Česko pořídí formou mezivládní dohody od izraelského kabinetu čtyři baterie protiletadlového raketového kompletu za 13,7 miliardy korun. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v pondělí s podrobnostmi záměru seznámil vládu, sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Ministerstvo tak nyní může podepsat smlouvu. Protiletadlový komplet SPYDER do Česka dodá izraelská firma Rafael. Vláda také navrhla prezidentu Miloši Zemanovi vyznamenání velitele jednotky Vojenské policie KAMBA, nebo schválila, že s ochranou vnější hranice schengenského prostoru pomůže 50 českých policistů.
Nákup baterií protiletadlového kompletu minulé pondělí schválilo kolegium ministerstva obrany, a to včetně vyčíslení dvacetiletého životního cyklu. Obrana předpokládá, že za používání čtyř baterií během dvou desetiletí zaplatí 23,5 miliardy korun. V částce jsou zahrnuty platy vojáků, palivo, provozní výdaje české armády i náklady na servis, které by neměly podle připravované smlouvy přesáhnout 7,5 miliardy korun s DPH.
„Vážím si ochoty izraelské vlády sdílet s námi nejmodernější obranný systém, který posune naši armádu vstříc schopnostem pro 21. století. Konečně se tak zbavíme závislosti na sovětských KUB ze 70. let, které neodpovídají současným požadavkům na ochranu vzdušného prostoru,“ uvedl Metnar.
Obrana původně počítala na základě průzkumu trhu z roku 2016, že za protiletadlový komplet zaplatí asi deset miliard korun, izraelský výrobce nakonec požadoval 15,7 miliardy. „Prvotní indikativní izraelskou nabídku se nám během vyjednávání podařilo snížit o dvě miliardy korun. Je naopak jasné, že muselo dojít k navýšení oproti předpokládané hodnotě vycházející z průzkumů trhu v roce 2016,“ uvedl náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka.
Podle ministerstva obrany je důvodem zdražení růst cen pokročilých obranných technologií na světovém trhu, růst inflace, ceny surovin i práce nebo přenos některých technologií a know-how přímo do Česka.
Systém dokáže chránit elektrárny či eliminovat letadla
Protiletadlový raketový systém krátkého dosahu (SHORAD - Short Range Air Defence) je určen k ochraně měst, jaderných elektráren, letišť, průmyslových center či jiných důležitých objektů. Slouží k detekci i eliminaci letadel, dronů, vrtulníků nebo řízených střel s plochou dráhou letu. Ve výzbroji nahradí sovětský systém KUB.
Do zakázky bude podle vyjádření Pejška zapojen český obranný průmysl z 38 procent, když obrana požadovala minimálně třicetiprocentní zastoupení. Hlavními partnery izraelské firmy se stane společnost Retia a státní podnik Vojenský technický ústav (VTÚ).
Vyznamenání pro vojáka, který dokázal zachránit 140 Afghánců
Metnar na Twitteru uvedl, že Zemanovi vláda navrhne udělit vojenskému policistovi medaili Za hrdinství. „Dokázal nejen úspěšně řídit evakuaci na letiště, ale s nasazením života poté úspěšně dostal k letadlu 140 lidí - místní spolupracovníky a jejich rodiny,“ napsal ministr, který návrh předložil vládě.
Velitel Z. P., jehož celé jméno ministerstvo z bezpečnostních důvodů nezveřejnilo, velel 11. jednotce Vojenské policie. V Kábulu měla na starosti ochranu velvyslance a české ambasády. Po obsazení Afghánistánu Tálibánem jednotka evakuovala velvyslance i důležité vybavení ambasády. Zároveň se její členové podíleli na evakuaci afghánských spolupracovníků České republiky a jejich rodin, kterým hrozila od Tálibánu smrt.
„Prokázal vysokou profesionalitu, rozhodnost a osobní statečnost při evakuaci zastupitelského úřadu České republiky v srpnu tohoto roku. S nasazením vlastního života zahájil přímé několikahodinové vyjednávání s ozbrojenci hnutí Taliban za účelem evakuace nejen zastupitelského úřadu, ale také spolupracovníků českých ozbrojených sil a jejich rodinných příslušníků,“ uvedl Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. „Svojí rozhodností a statečností při vyjednávání tak dokázal zachránit 140 místních obyvatel, kteří byli postupně letecky přepraveni do České republiky,“ dodal.
Velitel jednotky po návratu popsal dramatické okolnosti evakuace médiím. Řekl, že poté, co Taliban obsadil okolí kábulského letiště, odkud se Česko snažilo odvézt své afghánské spolupracovníky, vypravil se na kontrolní stanoviště Talibanu. Po několika hodinách vyjednávání se mu podařilo domluvit, že Talibanci na letiště pustili desítky afghánských spolupracovníků i s rodinami. Jednal s nimi sám, ze vzdálenosti několika desítek metrů ho kryl další český vojenský policista. Později na místě byli i další členové jednotky, kteří pomáhali s převodem Afghánců i se zajištěním bezpečnosti.
Státní vyznamenání uděluje prezident republiky zpravidla 28. října. Návrhy může dostávat od vlády, sněmovny, Senátu i od obyvatel. Rozhodnutí o udělení vyznamenání je na něm, musí ho kontrasignovat premiér. Příslušníci týmu Vojenské policie a další členové armády, kteří se podíleli na evakuaci z Afghánistánu, již byli oceněni například premiérem Andrejem Babišem (ANO) nebo Metnarem.
Čeští policisté míří na maďarsko-srbskou hranici
Vladá také schválila, že s ochranou vnější hranice schengenského prostoru bude od 15. října na maďarsko-srbské hranici pomáhat 50 českých policistů. Informoval o tom vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kontingent bude na místě působit dva měsíce.
O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil minulý týden při návštěvě Maďarska premiér Babiš. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun, peníze v pondělí kabinet uvolnil a budou převedeny do rozpočtu ministerstva vnitra.
Česko tak bude mít policejní kontingenty v Severní Makedonii, Slovinsku a Maďarsku. Hamáček minulý týden nabídl svému slovinskému protějšku Aleši Hojsovi prodloužení české policejní mise. Desítka českých policistů se na tamní hranici s Chorvatskem přesunula v létě.
„Česká republika jasně dává najevo, že jakkoli nemáme vnější hranici Schengenu, jsme solidární a na vnější hranici pomáháme,“ řekl Hamáček. Česko podle něj za poslední čtyři roky na ochranu a projekty spojené s ochranou vnější schengenské hranice vynaložilo 1,1 miliardy korun, na ochranu české hranice a výbavu policie 400 milionů.
