V polovině srpna vyprší mandát šéfovi Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale uvedl, že bude vláda věc řešit až v srpnu. Kabinet je s Koudelkou dlouhodobě spokojený, šéf BIS je ale trnem v oku prezidentu Miloši Zemanovi. Je oddalování rozhodnutí o šéfovi BIS problém? O tom debatovali ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a člen výboru pro obranu a místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
„Je to problém a je to velký problém. Každý zodpovědný premiér, který chce změnu na tak klíčové pozici související s bezpečností země, tak ji diskutuje, pak ji probere v Poslanecké sněmovně na bezpečnostním výboru, představí nového kandidáta a poté to vláda řeší. My jsme zde necelý měsíc předtím, než má vláda rozhodnout,“ myslí si Bartošek.
„Já jsem se pokusil svolat bezpečnostní výbor, aby nám premiér řekl, jak záležitost vidí. Poté jsem se to pokusil zařadit na program sněmovny a pokaždé diskusi odmítlo hnutí ANO, ČSSD, KSČM a SPD,“ dodává Bartošek. Ministr obrany Metnar řekl, že se na věc premiéra nedotazoval, nespadá do jeho povinností a pravomocí a nemá odpověď na otázku, proč se věc oddaluje. „Zeptejte se premiéra,“ říká.
Bartošek: svolat výbor narychlo v létě bude nefér
Je tak možné, že bude bezpečnostní výbor svolán v létě narychlo. „To je neférové nejen k vedení BIS, pro které je klíčová předvídatelnost, ale také například vzhledem ke členům bezpečnostního výboru, aby měli možnost se na schůzi připravit a být v České republice,“ hodnotí Bartošek. Podle Bartoška jde navíc o vzkaz českým partnerům, kteří na rozhodnutí čekají, protože bezpečnostní služby spolu navzájem spolupracují.
Koudelka pracuje v tajných službách od roku 1992, kontrarozvědku vede od srpna 2016, kdy ho do funkce jmenovala vláda Bohuslava Sobotky. Dlouhodobě upozorňuje hlavně na hrozby ze strany Ruska a Číny, za svou práci bývá kritizován od KSČM, SPD, ale i prezidenta Zemana. Ten ho několikrát odmítl jmenovat generálem, naposledy letos v květnu. Vláda jeho povýšení navrhovala od roku 2018. Mezi výrazné záležitosti, na kterých pracovala BIS v posledních letech, bylo odhalení, že za výbuchem ve Vrběticích stáli ruští agenti.
Pomůžeme spolupracovníkům včas?
V pořadu se rovněž diskutovalo o aktuální situaci v Afghánistánu. Vláda totiž připravila nový program pomoci bývalým spolupracovníkům české armády v této zemi, odkud se nyní vojáci stahují. Zatímco některé státy, například Německo nebo USA, již plán pomoci zveřejnily, česká vláda ho v utajovaném režimu řešila teprve v pondělí.
Afghánistánem přitom postupuje teroristické hnutí Taliban. Místní, kteří s cizími vojáky spolupracovali, například jim tlumočili, považují extremisté za vlastizrádce a hrozí jim tak nebezpečí. Německá vláda mezitím už nabídla přesídlení asi pěti stům spolupracovníků a jejich rodinám do Německa. USA mají začít s evakuací svých spolupracovníků tento týden.
„Mě zaráží, že naše vláda jednání o této věci přerušila. Podle mě by bylo ideální to schválit a těm lidem pomoci,“ říká Bartošek. Podle Metnara jde o jednotky lidí a český program zahrnuje hlavně finanční pomoc, ale nevylučuje ani azyl.
„Mluvil jsem o tom s českým velvyslancem v Kábulu a před třemi týdny s afghánským velvyslancem v Praze a tu situaci si společně vyhodnocujeme velmi často,“ ujišťuje Metnar s tím, že plán se po zapracování formálních záležitostí dořeší na příštím jednání vlády. „Není pozdě, spolupráce si vážíme a těmto lidem pomůžeme,“ slibuje.
