Republikáni v USA zpřísňují volební pravidla. Podle kritiků ohrožují základy demokracie

Snaha amerických republikánů o omezení rozšířených možností hlasovat ve volbách se blíží do finále. Strana se zaměřuje hlavně na korespondenční hlasování nebo volbu v předtermínech. Demokraté jim v tom chtějí zabránit federálním zákonem, protože jejich voliči právě tyto možnosti hojněji využívají. Před změnami varují také američtí akademici.

Jeden z pokusů omezit jiné způsoby hlasování ve volbách, než se v den volby dostavit do volební místnosti, se demokratům podařilo zastavit – alespoň dočasně – v Texasu. Republikáni, kontrolující tamní sněmovnu, narychlo prosazovali normu, která by zkrátila otevírací dobu volebních místností, dala by nové pravomoci stranickým pozorovatelům voleb či by zpřísnila pravidla korespondenčního hlasování. Texas přitom už v současnosti má jedny z nejpřísnějších volebních regulí v USA.

Texaské úsilí tamních republikánů je pouhou ukázkou podobných kroků po celých Spojených státech. Republikánská strana ovládá značné množství státních zákonodárných sborů a guvernérská křesla.

Strana s úsilím zpřísnit podmínky hlasování začala po listopadových volbách, v nichž exprezident Donald Trump prohrál souboj s demokratem Joem Bidenem, přičemž velkou úlohu sehrály korespondenční hlasy. Zásadní zpřísnění volebních zákonů už schválily Iowa, Georgia nebo Florida.

Zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský vysvětluje, že jsou to voliči republikánů, kteří častěji hlasují přímo ve volebních místnostech v den voleb a nevyužívají rozšířené možnosti hlasování v předtermínu, v zastoupení či poštou. Omezení alternativních způsobů proto zvýhodňuje právě tuto část voličů.

Republikáni se hájí tím, že bojují proti současným či budoucím možným volebním podvodům. Demokraté a skupiny hájící občanská a volební práva upozorňují, že republikáni tím pouze podporují lživá Trumpova tvrzení o „ukradených“ volbách. Bývalému prezidentovi se nepodařilo prokázat podvody navzdory tomu, že jeho tým podal desítky žalob.

Změny ohrožují základy demokracie, varují akademici

Obavu před změnami už vyjádřila více než stovka amerických akademiků. V prohlášení odsoudili Trumpovo chování a postup předních republikánů, kteří jeho výroky o zmanipulovaných volbách podporovali či tolerovali. „Tyto kroky vzbuzují pochybnosti o tom, zda Spojené státy zůstanou demokracií. Jakožto učenci demokracie toto jednání odsuzujeme nejsilnějším možným způsobem coby zradu na našem vzácném demokratickém dědictví,“ píší odborníci.

8 minut
Zpravodaj ČT David Miřejovský: Spor o podobu voleb v USA
Zdroj: ČT24

Podle signatářů jsou navrhované změny radikální a upravují základní volební procesy v reakci na neprokázaná a úmyslně destruktivní obvinění. „Dohromady tyto iniciativy mění vícero států v politické systémy, které už nesplňují minimální podmínky pro svobodné a spravedlivé volby. Tím pádem je nyní ohrožena celá naše demokracie,“ míní akademici.

Nezamlouvá se jim posilování role státního parlamentu při schvalování výsledků voleb, opatření komplikující lidem účast ve volbách ani zpřísňování trestů za porušení volebních pravidel, „jehož cílem je zastrašit volební pracovníky a nezávislé úředníky“. „Volby roku 2020 byly podle celé řady expertních posudků extrémně zabezpečené a obešly se bez podvodů,“ upozorňují experti.

Federální stopka je nepravděpodobná

Chystané texaské zpřísnění kritizoval už i prezident Joe Biden, který označil pravidla za útok na demokracii. Upozornil, že změna dopadne nejvíce na etnické menšiny. „Demokraté jako opozice například v Texasu nebo Georgii nemají příliš dalších možností, jak tomu zabránit,“ konstatuje Miřejovský, zároveň ale upozorňuje, že jsou to i demokraté, kteří ve státech, kde vládnou, naopak připravují zákony vyhovující jejich voličům.

Demokratická strana v USA vládne na federální úrovni – má prezidenta v Bílém domě, většinu ve Sněmovně reprezentantů a křehkou majoritu také v Senátu. Takzvané trifekty chtějí využít k novelizaci centrálního volebního zákona, který upravuje podmínky z federální úrovně. Tím by znemožnili snahy republikánů na úrovni jednotlivých států.

„Každý americký stát má svoji vlastní volební legislativu, určuje si ji sám. Tento jednotný, zastřešující federální zákon by zajistil, že by republikáni v této chvíli nemohli omezovat možnosti korespondenční volby,“ vysvětluje Miřejovský.

Idea ovšem nemá valnou šanci na úspěch, v Senátu by totiž vyžadovala zisk 67 hlasů, přičemž demokraté disponují pouze jedenapadesáti a někteří konzervativnější senátoři už avizovali, že pro federální novelu by ruku nezvedli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 20 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 24 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 52 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...