Afghánky smí chodit jen k ženským doktorkám. Své děti vychovávají v zimě a hladu

Už více než rok a půl vládne v Afghánistánu hnutí Taliban. Jeho přísná nařízení omezují životní svobody mnoha obyvatel, nejvíce ale opatření dopadají na ženskou část populace. Dívky nemohou chodit do školy a mnohé ženy do práce, kromě toho ale musí čelit bezútěšné situaci třeba v porodnictví. Taliban ale říká, že tvrdé restrikce jsou nutné, aby lidé znovu získali islámské hodnoty.

Poté, co se v dubnu 2021 stáhly jednotky Severoatlantické aliance z Afghánistánu, zemi rychle získalo pod kontrolu hnutí Taliban. To znamenalo pro obyvatele celou řadu změn, ale hlavně ztrátu mnoha práv a jistot. Nejsilněji změny dopadly na ženy a dívky, které přišly o velkou část svých práv.

Asi nejčastěji se mluví o ztrátě práva na vzdělání. Dívky smí chodit do školy jen do té doby, než dokončí šestou třídu, střední a vysoké školy jsou jim zapovězené. Všechny ženy si také musí na veřejnosti zakrývat tvář a neměly by vycházet bez mužského doprovodu.

V prosinci vydal Taliban nové nařízení, které ženám zakazuje pracovat v nevládních organizacích, čímž prakticky znemožnil přísun humanitární pomoci potřebným. Například český Člověk v tísni musel v zemi zastavit svou činnost. „Není možné provádět účinnou humanitární pomoc v souladu s humanitárními zásadami, pokud je ženám znemožněno pracovat,“ píše organizace na svých stránkách.

Ženy smí jen k ženským doktorkám

V lednu zakázal Taliban doktorům-mužům ošetřovat ženy. Ty tak nově mohou chodit jen k doktorkám. Zdravotnictví je jedno z mála odvětví, ve kterých je ženám dovoleno pracovat. Vzhledem k tomu, že zákaz práce pro ženy se rozšiřuje na stále další oblasti, ale není budoucnost jistá.

„Budoucnost ženských pacientek a zdravotnic v Afghánistánu je ohrožena nařízením zakazujícím ženám pracovat pro nevládní organizace,“ píší na svém webu Lékaři bez hranic. Více než polovinu jejich pracovníků v zemi tvoří právě ženy. Některé rodiny nedovolovaly svým členkám být ošetřeny mužským lékařem už před vydáním oficiálního nařízení, role doktorek proto byla vždy nepostradatelná.

Afghánské zdravotnictví dlouhodobě čelí nesčetným výzvám. Země se dlouhodobě drží na špičce seznamu států s vysokou úrovní mateřské mortality. Důvod je jednoduchý – v zemi chybí porodníci, a to zejména v odlehlých oblastech. Z některých vesnic je to do nemocnice i několik desítek kilometrů, a místní jsou proto odkázáni hlavně sami na sebe.

I když ale mají rodičky větší štěstí a dostanou se do zdravotnického zařízení, nemají ještě vyhráno. Nemocnice jsou bezbranné proti výpadkům proudu, které jsou v zemi velmi časté. Zařízení sice mají záložní generátory, ty ale nemůžou běžet neustále. Web The New Humanitarian popsal, co to znamená pro předčasně narozené děti a jejich matky.

„Jednou jsme nechali generátor zapnutý 13 hodin. Nakonec jsme ho museli na chvíli vypnout, aby se zchladil a odpočinul si,“ řekla serveru doktorka z Kábulu, Najmussama Shefajo. „Matkám jsme řekli, aby našly způsob, jak svoje novorozence zahřát. Kdybychom je nechali v inkubátorech, zmrznou. Kdybychom je vyndali, budou mít potíže s dýcháním,“ popisuje.

Zemi zasáhla extrémní zima

Domácnosti většinou na generátor a palivo do něj peníze nemají, výpadky proudu proto musí přečkat ve tmě a chladu. Afghánistán letos zasáhla nejchladnější zima za poslední dekádu, teploty klesají i pod -30 stupňů Celsia. Extrémní zima má od začátku roku minimálně 160 obětí, z toho nejmladší je tříměsíční dítě.

Jeho rodiče serveru Democracy Now! popsali, co se stalo. „Byla páteční noc. Protože byla zima, zabalili jsme se do všech dek, které jsme měli. Byla půlnoc, když dítě zemřelo kvůli extrémní zimě. Neměli jsme jinou možnost, počkali jsme do rána a pohřbili jsme ho,“ říká otec.

Matky se snaží udržet své děti v teple za každou cenu. Topí se uhlím, dřevem nebo zkapalněným plynem, což někdy vede k otravám oxidem uhelnatým. Kvůli podomácku vyrobenému topení také často vznikají požáry.

Většina Afghánců nemá co jíst

Ruku v ruce s extrémním počasím jde podvýživa. Už minulý rok podle humanitární platformy ReliefWeb čelilo 50 % Afghánců extrémnímu hladu a množství podvyživených dětí v zemi se za loňský rok zvýšilo také asi o polovinu. Podle Světového potravinového programu nemá dostatek jídla devět z deseti lidí.

Kvůli mrazivému počasí přišli Afghánci také o dobytek. Odhaduje se, že mrazy zabily více než 70 tisíc hospodářských zvířat. Některé zdroje ale uvádí i mnohem vyšší číslo, dokonce i 200 tisíc. Zároveň v zemi poslední tři roky vládlo sucho, kvůli kterému je nedostatek zemědělských plodin.

Hlad v zemi vládne i kvůli sankcím, které na ni západní státy uvalily. USA v srpnu 2021 zmrazily 9,5 miliardy dolarů v aktivech, která měla afghánská centrální banka ve Státech uložené. V září 2022 sice 3,5 miliardy uvolnily na pomoc afghánské ekonomice, vláda k nim ale nemá přímý přístup. To znamená, že je paralyzovaný celý bankovní systém.

Talibanci chtějí upevnit islámské smýšlení

Samotné hnutí Taliban tvrdí že omezení, která pro ženy zavedlo, neplánuje vymáhat napořád. Mluvčí ministerstva šíření ctnosti a předcházení neřesti Sádik Akif Muhadžír vysvětlil pro televizi al-Džazíra, že muslimská víra ženám studium ani práci nezakazuje. „Pokud to islám povoluje, kdo jsem já, abych to zakazoval?“ říká v rozhovoru.

Jako důvod pro tato údajně dočasná opatření uvádí Taliban to, že školní uniformy neodpovídají pravidlům zahalování pro ženy, nebo že ve vládních úřadech není schopen zajistit, aby ženy a muži pracovali odděleně.

Talibové věří, že za dvacet let pod západním vlivem ztratila afghánská společnost své základní islámské hodnoty. „Budeme se snažit napravit myšlení našich lidí skrz doporučení a rady. K tomu směřují naše snahy,“ říká Muhadžír.

Šéf OSN pro koordinaci humanitární pomoci Martin Griffiths mluvil s vedením země a snažil se získat pokyny pro nevládní organizace, které zaměstnávaly ženy. Chtěl také, aby Taliban rozšířil výjimky a více se jich mohlo vrátit do práce.

„Bylo mi řečeno několika vůdci Talibanu, že Taliban jako státní správa pracuje na návodech, které lépe objasní roli, možnosti a doufejme svobodu pro ženy které se věnují humanitární práci,“ sdělil médiím Griffiths.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 8 mminutami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 1 hhodinou

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
18:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 5 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
14:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 7 hhodinami

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
před 7 hhodinami
Načítání...