Výsledky sčítání lidu v USA posílí republikány. Přerozdělí se křesla v Kongresu a překreslí mapy

Američanů za uplynulou dekádu přibylo nejméně od hospodářské krize ve třicátých letech minulého století, v zemi žije 331 milionů lidí. Ukazují to výsledky sčítání lidu, podle nějž se mimo jiné rozdělují křesla ve Sněmovně reprezentantů. Poprvé v historii si pohorší Kalifornie, o jednoho kongresmana přijde New York. Naopak se rozrostou delegace z Floridy nebo Texasu.

Rozdělení postů v dolní komoře Kongresu mezi padesátku států USA se na základě sčítání lidu upravuje každých deset let tak, aby hlasovací síla regionů odpovídala aktuální populaci. O jedno křeslo přijdou vedle New Yorku a Kalifornie také Michigan, Illinois, Ohio, Pensylvánie a Západní Virginie.

Hned dva zákonodárci přibudou Texasu, po jednom dále Floridě, Oregonu, Montaně, Coloradu a Severní Karolíně. Deník The New York Times podotýká, že poslední data ukazují na pokračování desetiletí trvajících trendů zahrnujících odliv obyvatel ze severovýchodu a středozápadu na jih a západ.

V některých případech o přerozdělování mandátů rozhodovaly pouhé desítky obyvatel. Úřady například upozornily, že kdyby New York měl o 89 obyvatel více, své sněmovní křeslo by si udržel na úkor Minnesoty.

Nadějné vyhlídky pro republikány

Posun může zvýšit šance republikánů na převzetí většiny ve Sněmovně reprezentantů ve volbách v příštím roce. O dolní komoře a třetině Senátu se bude rozhodovat na podzim 2022. Výsledky sčítání promluví také do prezidentské volby, v níž státy disponují tolika voliteli, kolik zástupců mají v Kongresu. Už nyní je tento systém považovaný za výhodnější pro republikány.

„Celkově vzato očekáváme, že republikáni budou z těchto změn těžit více než demokraté směrem k volbám do sněmovny v roce 2022,“ konstatují analytici Univerzity ve Virginii. Všímají si, že Texas a Florida budou mít oproti roku 1960 o patnáct, respektive šestnáct kongresmanů více, zatímco delegace Kalifornie se zmenší poprvé v dějinách USA.

V návaznosti na sčítání lidu se budou překreslovat hranice volebních okrsků, což také může zvýhodnit jednu či druhou stranu. I v tomto případě mají republikáni navrch. Díky úspěchům ve státních volbách kontrolují tento proces ve výrazně vyšším počtu států než demokraté. V několika státech včetně Floridy nebo Georgie navíc kvůli verdiktu Nejvyššího soudu USA z roku 2013 nebudou nové mapy podléhat kontrole federálního ministerstva spravedlnosti.

Agentura Reuters také upozorňuje, že republikáni v Texasu, Severní Karolíně a Floridě v minulosti agresivně zneužívali překreslování hranic účelovým způsobem, takzvaným gerrymanderingem, aby získali výhodu.

Zveřejnění prvních výsledků nabralo podle Reuters zpoždění. Podrobná data používaná pro překreslování volebních map úřady vypustí až na podzim.

Nejpomalejší růst od velké hospodářské krize

Populace Spojených států dle loňského sčítání lidu narostla na 331,5 milionu obyvatel, přičemž přírůstek obyvatelstva za uplynulou dekádu byl druhý nejnižší od konce 18. století. Pomaleji rostl počet Američanů pouze ve třicátých letech minulého století během velké hospodářské krize.

V posledních deseti letech se v zemi rodilo méně dětí a kvůli tvrdé protiimigrační politice bývalého prezidenta Donalda Trumpa USA přijímaly rovněž méně přistěhovalců.

Sčítání lidu loni značně zkomplikovala pandemie koronaviru. Ministryně obchodu Gina Raimondová ale data označila za kompletní a přesná. Statistiky jsou rozhodující i pro rozdělování dotací federální vlády nebo pro lokální plánování související s infrastrukturou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 22 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 33 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...