Zprávy o smrti NATO jsou nesmírně přehnané, Západ vyhrává, soudí Pompeo

Nahrávám video
UDÁLOSTI: V Mnichově jednala bezpečnostní konference. USA hájily NATO
Zdroj: ČT24

Zprávy o smrti Severoatlantické aliance (NATO) jsou nesmírně přehnané, prohlásil v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Západ podle něj vítězí, a dělá tak společně. Ve svém projevu se šéf americké diplomacie také důrazně vymezil proti tvrzení německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, že se Spojené státy za administrativy Donalda Trumpa zříkají myšlenky mezinárodního společenství.

„Západ vítězí a dělá to společně,“ opakoval během svého projevu Pompeo několikrát. „Svoboda a demokracie vítězí,“ vyjádřil také své přesvědčení politik, kterého podle jeho slov překvapují opakovaná prohlášení západních představitelů zpochybňující americké mezinárodní angažmá.

Naposledy tak při zahájení mnichovské konference učinil Steinmeier, podle něhož USA za Trumpa prosazují názor, že každý má své zájmy stavět nad zájmy všech ostatních.

„Jsem rád, že mohu oznámit, že zprávy o smrti NATO jsou nesmírně přehnané,“ uvedl v narážce na slova amerického spisovatele Marka Twaina, který kdysi prohlásil, že zprávy o jeho smrti nesmírně přeháněly. Svobodný Západ má podle šéfa americké diplomacie daleko světlejší budoucnost než jeho neliberální alternativy.

A Pompeo také vyjmenoval řadu mezinárodních iniciativ, do nichž jsou USA zapojeny, ať už je to vojenská podpora členských zemí NATO na východě Evropy, podpora Ukrajiny nebo prosazování společných sankcí proti severokorejskému režimu a další. „Je to Amerika, která odmítá mezinárodní společenství?“ zeptal se. „Nenechte se mýlit,“ poznamenal. 

Na bezpečnostní konferenci také oznámil další podporu, a to směrem k nezávislosti východní Evropy na ruském plynu – zemím střední a východní Evropy sdruženým v iniciativě Trojmoří pošlou Spojené státy miliardu dolarů (23 miliard korun). Touto investicí chtějí podle Pompea podpořit soukromé podnikání v energetickém sektoru.

Spojené státy totiž dlouhodobě kritizují dokončovaný plynovod Nord Stream 2, který bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, a obejde tak země střední a východní Evropy. Washington se obává přílišné závislosti Evropy na ruském plynu. Podle Moskvy jsou však Spojené státy motivovány vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) z USA. Česká republika bude k plynovodu Nord Stream 2 připojena plynovodem Eugal.

Iniciativa Trojmoří sdružuje dvanáct zemí střední a východní Evropy mezi Jaderským, Černým a Baltským mořem. Vznikla v roce 2016 s cílem zajistit politickou podporu významným přeshraničním projektům v energetice, dopravě nebo digitální komunikaci, a zlepšit tak dopravní spojení, posílit energetickou bezpečnost a hospodářsky posílit východní část Evropské unie.

Pompeo označil Huawei za trojského koně čínských zpravodajců. Čína kritiku odmítá

Pompeo ve svém vystoupení kritizoval Rusko, Čínu a Írán. V prvním případě konkrétně okupaci Krymu, obsazení části Ukrajiny a také ruskou dezinformační kampaň, ve druhém označil telekomunikační firmu Huawei za trojského koně čínských zpravodajců.

Před touto společností, která se v některých evropských zemích bude podílet na výstavbě sítě páté generace (5G), v sobotu varoval i americký ministr obrany Mark Esper. Evropa podle něj za USA poněkud zaostává ve schopnosti rozeznat, jaké nebezpečí představuje Huawei, kterou Washington viní z možné špionáže pro Peking.

„Pokud nerozeznáme nebezpečí a něco s tím neuděláme, mohlo by to mít nakonec dopad také na NATO,“ je přesvědčen Esper.

Není podle něj možné, aby si členské země aliance přestaly vyměňovat informace, protože se budou bát, že k jejich důvěrné komunikaci mají přístup čínské tajné služby.

Čínský ministr zahraničí Wang I v sobotu v Mnichově kritiku odmítl jako kampaň, která má jeho zemi pošpinit. „Obecně se dá říct, že všechna obvinění proti Číně jsou lži,“ uvedl.

Washington se podle něj i těmito tvrzeními snaží bránit rychlému rozvoji Číny, který je přitom „nevyhnutelným trendem“ a „odrazem směru lidského pokroku“. Wang věří, že pokud jde o Huawei, budou se evropské země rozhodovat na základě faktů.

Stoltenberg: NATO neodchází z Afghánistánu, chystá se na změny

Na bezpečnostní konferenci zaznělo také to, že Severoatlantická aliance neodchází z Afghánistánu. NATO má v Afghánistánu kolem 16 tisíc vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil.

„Neopouštíme Afghánistán, ale jsme připraveni přizpůsobit počet našich jednotek, když Taliban projeví ochotu omezit násilí a učinit skutečné kompromisy,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož by to mohl být začátek cesty k míru v zemi. „Cílem není zůstat tam co nejdéle, ale vyslat jasný vzkaz Talibanu, že nevyhrají v boji,“ podotkl také.

Se stahováním jednotek z Afghánistánu v případě funkční dohody s Talibanem počítají i USA, které se v pátek s radikálním hnutím dohodly na týdenním klidu zbraní. „Americké jednotky tam zůstanou, dokud to bude nutné na podporu našich afghánských spojenců,“ zdůraznil v Mnichově ministr obrany USA Mark Esper. Odchod amerických vojáků, kterých je v zemi na 13 tisíc, bude podle něj záviset zejména na vyjednaných podmínkách.

Případný postupný odchod z Afghánistánu musí být podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka koordinovaný. „V případě našeho působení v Afghánistánu, tak i z těch rozhovorů s americkou stranou vyplývá, že společně jsme šli pomoci stabilizovat Afghánistán a společně bychom měli odcházet,“ řekl v sobotu k aktuálním diskuzím Petříček.

„Spojené státy nás průběžně informují o jednání s Tálibánem,“ poznamenal také s tím, že zatím čeští vojáci v zemi zůstávají a další postup musí být koordinovaný v rámci NATO. „Naším cílem je předejít tomu, aby se situace v Afghánistánu výrazně zhoršila, potažmo, aby se třeba ta situace vrátila, než jsme začali v této zemi působit, ať už se to týká například ženských práv, vzdělání a dalších oblastí,“ poznamenal.

Ve svém sobotním projevu šéf NATO také vyzdvihl důležitost transatlantické vazby. „Evropa a Severní Amerika jsou nepostradatelní spojenci,“ zdůraznil Stoltenberg. Žádná ze stran by podle něj neměla zveličovat rozdílné názory a zapomínat přitom na to, co je spojuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 11 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 8 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...