Republikáni v USA zpřísňují volební pravidla. Podle kritiků ohrožují základy demokracie

Snaha amerických republikánů o omezení rozšířených možností hlasovat ve volbách se blíží do finále. Strana se zaměřuje hlavně na korespondenční hlasování nebo volbu v předtermínech. Demokraté jim v tom chtějí zabránit federálním zákonem, protože jejich voliči právě tyto možnosti hojněji využívají. Před změnami varují také američtí akademici.

Jeden z pokusů omezit jiné způsoby hlasování ve volbách, než se v den volby dostavit do volební místnosti, se demokratům podařilo zastavit – alespoň dočasně – v Texasu. Republikáni, kontrolující tamní sněmovnu, narychlo prosazovali normu, která by zkrátila otevírací dobu volebních místností, dala by nové pravomoci stranickým pozorovatelům voleb či by zpřísnila pravidla korespondenčního hlasování. Texas přitom už v současnosti má jedny z nejpřísnějších volebních regulí v USA.

Texaské úsilí tamních republikánů je pouhou ukázkou podobných kroků po celých Spojených státech. Republikánská strana ovládá značné množství státních zákonodárných sborů a guvernérská křesla.

Strana s úsilím zpřísnit podmínky hlasování začala po listopadových volbách, v nichž exprezident Donald Trump prohrál souboj s demokratem Joem Bidenem, přičemž velkou úlohu sehrály korespondenční hlasy. Zásadní zpřísnění volebních zákonů už schválily Iowa, Georgia nebo Florida.

Zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský vysvětluje, že jsou to voliči republikánů, kteří častěji hlasují přímo ve volebních místnostech v den voleb a nevyužívají rozšířené možnosti hlasování v předtermínu, v zastoupení či poštou. Omezení alternativních způsobů proto zvýhodňuje právě tuto část voličů.

Republikáni se hájí tím, že bojují proti současným či budoucím možným volebním podvodům. Demokraté a skupiny hájící občanská a volební práva upozorňují, že republikáni tím pouze podporují lživá Trumpova tvrzení o „ukradených“ volbách. Bývalému prezidentovi se nepodařilo prokázat podvody navzdory tomu, že jeho tým podal desítky žalob.

Změny ohrožují základy demokracie, varují akademici

Obavu před změnami už vyjádřila více než stovka amerických akademiků. V prohlášení odsoudili Trumpovo chování a postup předních republikánů, kteří jeho výroky o zmanipulovaných volbách podporovali či tolerovali. „Tyto kroky vzbuzují pochybnosti o tom, zda Spojené státy zůstanou demokracií. Jakožto učenci demokracie toto jednání odsuzujeme nejsilnějším možným způsobem coby zradu na našem vzácném demokratickém dědictví,“ píší odborníci.

8 minut
Zpravodaj ČT David Miřejovský: Spor o podobu voleb v USA
Zdroj: ČT24

Podle signatářů jsou navrhované změny radikální a upravují základní volební procesy v reakci na neprokázaná a úmyslně destruktivní obvinění. „Dohromady tyto iniciativy mění vícero států v politické systémy, které už nesplňují minimální podmínky pro svobodné a spravedlivé volby. Tím pádem je nyní ohrožena celá naše demokracie,“ míní akademici.

Nezamlouvá se jim posilování role státního parlamentu při schvalování výsledků voleb, opatření komplikující lidem účast ve volbách ani zpřísňování trestů za porušení volebních pravidel, „jehož cílem je zastrašit volební pracovníky a nezávislé úředníky“. „Volby roku 2020 byly podle celé řady expertních posudků extrémně zabezpečené a obešly se bez podvodů,“ upozorňují experti.

Federální stopka je nepravděpodobná

Chystané texaské zpřísnění kritizoval už i prezident Joe Biden, který označil pravidla za útok na demokracii. Upozornil, že změna dopadne nejvíce na etnické menšiny. „Demokraté jako opozice například v Texasu nebo Georgii nemají příliš dalších možností, jak tomu zabránit,“ konstatuje Miřejovský, zároveň ale upozorňuje, že jsou to i demokraté, kteří ve státech, kde vládnou, naopak připravují zákony vyhovující jejich voličům.

Demokratická strana v USA vládne na federální úrovni – má prezidenta v Bílém domě, většinu ve Sněmovně reprezentantů a křehkou majoritu také v Senátu. Takzvané trifekty chtějí využít k novelizaci centrálního volebního zákona, který upravuje podmínky z federální úrovně. Tím by znemožnili snahy republikánů na úrovni jednotlivých států.

„Každý americký stát má svoji vlastní volební legislativu, určuje si ji sám. Tento jednotný, zastřešující federální zákon by zajistil, že by republikáni v této chvíli nemohli omezovat možnosti korespondenční volby,“ vysvětluje Miřejovský.

Idea ovšem nemá valnou šanci na úspěch, v Senátu by totiž vyžadovala zisk 67 hlasů, přičemž demokraté disponují pouze jedenapadesáti a někteří konzervativnější senátoři už avizovali, že pro federální novelu by ruku nezvedli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...