Zemětřesení, které v noci na pondělí zasáhlo východ Afghánistánu, si vyžádalo životy více než osmi set lidí, přes 2,7 tisíce dalších bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP dopoledne SELČ mluvčí vládnoucího hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid. Je možné, že počet obětí dál poroste, upozornil již dříve web stanice BBC.
Zemětřesení o síle šesti stupňů zasáhlo krátce před půlnocí místního času oblast města Dželálábád na východě země. Město je rušným obchodním centrem a má asi 300 tisíc obyvatel. Zasažené jsou provincie Nangarhár, kde se nachází zmíněné město, a sousední hornatá provincie Kunar. Oba regiony se nachází u hranice s Pákistánem.
Přibližně osm set lidí zahynulo a okolo 2,5 tisíce dalších bylo zraněno právě v provincii Kunar, zatímco v provincii Nangarhár zahynulo dvanáct lidí a dalších 255 bylo zraněno, uvedl mluvčí Mudžáhid.
Ministerstvo zdravotnictví podle agentury Reuters uvedlo, že jen v jedné vesnici zemřely tři desítky lidí. Místní zdroje pak mluví o stovkách zraněných. „Počet mrtvých a zraněných je vysoký, ale vzhledem k tomu, že je oblast obtížně přístupná, jsou naše týmy stále na místě,“ uvedl ráno mluvčí úřadu. Podle BBC afghánský resort zdravotnictví zároveň upozornil, že údaje se budou měnit, v postižené oblasti je totiž velmi omezené mobilní spojení a zemětřesení odřízlo záchranářům přístup do některých částí regionu.
Východ Afghánistánu je hornatá oblast s už tak často nedostatečnou silniční infrastrukturou, což v odlehlých obcích ztěžuje záchranné práce. Na některých záběrech tak podle agentury AP v postižených oblastech zasahují helikoptéry.
Britská stanice BBC s odkazem na vlastní zdroje informuje, že v jedné vesnici v provincii Kunar zemřelo nejméně 20 lidí a dalších 35 bylo zraněno. Místní vytahují mrtvé a zraněné z trosek.
Epicentrum otřesů bylo podle AFP jen necelých třicet kilometrů od Dželálábádu s ohniskem v hloubce pouhých osmi kilometrů. Posléze následovalo nejméně pět dalších dotřesů, včetně jednoho o síle 5,2 stupně. Záchvěvy byly cítit i v afghánské metropoli Kábulu, která leží asi 120 kilometrů od Dželálábádu.
„Toto zemětřesení mělo magnitudu 6, což není úplně nejsilnější zemětřesení, jaké se dá v této oblasti očekávat,“ podotkl pro ČT seismolog Josef Havíř. Podle něj ale vzniklo ve velmi malé hloubce, což je pravděpodobně důvod tak velkého dopadu na obyvatelstvo.
Zemětřesení je další ranou pro obyvatele Afghánistánu, který je sužován přírodními katastrofami a ekonomickou krizí po desetiletích válek. Více než polovina z asi 42 milionů obyvatel země potřebuje humanitární pomoc. Opětovné převzetí moci radikálně islamistickým hnutím Taliban v roce 2021 ale vedlo k omezení zahraniční pomoci a zavedení sankcí, které tvrdě dopadají na místní ekonomiku. Situaci dál zhoršilo zejména zastavení pomoci od Spojených států administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa – USA přitom byly do tohoto kroku největším poskytovatelem humanitární pomoci Afghánistánu.
V říjnu 2023 zasáhlo západoafghánskou provincii Herát zemětřesení o síle 6,3 stupně, v jehož důsledku zahynulo více než patnáct set lidí a bylo zničeno více než 63 tisíc domů. V červnu 2022 zemětřesení o síle 5,9 stupně zasáhlo východní provincii Paktíka, přičemž podle AFP zahynulo přes tisíc lidí.
