Republikáni v USA zpřísňují volební pravidla. Podle kritiků ohrožují základy demokracie

Snaha amerických republikánů o omezení rozšířených možností hlasovat ve volbách se blíží do finále. Strana se zaměřuje hlavně na korespondenční hlasování nebo volbu v předtermínech. Demokraté jim v tom chtějí zabránit federálním zákonem, protože jejich voliči právě tyto možnosti hojněji využívají. Před změnami varují také američtí akademici.

Jeden z pokusů omezit jiné způsoby hlasování ve volbách, než se v den volby dostavit do volební místnosti, se demokratům podařilo zastavit – alespoň dočasně – v Texasu. Republikáni, kontrolující tamní sněmovnu, narychlo prosazovali normu, která by zkrátila otevírací dobu volebních místností, dala by nové pravomoci stranickým pozorovatelům voleb či by zpřísnila pravidla korespondenčního hlasování. Texas přitom už v současnosti má jedny z nejpřísnějších volebních regulí v USA.

Texaské úsilí tamních republikánů je pouhou ukázkou podobných kroků po celých Spojených státech. Republikánská strana ovládá značné množství státních zákonodárných sborů a guvernérská křesla.

Strana s úsilím zpřísnit podmínky hlasování začala po listopadových volbách, v nichž exprezident Donald Trump prohrál souboj s demokratem Joem Bidenem, přičemž velkou úlohu sehrály korespondenční hlasy. Zásadní zpřísnění volebních zákonů už schválily Iowa, Georgia nebo Florida.

Zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský vysvětluje, že jsou to voliči republikánů, kteří častěji hlasují přímo ve volebních místnostech v den voleb a nevyužívají rozšířené možnosti hlasování v předtermínu, v zastoupení či poštou. Omezení alternativních způsobů proto zvýhodňuje právě tuto část voličů.

Republikáni se hájí tím, že bojují proti současným či budoucím možným volebním podvodům. Demokraté a skupiny hájící občanská a volební práva upozorňují, že republikáni tím pouze podporují lživá Trumpova tvrzení o „ukradených“ volbách. Bývalému prezidentovi se nepodařilo prokázat podvody navzdory tomu, že jeho tým podal desítky žalob.

Změny ohrožují základy demokracie, varují akademici

Obavu před změnami už vyjádřila více než stovka amerických akademiků. V prohlášení odsoudili Trumpovo chování a postup předních republikánů, kteří jeho výroky o zmanipulovaných volbách podporovali či tolerovali. „Tyto kroky vzbuzují pochybnosti o tom, zda Spojené státy zůstanou demokracií. Jakožto učenci demokracie toto jednání odsuzujeme nejsilnějším možným způsobem coby zradu na našem vzácném demokratickém dědictví,“ píší odborníci.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Miřejovský: Spor o podobu voleb v USA
Zdroj: ČT24

Podle signatářů jsou navrhované změny radikální a upravují základní volební procesy v reakci na neprokázaná a úmyslně destruktivní obvinění. „Dohromady tyto iniciativy mění vícero států v politické systémy, které už nesplňují minimální podmínky pro svobodné a spravedlivé volby. Tím pádem je nyní ohrožena celá naše demokracie,“ míní akademici.

Nezamlouvá se jim posilování role státního parlamentu při schvalování výsledků voleb, opatření komplikující lidem účast ve volbách ani zpřísňování trestů za porušení volebních pravidel, „jehož cílem je zastrašit volební pracovníky a nezávislé úředníky“. „Volby roku 2020 byly podle celé řady expertních posudků extrémně zabezpečené a obešly se bez podvodů,“ upozorňují experti.

Federální stopka je nepravděpodobná

Chystané texaské zpřísnění kritizoval už i prezident Joe Biden, který označil pravidla za útok na demokracii. Upozornil, že změna dopadne nejvíce na etnické menšiny. „Demokraté jako opozice například v Texasu nebo Georgii nemají příliš dalších možností, jak tomu zabránit,“ konstatuje Miřejovský, zároveň ale upozorňuje, že jsou to i demokraté, kteří ve státech, kde vládnou, naopak připravují zákony vyhovující jejich voličům.

Demokratická strana v USA vládne na federální úrovni – má prezidenta v Bílém domě, většinu ve Sněmovně reprezentantů a křehkou majoritu také v Senátu. Takzvané trifekty chtějí využít k novelizaci centrálního volebního zákona, který upravuje podmínky z federální úrovně. Tím by znemožnili snahy republikánů na úrovni jednotlivých států.

„Každý americký stát má svoji vlastní volební legislativu, určuje si ji sám. Tento jednotný, zastřešující federální zákon by zajistil, že by republikáni v této chvíli nemohli omezovat možnosti korespondenční volby,“ vysvětluje Miřejovský.

Idea ovšem nemá valnou šanci na úspěch, v Senátu by totiž vyžadovala zisk 67 hlasů, přičemž demokraté disponují pouze jedenapadesáti a někteří konzervativnější senátoři už avizovali, že pro federální novelu by ruku nezvedli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 6 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 11 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 23 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 53 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...