Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.
Ulicemi afghánské metropole letos v polovině července zněla hesla jídlo, práce, spravedlnost. Skandovaly je desítky žen – kosmetiček – kterým Taliban přikázal, že musí své salony krásy zavřít.
„Přijdou ještě další ženy z naší profese. Chceme svou práci a chceme svobodu,“ řekla demonstrantka Farzana. Hlasitý protest – pro Afghánistán neobvyklý – však netrval dlouho. Bojovníci Talibanu ženy umlčeli vodními děly a výstřely do vzduchu.
Konec kosmetických salonů
Na 12 tisíc salonů po celé zemi 24. července otevřelo pro poslední zákaznice. Práci dávaly asi 60 tisícům žen. Podle radikálního režimu ale jejich služby islám zakázal. Kosmetika, make-up, vybavení, všechno muselo do krabic.
„Nemáme žádný jiný zdroj příjmu. Myslely jsme si, že budeme moci pokračovat v podnikání doma, ale ani to Taliban nedovolí. Přišly jsme o budoucnost,“ říká anonymně majitelka kosmetického salonu.
Pro afghánské ženy je to od nástupu Talibanu k moci další z mnoha ran. Nemohou cestovat bez mužského doprovodu, nesmí do parků, bazénů a posiloven. A úplně nejdřív radikálové zasáhli do vzdělávání žen.
Studovat mohou dívky jen do šesté třídy. Střední a vysoké školy se pro ně zavřely. Jako jediná možnost zůstávají ty náboženské. A stále víc mladých Afghánek tak trpí depresí. „To, že zůstanu doma bez vzdělání a bez budoucnosti, je hrozná představa. Jsem vyčerpaná a na ničem mi nezáleží,“ uvedla anonymně afghánská dívka.
Ženy mizí z veřejného prostoru
Ještě jí nebylo 20 a už jí život nedává smysl. Dívek a žen, které se tak jako ona pokusí o sebevraždu – i těch, kterým se to podaří – v Afghánistánu dramaticky přibylo. Upozorňují na to tamní lékaři. Oficiální čísla ale chybí.
Ženy mizí z veřejného prostoru. Musely odejít z neziskových organizací a mnoha dalších profesí. Pracujících Afghánek ubylo o čtvrtinu.
Západ dal přitom jasně najevo, že hlavní podmínkou pro zmírnění mezinárodních sankcí je zlepšení situace žen a dívek. A ekonomická krize se zatím prohlubuje. O práci nepřišly jen ženy, ale také mnoho mužů.
„Ceny jsou teď hodně vysoké a lidé jsou chudí, nemají práci. Šest dolarů pro rodinu je málo a lidé přitom vydělají sotva polovinu,“ řekl prodejce dobytka Mohammad Saber.
Ekonomická situace je tíživá
Zatímco Taiban pálí hudební nástroje a reproduktory, jednoho ze tří Afghánců trápí podle OSN hlad. Dva miliony dětí jsou podvyživené. Základní potraviny jako je mouka, olej a fazole vozí do země humanitární konvoje. Závisí na nich celé vesnice.
„Tato pomoc nás zachrání v nouzi, ale všechny naše problémy nevyřeší. Kdyby tu byla práce, lidé by v těchto frontách nestáli,“ řekl k tomu nezaměstnaný inženýr Širulláh Sultani.
Režim viní z problémů Západ a jeho sankce. A nedostatek peněz řeší zvyšováním daní. Živnostníky navíc zatěžuje inspekcemi mravnostní policie.
Dvoudenní rozhovory Spojených států a Talibanu nepřinesly hmatatelné výsledky. Extremistické hnutí požaduje uvolnění peněz zmrazených v amerických bankách. Washington zase ochranu lidských práv. Zvlášť žen, které islamističtí vládci čtyřicetimilionové země krok po kroku izolují.
Návrat k represivním praktikám
Reportér Hospodářských novin Pavel Novotný řekl, že dnešní Taliban je velmi podobný tomu, který ovládl většinu země už v první polovině devadesátých let minulého století. „Vrátil se ke všem represivním praktikám. Naprosto změnil právní systém země, sesadil například všechny soudce a pouze jeho lidé vykonávají soudní moc. Totéž platí i pro vzdělání.“
Poukázal také na to, že se zhoršuje ekonomická situace země. „Devadesát procent lidí zde žije pod hranicí chudoby, to znamená 34 milionů lidí, ochromeny jsou i průmyslové podniky,“ řekl Novotný. Dodal, že před vítězstvím Talibanu to bylo 19 milionů lidí. „Zvítězilo to radikální křídlo Talibanu, jehož vůdci chtějí nastolit 'čistý islámský systém', který ovšem spíše připomíná islámskou diktaturu,“ uvedl reportér. Zmínil rovněž velký exodus afghánských elit po návratu Talibanu k moci.
