Spojené státy stojí po boku Ukrajiny, řekl Biden v projevu v Kongresu. USA zavírají vzdušný prostor ruským letadlům

Americký prezident Joe Biden přednesl svoji první zprávu o stavu unie. V úvodu hovořil o válce na Ukrajině, ostře se vymezil vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a vyzdvihl inspirativnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na společné schůzi obou komor Kongresu vystoupil šest dní od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Biden však čelí i mnoha problémům na domácí půdě – podle jeho představ se nepodařilo prosadit investiční balíček, navzdory proklamacím umíraly i po Bidenově nástupu do funkce statisíce lidí na covid-19, řadu plánovaných reforem se mu vůbec nepodařilo prosadit kvůli nejednotě demokratických zákonodárců. Spojené státy sužují i ekonomické problémy včetně inflace.

„Putinova válka byla předem připravená a nevyprovokovaná. Odmítl diplomatické snahy. Myslel si, že západ a NATO nijak nezareagují. A myslel si, že nás dokáže rozdělit,“ řekl Biden. Ruský prezident se podle něj mýlil, připomněl, že sankce vůči Rusku vyhlásily Spojené státy, země Evropské unie, Korea a dokonce i Švýcarsko.

Biden v projevu o stavu unie ohlásil podle očekávání uzavření amerického vzdušného prostoru pro ruská letadla. Americký prezident zároveň zdůraznil, že se Spojené státy přímo vojensky nezapojí do konfliktu na Ukrajině, ujistil však, že jsou připraveny bránit země NATO.

Před začátkem prezidentova projevu tleskali členové Kongresu vestoje ukrajinské velvyslankyni Oksaně Markarovové. Někteří kongresmani navíc měli na oděvu připnutou ukrajinskou vlaječku. Biden prohlásil, že USA stojí za ukrajinským lidem. O ruském prezidentovi Putinovi hovořil jako o diktátorovi, který podle něj zaplatí velkou cenu, a to i v případě, že by na Ukrajině nakonec dosáhl svého. Ukrajinský prezident Zeleskyj podle něj svým lidem dodává odvahu.

Nahrávám video
Záznam: Americký prezident Biden o stavu unie
Zdroj: ČT24

S inflací má pomoci přesun výroby do USA

Joe Biden se také ve svém projevu věnoval americké ekonomice. Za zásadní nyní považuje dostat pod kontrolu inflaci. „Příliš mnoho rodin má problém udržet krok s účty. Inflace je připravuje o zisky, které by možná jinak měli,“ poznamenal. Pomoci má mimo jiné uvolnění 30 milionů barelů z amerických ropných rezerv, koordinovaně s nimi má být uvolněno i 30 milionů barelů od jiných zemí, čímž chce omezit růst cen benzinu.

Dále má prezident ambici přesunout výrobu do Spojených států. „Musíme se snažit, aby se všechno, co potřebujeme, vyrábělo v Americe – počínaje ocelí na letadla nebo na mosty, konče spotřebním zbožím,“ řekl. Domnívá se, že se tak podaří předcházet i logistickým problémům. „Místo toho, abychom spoléhali na zahraniční dodavatelské řetězce, pojďme to vyrábět v Americe,“ řekl prezident.

Za úspěch Biden považuje, že prošel jeho balíček investic do infrastruktury, a to přesto, že je podstatně skromnější, než původně zamýšlel. Za důležité však považuje, že se na něm nakonec shodli zákonodárci obou stran.

V Senátu totiž nedokázal prezident o některých svých stěžejních návrzích přesvědčit ani všechny zákonodárce ze své Demokratické strany, kteří mají v horní komoře těsnou většinu. Ve snaze změnit to apeloval prezident v projevu na zákonodárce, aby schválili alespoň některé části balíku sociálních a environmentálních programů. Také se vyslovil pro zvýšení federální minimální mzdy na 15 dolarů na hodinu, nicméně schválení tohoto bodu i dalších prezidentových požadavků se zatím nerýsuje.

Biden ve zprávě o stavu unie hovořil o ambici zlevnit léky, chce také zlevnit bydlení. S kriminalitou chce bojovat zvýšením rozpočtu policie. Ambicí nynějšího amerického prezidenta je rovněž vyšší zdanění vysokopříjmových skupin. Nelíbí se mu, že „55 z 500 společností s nejvyšším obratem mělo zisk 40 miliard dolarů a zaplatilo nulu na federálních daních“. Chce zavést korporátní daň. „Ať korporace a bohatí Amečiané začnou platit svůj férový podíl,“ prohlásil.

V projevu se Biden několikrát zmínil také o pandemii covidu-19. Po nástupu do funkce byla jednou z jeho nejdůležitějších priorit a zprvu se zdálo, že je opravdu pod kontrolou. Po rozšíření koronavirových variant delta a omikron však v USA na covid znovu umíraly statisíce lidí. Tuto část projevu však věnoval Biden spíše tomu pozitivnímu, co mohl k pandemii říci. Nevěnoval se sporným tématům, jako je povinné očkování.

„Déle než dva roky ovlivňoval covid každé rozhodnutí v našich životech a život celého národa. Vím, že jste unavení, frustrovaní a vyčerpaní a že téměř milion lidí, když usedá k večeři, dívá se u stolu na prázdnou židli, protože někoho ztratil,“ řekl.

Nicméně nyní se již podle něj vracejí Spojené státy k běžnému životu. I když ale covid již „nebude ovládat naše životy“, není podle Bidena dost zkrátka se naučit s virem žít. „Nikdy neakceptujeme to, že budeme zkrátka s covidem-19 žít. S virem budeme nadále bojovat,“ prohlásil.

První Bidenova zpráva o stavu unie

Že musí prezident Spojených států před zákonodárci vystoupit s projevem o stavu unie, stanoví americká ústava, neurčuje však jeho pevný termín ani periodu. Pouze v ní stojí, že je třeba přednést jej „jednou za čas“. Biden tak ještě neučinil. Loni na jaře sice promluvil před oběma komorami Kongresu, formálně však jeho projev nebyl hodnocením stavu unie, nýbrž spíše shrnutím plánů nového prezidenta. 

První skutečná Bidenova zpráva o stavu unie v nemalé míře potvrdila komentář agentury AP vydaný již před projevem, podle nějž „stavem unie je nejednotnost“. Zatímco zákonodárci z Demokratické strany prezidentův projev často přerušovali aplausem, republikáni se k nim vesměs nepřidávali, a když Biden prohlásil, že minulá administrativa sice snižovala daně, ale zisk z toho měli jen ti nejbohatší, reagovali nespokojeným bučením.

Bidenova popularita se v průzkumech postupně propadá. Podle webu FiveThirtyEight, který se specializuje na politické analýzy, spadla v průměru až ke 40 procentům, v posledním průzkumu pro televizi ABC News a list The Washington Post vyjádřilo Bidenovi podporu jen 37 procent respondentů. Agentura AP v komentáři před Bidenovým projevem konstatovala, že „stavem unie je nejednota“.

Po přednesení projevu komentátoři poukázali mimo jiné na to, že i když dostala válka na Ukrajině mimořádný prostor a Biden zahájil zprávu o stavu unie docela netypicky zahraničněpolitickým tématem, bylo takové jediné. Nedostalo se na Afghánistán, který se po odchodu amerických vojáků a návratu Talibanu k moci zmítá v hluboké krizi.

Američané nepočítají s bezletovou zónou nad Ukrajinou

Zpravodaj ČT v USA David Miřejovský uvedl, že pro Američany je důležité, že Biden nevyšle americké vojáky do bojů na Ukrajinu. „Po dvaceti letech angažmá v Afghánistánu a Iráku není americká společnost ochotna vysílat vojáky zase do otevřeného konfliktu, a už vůbec ne do konfliktu s Ruskem.“

Prezident mluvil také o tom, že účinky sankcí na ruský bankovní sektor by měly být vidět v nejbližších dnech a týdnech. Sankce na ruské oligarchy či na ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova jsou dlouhodobé, mnohé do značné míry symbolické, ale jsou podle prezidenta a jeho lidí také důležité.

Zpravodaj také připomněl, že USA a jejich spojenci dělají vše pro to, aby válce předešli. „Prezident už několik měsíců neustále opakuje, že se snaží vyhnout přímému vojenskému konfliktu mezi Ruskem a USA. Dělá vše pro to, aby tento konflikt nevyvolal. Aby nezačala třetí světová válka, která by i podle Spojených států byla zničující.“ Proto Američané nevyhlásili bezletovou zónu nad Ukrajinou, o niž žádá ukrajinský prezident. „Podle místní administrativy by vynucování takovéhoto opatření vedlo ke konfliktu s Ruskem a byl by to krok k začátku třetí světové války,“ dodal Miřejovský. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí Západního břehu

Americký prezident Donald Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí okupovaného palestinského Západního břehu Jordánu. V noci na úterý to s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala agentura Reuters. Izraelská vláda v neděli rozhodla o rozšíření kontroly nad Západním břehem, což mimo jiné kritizovaly Británie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
01:24Aktualizovánopřed 32 mminutami

Šéf diplomacie USA Rubio navštíví Slovensko a Maďarsko

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.
00:05Aktualizovánopřed 36 mminutami

Trump pohrozil Kanadě, že nepovolí otevřít nový most mezi oběma státy

Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.
04:11Aktualizovánopřed 41 mminutami

Starmer odmítl výzvy k rezignaci, od poslanců se dočkal potlesku

Britský premiér Keir Starmer před „svými“ labouristickými zákonodárci odmítl výzvy k rezignaci a od velké části z nich se dočkal i potlesku. Promluvil k nim v pondělí večer poté, co ho část spolustraníků včetně lídra skotských labouristů Anase Sarwara vyzvala k rezignaci. Premiér v posledních dnech čelil ostré kritice kvůli tomu, že velvyslancem v USA dříve jmenoval Petera Mandelsona, který je spojován s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chystá se rošáda mezi Američany a Evropany ve velení NATO, píše AFP

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
před 9 hhodinami

Reuters: EK navrhla kvůli ruské ropě rozšířit sankce na přístavy v Gruzii a Indonésii

Evropská komise navrhla rozšířit sankce namířené proti Moskvě i na přístavy v Gruzii a Indonésii, které nakládají s ruskou ropou. Jedná se o první případ, kdy se sankce zaměřily i na přístavy ve třetích zemích, ukázal detailní návrh dvacátého balíčku sankcí proti Rusku, do kterého nahlédla agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Stávku na železnici španělské odbory po dohodě s vládou ukončily

Železniční dopravu ve Španělsku v pondělí ochromila stávka, kterou svolaly hlavní odborové svazy zaměstnanců v železniční dopravě. Ty žádaly vyšší investice státu, aby byla zajištěna větší bezpečnost na železnici. Impulzem ke stávce byly dvě vážné nehody, při nichž minulý měsíc zemřelo 47 lidí. Stávka, kvůli níž byly ve Španělsku zrušeny stovky spojů, měla trvat tři dny, ale odpoledne se zástupci hlavních odborů dohodli s ministerstvem dopravy a akci odvolali.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...