Biden vyzývá k zrušení senátních obstrukcí. „Co když přijde Trump?“ oponuje Romney

Americký prezident Joe Biden vyzval k obejití klíčového pravidla Senátu, které podporuje legislativní kompromis. Zrušení takzvaného filibusteru dříve označoval za nebezpečné. Jeho současná ochota pojistku obejít svědčí o enormním zájmu prosadit federální revizi volebních zákonů.

„Abychom ochránili naši demokracii, podporuji změnu jednacích pravidel Senátu, ať už je třeba je změnit jakýmkoli způsobem, aby se zabránilo menšině senátorů blokovat kroky týkající se hlasovacích práv,“ prohlásil Biden.

Prezident ve svém projevu přirovnal nynější situaci v USA k boji za volební práva ze 60. let 20. století, kdy byly přijaty klíčové zákony, jejichž cílem bylo ukončit rasovou segregaci.

Volební reforma má usnadnit Američanům účast ve volbách či zabránit netransparentnímu financování kandidátů. Republikáni ji ale odmítají jako nepřípustný zásah do pravomocí jednotlivých států. Mnoho republikány kontrolovaných států po zvolení Bidena prezidentem začalo na státní úrovni přijímat zákony, které volební pravidla výrazně omezují.

Podle demokratů jsou zákony navrženy tak, aby omezovaly volební práva vybraných skupin obyvatelstva. „Cílem bývalého prezidenta a jeho spojenců je zbavit volebního práva kohokoliv, kdo hlasuje proti nim. Je to takhle jednoduché,“ řekl Biden ve státu Georgia, který byl po volbách z roku 2020 středobodem Trumpových snah o zvrácení volebních výsledků.

Pravidla hry

Demokraté přišli s několika návrhy týkajícími se volebních pravidel. První a zřejmě nejvýznamnější z nich by zakázal jednotlivým státům omezovat možnost korespondenčního hlasování, učinil by ze dne voleb státní svátek a zakázal by překreslování hranic volebních obvodů způsobem, který podle kritiků znevýhodňuje voliče z etnických menšin. Upravil by rovněž pravidla financování volebních kampaní.

Republikáni tyto změny nicméně odmítají jako nepřípustný zásah do pravomocí jednotlivých států a tvrdí, že se jimi demokraté snaží upravit „pravidla hry“ ve svůj prospěch.

Návrh federální reformy, která by stála nad regulemi jednotlivých států, prošel loni v březnu demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů, v červnu v procedurálním hlasování Senátu jej ovšem republikánská menšina zastavila za využití systému obstrukcí zvaných filibuster.

  • Filibuster je formou parlamentní obstrukce a má za úkol zabránit projednání legislativních předloh.
  • Nejběžnější podobou filibusteru jsou dlouhé projevy.
  • V Senátu USA obstrukci umožňuje pravidlo, podle nějž každý senátor může hovořit o jakékoliv předloze libovolně dlouho, pakliže se proti němu nepostaví tři pětiny senátorů (60 ze 100).
  • Ačkoliv tedy k samotnému přijetí normy stačí prostá většina 51 hlasů, k projednání je třeba souhlas více senátorů. V praxi to znamená, že zásadní legislativní změny vyžadují výraznější než prostou většinu.

Senát ve stínu stranické nevraživosti

Současný americký prezident v minulosti strávil v Senátu více než tři dekády a filibuster podporoval – dokonce i když jej protistrana použila proti jeho legislativním snahám. Na půdě horní komory Biden hájil obstrukce s tím, že jejich podstatou jsou kompromis a umírněnost.

„Podpořit změnu pravidel by znamenalo přiznání, že tolik opatrované principy ve městě pohlceném stranickou nevraživostí zchřadly. V úterý to (Biden) přiznal,“ poznamenává v analýze deník The New York Times. Americký prezident se mimo jiné nechal slyšet, že Senát se v současnosti stal pouhým stínem skvělé instituce, kterou byl.

Podle amerických médií je však nejasné, jaký bude mít Bidenův projev praktický dopad. Republikáni na demokratickou volební reformu zřejmě názor nezmění. K částečnému zrušení obstrukčních pravidel je zapotřebí za současné situace souhlas všech demokratických senátorů, několik z nich však dává dlouhodobě najevo, že změnu nepodporuje.

Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer řekl, že demokraté budou čekat do pondělí, kdy se slaví Den Martina Luthera Kinga. Republikáni do té doby buď musí v dostatečných počtech podpořit demokratický návrh reformy, nebo demokraté zahájí práci na změně pravidel Senátu.

Uvolnění filibusteru se ve Washingtonu považuje za takzvanou nukleární možnost, tedy nejzazší možné řešení politických neshod. Republikánský lídr Mitch McConnell již demokraty varoval, že v případě změny obstrukčních pravidel republikáni provoz horní komory zcela znehybní a začnou blokovat veškeré procedurální kroky.

Republikánští senátoři poukazují na to, že i demokraté se k filibusteru uchylovali, když byli v horní komoře v menšině. „Existuje slušná šance, že republikáni získají kontrolu nad oběma komorami Kongresu a Donald Trump se v roce 2024 může stát prezidentem. Zamysleli se demokraté nad tím, co by pro ně znamenalo, kdyby jako menšina neměli vůbec žádnou moc?“ upozornil republikánský senátor Mitt Romney.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 9 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 18 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 37 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...