Mise v Afghánistánu omezila terorismus, tvrdí Landovský a Kohout. Lipavský ji srovnal s Vietnamem

Nahrávám video

Dvacetiletá přítomnost spojeneckých vojsk v Afghánistánu vedla k tomu, že z tohoto území během této doby už nebyly podnikány teroristické útoky, jakým bylo 11. září 2001, uvedl v pořadu Události, komentáře velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. S tímto názorem se shodl i náměstek ministra zahraničních věcí Jan Kohout. Poslanec a místopředseda zahraničního a obranného výboru sněmovny Jan Lipavský (Piráti) byl v hodnocení skeptičtější a nynější stahování přirovnal k odchodu americké armády z Vietnamu v 70. letech minulého století.

Nejvýše postavený příslušník armády USA v Afghánistánu generál Scott Miller v pondělí slavnostně předal vedení amerických sil v zemi generálu Franku McKenziemu, který působí v sídle vedení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM) na Floridě. Spojené státy se tím symbolicky přiblížily k ukončení svého dvacetiletého působení v Afghánistánu, kde v poslední době výrazně posiluje svůj vliv a kontrolu nad územím povstalecké hnutí Tálibán.

Termín stažení amerických jednotek je konec srpna, poslední čeští vojáci odešli koncem června. Byla to nejdelší vojenská mise české armády (2002 až 2021), v zemi se vystřídalo na 11,5 tisíce vojáků, někteří tam sloužili opakovaně. Při misi zahynulo 14 českých vojáků.

Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský uvedl, že spojenci udělali maximum pro to, aby afghánská národní armáda dokázala udržet v zemi pořádek. Stahování se blíží ke konci a je připravená nová etapa spolupráce na nevojenském základě. „Ale je velkou otázkou, jak bude vypadat bezpečnostní situace,“ dodal.

Podle něj američtí velitelé udělali maximum, aby zanechali afghánskou armádu v co nejlepší pozici. „Teď už je to o její bojové morálce.“ Ocenil „neuvěřitelnou spořádanost“ stahování spojeneckých sil ze země. Česko se nemá za co stydět, řekl s tím, že připomněl oběti i značné investice. K dalšímu vývoji řekl, že pro rovnováhu v zemi by bylo dobré, pokud by armáda zaznamenala nějaké úspěchy, aby v partii s Tálibánem hrála důstojnou roli.

Kohout: Nebyla to prohra

Kohout, který byl náměstkem ministra zahraničních věcí, uvedl, že boj s terorismem je permanentní a situace v zemi se úplně nezlepšila. Misi zhodnotil slovy „nebyla to prohra“.

Za největší chybu považuje to, že spojenci přicházeli s myšlenkami ohledně demokracie či lidských práv, které neodpovídaly kmenovému uspořádání v zemi, vlivu islámu, silným sousedům i výrobě opia v zemi.

Diplomat dodal, že správný čas se stáhnout nebyl vlastně nikdy. Někteří odborníci, s nimiž mluvil, hovořili o čase před osmi lety, jiní před 12 lety. Další vývoj bude záležet i na postoji dalších zemí, Ruska, Íránu či Číny. 

Lipavský má pochybnosti o síle kábulské vlády

Poslanci Lipavskému připadá jako nejtrefnější přirovnání současného odchodu ze země odchod USA z Vietnamu. Vyjádřil skepsi k tomu, zda se bude centrální kábulská vláda schopna dále udržet. Považuje ji za velmi slabou, když se jí nedařilo udržovat kontrolu nad Afghánistánem ani v době masivní vojenské přítomnosti Američanů.

Skeptický je i k možnostem následného politického dialogu. Nevěří, že dojde k přijatelnému kompromisu například v otázce práv žen. 

Kohout k tomu řekl, že Česko stojí za kábulskou vládou. „Je to naše odpovědnost, nainvestovali jsme velké peníze, padli tam i naši vojáci,“ řekl s tím, že není důvod současnou situaci srovnávat s vietnamskou válkou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 mminutou

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled