Republikáni v USA zpřísňují volební pravidla. Podle kritiků ohrožují základy demokracie

Snaha amerických republikánů o omezení rozšířených možností hlasovat ve volbách se blíží do finále. Strana se zaměřuje hlavně na korespondenční hlasování nebo volbu v předtermínech. Demokraté jim v tom chtějí zabránit federálním zákonem, protože jejich voliči právě tyto možnosti hojněji využívají. Před změnami varují také američtí akademici.

Jeden z pokusů omezit jiné způsoby hlasování ve volbách, než se v den volby dostavit do volební místnosti, se demokratům podařilo zastavit – alespoň dočasně – v Texasu. Republikáni, kontrolující tamní sněmovnu, narychlo prosazovali normu, která by zkrátila otevírací dobu volebních místností, dala by nové pravomoci stranickým pozorovatelům voleb či by zpřísnila pravidla korespondenčního hlasování. Texas přitom už v současnosti má jedny z nejpřísnějších volebních regulí v USA.

Texaské úsilí tamních republikánů je pouhou ukázkou podobných kroků po celých Spojených státech. Republikánská strana ovládá značné množství státních zákonodárných sborů a guvernérská křesla.

Strana s úsilím zpřísnit podmínky hlasování začala po listopadových volbách, v nichž exprezident Donald Trump prohrál souboj s demokratem Joem Bidenem, přičemž velkou úlohu sehrály korespondenční hlasy. Zásadní zpřísnění volebních zákonů už schválily Iowa, Georgia nebo Florida.

Zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský vysvětluje, že jsou to voliči republikánů, kteří častěji hlasují přímo ve volebních místnostech v den voleb a nevyužívají rozšířené možnosti hlasování v předtermínu, v zastoupení či poštou. Omezení alternativních způsobů proto zvýhodňuje právě tuto část voličů.

Republikáni se hájí tím, že bojují proti současným či budoucím možným volebním podvodům. Demokraté a skupiny hájící občanská a volební práva upozorňují, že republikáni tím pouze podporují lživá Trumpova tvrzení o „ukradených“ volbách. Bývalému prezidentovi se nepodařilo prokázat podvody navzdory tomu, že jeho tým podal desítky žalob.

Změny ohrožují základy demokracie, varují akademici

Obavu před změnami už vyjádřila více než stovka amerických akademiků. V prohlášení odsoudili Trumpovo chování a postup předních republikánů, kteří jeho výroky o zmanipulovaných volbách podporovali či tolerovali. „Tyto kroky vzbuzují pochybnosti o tom, zda Spojené státy zůstanou demokracií. Jakožto učenci demokracie toto jednání odsuzujeme nejsilnějším možným způsobem coby zradu na našem vzácném demokratickém dědictví,“ píší odborníci.

8 minut
Zpravodaj ČT David Miřejovský: Spor o podobu voleb v USA
Zdroj: ČT24

Podle signatářů jsou navrhované změny radikální a upravují základní volební procesy v reakci na neprokázaná a úmyslně destruktivní obvinění. „Dohromady tyto iniciativy mění vícero států v politické systémy, které už nesplňují minimální podmínky pro svobodné a spravedlivé volby. Tím pádem je nyní ohrožena celá naše demokracie,“ míní akademici.

Nezamlouvá se jim posilování role státního parlamentu při schvalování výsledků voleb, opatření komplikující lidem účast ve volbách ani zpřísňování trestů za porušení volebních pravidel, „jehož cílem je zastrašit volební pracovníky a nezávislé úředníky“. „Volby roku 2020 byly podle celé řady expertních posudků extrémně zabezpečené a obešly se bez podvodů,“ upozorňují experti.

Federální stopka je nepravděpodobná

Chystané texaské zpřísnění kritizoval už i prezident Joe Biden, který označil pravidla za útok na demokracii. Upozornil, že změna dopadne nejvíce na etnické menšiny. „Demokraté jako opozice například v Texasu nebo Georgii nemají příliš dalších možností, jak tomu zabránit,“ konstatuje Miřejovský, zároveň ale upozorňuje, že jsou to i demokraté, kteří ve státech, kde vládnou, naopak připravují zákony vyhovující jejich voličům.

Demokratická strana v USA vládne na federální úrovni – má prezidenta v Bílém domě, většinu ve Sněmovně reprezentantů a křehkou majoritu také v Senátu. Takzvané trifekty chtějí využít k novelizaci centrálního volebního zákona, který upravuje podmínky z federální úrovně. Tím by znemožnili snahy republikánů na úrovni jednotlivých států.

„Každý americký stát má svoji vlastní volební legislativu, určuje si ji sám. Tento jednotný, zastřešující federální zákon by zajistil, že by republikáni v této chvíli nemohli omezovat možnosti korespondenční volby,“ vysvětluje Miřejovský.

Idea ovšem nemá valnou šanci na úspěch, v Senátu by totiž vyžadovala zisk 67 hlasů, přičemž demokraté disponují pouze jedenapadesáti a někteří konzervativnější senátoři už avizovali, že pro federální novelu by ruku nezvedli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 57 mminutami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 5 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 6 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánovčera v 12:54
Načítání...