Jednotky Severoatlantické aliance se začaly stahovat z Afghánistánu

Z Afghánistánu se ve čtvrtek začaly stahovat první jednotky zemí Severoatlantické aliance, které tam působí v rámci nebojové mise Resolute Support (Rozhodná podpora). Podle agentury AFP to oznámil nejmenovaný mluvčí NATO, neuvedl však další detaily. Zahájení odchodu amerických vojáků ze země následně potvrdil také Bílý dům.

Aliance v polovině dubna oznámila, že se z Afghánistánu začne stahovat od 1. května, tedy od stejného data jako americké jednotky. V rámci mise NATO působí v Afghánistánu také čeští vojáci.

„Stahování začalo. Jedná se o spořádaný, koordinovaný a uvážený proces. Absolutní prioritou je bezpečí našich jednotek v každé fázi a přijmeme veškerá opatření k zajištění bezpečí našich lidí,“ uvedl podle agentury mluvčí. „Jakýkoliv útok Tálibánu během stahování vyvolá ráznou odezvu. Předpokládáme, že stažení dokončíme za několik měsíců,“ dodal.

Bílý dům ve středu rovněž uvedl, že začalo stahování amerických vojáků a jejich vybavení ze země, čímž potvrdil víkendové vyjádření několika amerických generálů.

NATO oznámilo záměr stáhnout svoje vojáky v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena ukončit přítomnost amerických vojsk v Afghánistánu do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž USA invazi do země původně zahájily.

Biden posunul dohodnutý termín

Ministři obrany a zahraničí aliančních zemí se v dubnu shodli, že odchod vojsk zahájí 1. května. USA se původně zavázaly v mírové smlouvě s povstaleckým hnutím Tálibán zemi do začátku května zcela opustit, Biden nicméně tento termín domluvený za jeho předchůdce Donalda Trumpa o několik měsíců posunul, proti čemuž se hnutí ohradilo. Spojené státy nicméně na Tálibán opakovaně naléhají, aby dodržel svou část dohody, podle níž nesmí území Afghánistánu sloužit jako základna pro jakékoliv útoky vůči USA či jejich spojencům.

Podle AFP je nyní v Afghánistánu asi 9500 zahraničních vojáků z 36 zemí, které jsou členy NATO nebo jejich spojenci. Podle vyjádření mluvčí generálního štábu ČR Magdaleny Dvořákové z poloviny dubna má česká armáda v Afghánistánu asi 60 svých příslušníků.

Němci budou pomáhat podle stavu demokracie

Kábul ve čtvrtek navštívil Heiko Maas, ministr zahraničí Německa, které má v zemi asi 1300 vojáků, nejvíce po Spojených státech. Prohlásil přitom, že zahraniční finanční pomoc Afghánistánu se bude do budoucna odvíjet od dodržování demokratických standardů tamní vládou.

„Tálibán také ví, že tato země, která tolik trpěla v posledních dekádách válkami, je finančně těžce závislá na zahraniční pomoci,“ řekl Mass. „Mezinárodní pomoc nebude proudit, pokud se Tálibán zbaví všech práv a demokratických standardů, které se v této zemi ustanovily,“ dodal.

Německo již dříve oznámilo, že chce svoje jednotky stáhnout do začátku července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 9 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 44 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 2 hhodinami
Načítání...