem“ a „odrazem směru lidského pokroku“. Wang věří, že pokud jde o Huawei, budou se evropské země rozhodovat na základě faktů.

Stoltenberg: NATO neodchází z Afghánistánu, chystá se na změny

Na bezpečnostní konferenci zaznělo také to, že Severoatlantická aliance neodchází z Afghánistánu. NATO má v Afghánistánu kolem 16 tisíc vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil.

„Neopouštíme Afghánistán, ale jsme připraveni přizpůsobit počet našich jednotek, když Taliban projeví ochotu omezit násilí a učinit skutečné kompromisy,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož by to mohl být začátek cesty k míru v zemi. „Cílem není zůstat tam co nejdéle, ale vyslat jasný vzkaz Talibanu, že nevyhrají v boji,“ podotkl také.

Se stahováním jednotek z Afghánistánu v případě funkční dohody s Talibanem počítají i USA, které se v pátek s radikálním hnutím dohodly na týdenním klidu zbraní. „Americké jednotky tam zůstanou, dokud to bude nutné na podporu našich afghánských spojenců,“ zdůraznil v Mnichově ministr obrany USA Mark Esper. Odchod amerických vojáků, kterých je v zemi na 13 tisíc, bude podle něj záviset zejména na vyjednaných podmínkách.

Případný postupný odchod z Afghánistánu musí být podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka koordinovaný. „V případě našeho působení v Afghánistánu, tak i z těch rozhovorů s americkou stranou vyplývá, že společně jsme šli pomoci stabilizovat Afghánistán a společně bychom měli odcházet,“ řekl v sobotu k aktuálním diskuzím Petříček.

„Spojené státy nás průběžně informují o jednání s Tálibánem,“ poznamenal také s tím, že zatím čeští vojáci v zemi zůstávají a další postup musí být koordinovaný v rámci NATO. „Naším cílem je předejít tomu, aby se situace v Afghánistánu výrazně zhoršila, potažmo, aby se třeba ta situace vrátila, než jsme začali v této zemi působit, ať už se to týká například ženských práv, vzdělání a dalších oblastí,“ poznamenal.

Ve svém sobotním projevu šéf NATO také vyzdvihl důležitost transatlantické vazby. „Evropa a Severní Amerika jsou nepostradatelní spojenci,“ zdůraznil Stoltenberg. Žádná ze stran by podle něj neměla zveličovat rozdílné názory a zapomínat přitom na to, co je spojuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má sedm obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí sedm mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 2 hhodinami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 3 hhodinami

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 3 hhodinami
Načítání...