Jednotky Severoatlantické aliance se začaly stahovat z Afghánistánu

Z Afghánistánu se ve čtvrtek začaly stahovat první jednotky zemí Severoatlantické aliance, které tam působí v rámci nebojové mise Resolute Support (Rozhodná podpora). Podle agentury AFP to oznámil nejmenovaný mluvčí NATO, neuvedl však další detaily. Zahájení odchodu amerických vojáků ze země následně potvrdil také Bílý dům.

Aliance v polovině dubna oznámila, že se z Afghánistánu začne stahovat od 1. května, tedy od stejného data jako americké jednotky. V rámci mise NATO působí v Afghánistánu také čeští vojáci.

„Stahování začalo. Jedná se o spořádaný, koordinovaný a uvážený proces. Absolutní prioritou je bezpečí našich jednotek v každé fázi a přijmeme veškerá opatření k zajištění bezpečí našich lidí,“ uvedl podle agentury mluvčí. „Jakýkoliv útok Tálibánu během stahování vyvolá ráznou odezvu. Předpokládáme, že stažení dokončíme za několik měsíců,“ dodal.

Bílý dům ve středu rovněž uvedl, že začalo stahování amerických vojáků a jejich vybavení ze země, čímž potvrdil víkendové vyjádření několika amerických generálů.

NATO oznámilo záměr stáhnout svoje vojáky v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena ukončit přítomnost amerických vojsk v Afghánistánu do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž USA invazi do země původně zahájily.

Biden posunul dohodnutý termín

Ministři obrany a zahraničí aliančních zemí se v dubnu shodli, že odchod vojsk zahájí 1. května. USA se původně zavázaly v mírové smlouvě s povstaleckým hnutím Tálibán zemi do začátku května zcela opustit, Biden nicméně tento termín domluvený za jeho předchůdce Donalda Trumpa o několik měsíců posunul, proti čemuž se hnutí ohradilo. Spojené státy nicméně na Tálibán opakovaně naléhají, aby dodržel svou část dohody, podle níž nesmí území Afghánistánu sloužit jako základna pro jakékoliv útoky vůči USA či jejich spojencům.

Podle AFP je nyní v Afghánistánu asi 9500 zahraničních vojáků z 36 zemí, které jsou členy NATO nebo jejich spojenci. Podle vyjádření mluvčí generálního štábu ČR Magdaleny Dvořákové z poloviny dubna má česká armáda v Afghánistánu asi 60 svých příslušníků.

Němci budou pomáhat podle stavu demokracie

Kábul ve čtvrtek navštívil Heiko Maas, ministr zahraničí Německa, které má v zemi asi 1300 vojáků, nejvíce po Spojených státech. Prohlásil přitom, že zahraniční finanční pomoc Afghánistánu se bude do budoucna odvíjet od dodržování demokratických standardů tamní vládou.

„Tálibán také ví, že tato země, která tolik trpěla v posledních dekádách válkami, je finančně těžce závislá na zahraniční pomoci,“ řekl Mass. „Mezinárodní pomoc nebude proudit, pokud se Tálibán zbaví všech práv a demokratických standardů, které se v této zemi ustanovily,“ dodal.

Německo již dříve oznámilo, že chce svoje jednotky stáhnout do začátku července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mnohé principy vojenství jsou nadčasové, shodují se odborníci

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.
07:00Aktualizovánopřed 9 mminutami

Chceme vidět pokrok, řekl Rubio před možnou schůzkou Ukrajiny a Ruska

V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina, ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij. V Turecku se setkali ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha a jeho americký protějšek Marco Rubio. USA podle něj chtějí vidět pokrok.
06:21Aktualizovánopřed 14 mminutami

Zastavte sankce a vzdáme se jaderných ambicí, zní z Íránu do USA

Írán je připraven podepsat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jadernou dohodu výměnou za zrušení sankcí. Stanici NBC News to ve středu řekl poradce íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Poradce pro politické, vojenské a jaderné záležitosti Alí Šamchání je patrně nejvýše postaveným činitelem z Chameneího okruhu, který o možnosti uzavření dohody otevřeně hovoří.
před 1 hhodinou

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provázejí nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 13 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 14 hhodinami
Načítání...