Trump podepsal zákon o sankcích kvůli plynovodu Nord Stream 2

Americký prezident Donald Trump podepsal zákon uvalující sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa. Informovala o tom agentura AFP. Česká republika bude k projektu Nord Stream 2 připojena plynovodem Eugal. Moskva Trumpův krok odsoudila a uvedla, že brání ostatním zemím v rozvoji vlastní ekonomiky. Nevoli dala najevo také Evropská unie, se sankcemi nesouhlasí ani Německo.

Washington se projekt Nord Stream 2 snaží pomocí sankcí zastavit krátce před jeho dokončením. Podle Moskvy má plynovodem začít plyn do Německa proudit v polovině příštího roku. Původně měl ale být projekt dokončen už na konci letošního roku. Potrubí vede po dně Baltského moře a vyhýbá se polskému a ukrajinskému území. Dosud bylo postaveno více než 2100 kilometrů plynovodu, chybí ještě asi 300 kilometrů.

„Dokončení projektu je nezbytné pro bezpečnost dodávek do Evropy. Spolu se společnostmi, které projekt podporují, budeme pracovat na tom, abychom plynovod co nejdříve dokončili,“ uvedli podle agentury Reuters zástupci firem, které tvoří konsorcium projektu.

„Stát, který má veřejný dluh 22 bilionů dolarů, brání solventním zemím v rozvoji jejich reálné ekonomiky,“ napsala v sobotu na Facebooku mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Reagovala tak na zadlužení Spojených států.

Německá kancléřka Angela Merkelová se tento týden vyslovila proti americkým sankcím. Spojené státy tvrdí, že jim jde o ochranu evropských zájmů před přílišným vlivem Ruska. Němečtí komentátoři ale za krokem Washingtonu vidí především snahu prosadit se na evropském trhu s americkým zemním plynem.

Plynovody Nord Stream a Bratrství (Družba)
Zdroj: ČT24

Sankce jsou namířené proti provozovatelům plavidel, která pracují při pokládce potrubí v Baltském moři. Švýcarsko-nizozemská společnost Allseas již uvedla, že kvůli americkému zákonu pokládání potrubí pro Nord Stream 2 pozastavila. Předseda zahraničního výboru ruské Rady federace Konstantin Kosačov na to dnes podle agentury RIA řekl, že Rusko se musí držet časového harmonogramu.

Sankce ale podle všeho projekt nezastaví zcela, spíš ho jen zdrží. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden vyjádřil přesvědčení, že projekt za osm miliard eur (přes 200 miliard korun), který má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových plynu ročně, bude dokončen.

S žádnými komplikacemi při dostavbě projektu nepočítá ani Český plynárenský svaz. „Dle našich informací by se sankce neměly přímo dotknout ČR a jejích subjektů a také by neměly zabránit dostavbě plynovodu Nord Stream 2,“ sdělila v sobotu mluvčí svazu Lenka Kovačovská.

Gazprom, Nord Stream
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 35 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...