Biden vyzývá k zrušení senátních obstrukcí. „Co když přijde Trump?“ oponuje Romney

Americký prezident Joe Biden vyzval k obejití klíčového pravidla Senátu, které podporuje legislativní kompromis. Zrušení takzvaného filibusteru dříve označoval za nebezpečné. Jeho současná ochota pojistku obejít svědčí o enormním zájmu prosadit federální revizi volebních zákonů.

„Abychom ochránili naši demokracii, podporuji změnu jednacích pravidel Senátu, ať už je třeba je změnit jakýmkoli způsobem, aby se zabránilo menšině senátorů blokovat kroky týkající se hlasovacích práv,“ prohlásil Biden.

Prezident ve svém projevu přirovnal nynější situaci v USA k boji za volební práva ze 60. let 20. století, kdy byly přijaty klíčové zákony, jejichž cílem bylo ukončit rasovou segregaci.

Volební reforma má usnadnit Američanům účast ve volbách či zabránit netransparentnímu financování kandidátů. Republikáni ji ale odmítají jako nepřípustný zásah do pravomocí jednotlivých států. Mnoho republikány kontrolovaných států po zvolení Bidena prezidentem začalo na státní úrovni přijímat zákony, které volební pravidla výrazně omezují.

Podle demokratů jsou zákony navrženy tak, aby omezovaly volební práva vybraných skupin obyvatelstva. „Cílem bývalého prezidenta a jeho spojenců je zbavit volebního práva kohokoliv, kdo hlasuje proti nim. Je to takhle jednoduché,“ řekl Biden ve státu Georgia, který byl po volbách z roku 2020 středobodem Trumpových snah o zvrácení volebních výsledků.

Pravidla hry

Demokraté přišli s několika návrhy týkajícími se volebních pravidel. První a zřejmě nejvýznamnější z nich by zakázal jednotlivým státům omezovat možnost korespondenčního hlasování, učinil by ze dne voleb státní svátek a zakázal by překreslování hranic volebních obvodů způsobem, který podle kritiků znevýhodňuje voliče z etnických menšin. Upravil by rovněž pravidla financování volebních kampaní.

Republikáni tyto změny nicméně odmítají jako nepřípustný zásah do pravomocí jednotlivých států a tvrdí, že se jimi demokraté snaží upravit „pravidla hry“ ve svůj prospěch.

Návrh federální reformy, která by stála nad regulemi jednotlivých států, prošel loni v březnu demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů, v červnu v procedurálním hlasování Senátu jej ovšem republikánská menšina zastavila za využití systému obstrukcí zvaných filibuster.

  • Filibuster je formou parlamentní obstrukce a má za úkol zabránit projednání legislativních předloh.
  • Nejběžnější podobou filibusteru jsou dlouhé projevy.
  • V Senátu USA obstrukci umožňuje pravidlo, podle nějž každý senátor může hovořit o jakékoliv předloze libovolně dlouho, pakliže se proti němu nepostaví tři pětiny senátorů (60 ze 100).
  • Ačkoliv tedy k samotnému přijetí normy stačí prostá většina 51 hlasů, k projednání je třeba souhlas více senátorů. V praxi to znamená, že zásadní legislativní změny vyžadují výraznější než prostou většinu.

Senát ve stínu stranické nevraživosti

Současný americký prezident v minulosti strávil v Senátu více než tři dekády a filibuster podporoval – dokonce i když jej protistrana použila proti jeho legislativním snahám. Na půdě horní komory Biden hájil obstrukce s tím, že jejich podstatou jsou kompromis a umírněnost.

„Podpořit změnu pravidel by znamenalo přiznání, že tolik opatrované principy ve městě pohlceném stranickou nevraživostí zchřadly. V úterý to (Biden) přiznal,“ poznamenává v analýze deník The New York Times. Americký prezident se mimo jiné nechal slyšet, že Senát se v současnosti stal pouhým stínem skvělé instituce, kterou byl.

Podle amerických médií je však nejasné, jaký bude mít Bidenův projev praktický dopad. Republikáni na demokratickou volební reformu zřejmě názor nezmění. K částečnému zrušení obstrukčních pravidel je zapotřebí za současné situace souhlas všech demokratických senátorů, několik z nich však dává dlouhodobě najevo, že změnu nepodporuje.

Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer řekl, že demokraté budou čekat do pondělí, kdy se slaví Den Martina Luthera Kinga. Republikáni do té doby buď musí v dostatečných počtech podpořit demokratický návrh reformy, nebo demokraté zahájí práci na změně pravidel Senátu.

Uvolnění filibusteru se ve Washingtonu považuje za takzvanou nukleární možnost, tedy nejzazší možné řešení politických neshod. Republikánský lídr Mitch McConnell již demokraty varoval, že v případě změny obstrukčních pravidel republikáni provoz horní komory zcela znehybní a začnou blokovat veškeré procedurální kroky.

Republikánští senátoři poukazují na to, že i demokraté se k filibusteru uchylovali, když byli v horní komoře v menšině. „Existuje slušná šance, že republikáni získají kontrolu nad oběma komorami Kongresu a Donald Trump se v roce 2024 může stát prezidentem. Zamysleli se demokraté nad tím, co by pro ně znamenalo, kdyby jako menšina neměli vůbec žádnou moc?“ upozornil republikánský senátor Mitt Romney.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Masakr na náměstí Nebeského klidu si Číňané připomínat stále nesmí

Před 36 lety čínská armáda na rozkaz komunistické strany krvavě potlačila prodemokratické demonstrace na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Počet obětí se odhaduje na tisíce. Výročí si připomněl tchajwanský prezident Laj Čching-te i americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle nichž svět na události nikdy nezapomene. Čínská veřejnost si je ale připomínat nesmí. Někteří lidé to tak dělají v soukromí. V diskusích na internetu používají kódovaná slova a obrázky, aby unikli cenzuře.
před 4 hhodinami

Kolín nad Rýnem zažil největší poválečnou evakuaci

Němečtí pyrotechnici zneškodnili tři letecké pumy z druhé světové války, kvůli kterým muselo více než dvacet tisíc lidí ve středu opustit centrum Kolína nad Rýnem. Město na západě Německa je na podobné evakuace sice zvyklé, podle radnice byla ale ta aktuální co do počtu evakuovaných největší od roku 1945. O úspěšné likvidaci bomb informovala večer agentura DPA.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany, řekla Merkelová

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro Českou televizi připustila, že Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany. Teď se podle ní musí rychle dostat do stavu, kdy bude schopné odstrašit možné nepřátele podobně jako za studené války. V souvislosti s Ukrajinou uvedla, že bez vyjednávání konflikt neskončí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump telefonoval s Putinem, rozhovor dle něj k okamžitému míru nepovede

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve středu déle než hodinu telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Rozhovor označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Trump uvedl, že s vůdcem Kremlu mluvili mimo jiné o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla stojící na ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa velmi silně zdůraznil, že Moskva bude muset reagovat.
před 7 hhodinami

Satelit vyfotil zničené ruské bombardéry po operaci Pavučina

Satelity společnosti Maxar vyfotily ruské základny Belaja a Oleňja, které se před pár dny staly terčem ukrajinské operace Pavučina. Při ní ukrajinská rozvědka propašovala do Ruska drony s výbušninami schované v kamionech. Ty stály poblíž letišť s ruskými strategickými bombardéry a v neděli 1. června řadu z nich zničily.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.
před 10 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
před 10 hhodinami

Po útoku Izraele na školu v Gaze je osmnáct mrtvých, píší média blízká Hamásu

Nejméně osmnáct Palestinců, včetně žen a dětí, přišlo o život při izraelském útoku na školu, která slouží jako útočiště pro vysídlené v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí s odvoláním na média napojená na teroristické hnutí Hamás agentura Reuters. Shodnou bilanci s odkazem na zdravotnický zdroj v Násirově nemocnici uvádí televize al-Džazíra. Podle ní intenzivní izraelské vzdušné údery v celém pásmu zabily nejméně 26 Palestinců.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...