Výsledky sčítání lidu v USA posílí republikány. Přerozdělí se křesla v Kongresu a překreslí mapy

Američanů za uplynulou dekádu přibylo nejméně od hospodářské krize ve třicátých letech minulého století, v zemi žije 331 milionů lidí. Ukazují to výsledky sčítání lidu, podle nějž se mimo jiné rozdělují křesla ve Sněmovně reprezentantů. Poprvé v historii si pohorší Kalifornie, o jednoho kongresmana přijde New York. Naopak se rozrostou delegace z Floridy nebo Texasu.

Rozdělení postů v dolní komoře Kongresu mezi padesátku států USA se na základě sčítání lidu upravuje každých deset let tak, aby hlasovací síla regionů odpovídala aktuální populaci. O jedno křeslo přijdou vedle New Yorku a Kalifornie také Michigan, Illinois, Ohio, Pensylvánie a Západní Virginie.

Hned dva zákonodárci přibudou Texasu, po jednom dále Floridě, Oregonu, Montaně, Coloradu a Severní Karolíně. Deník The New York Times podotýká, že poslední data ukazují na pokračování desetiletí trvajících trendů zahrnujících odliv obyvatel ze severovýchodu a středozápadu na jih a západ.

V některých případech o přerozdělování mandátů rozhodovaly pouhé desítky obyvatel. Úřady například upozornily, že kdyby New York měl o 89 obyvatel více, své sněmovní křeslo by si udržel na úkor Minnesoty.

Nadějné vyhlídky pro republikány

Posun může zvýšit šance republikánů na převzetí většiny ve Sněmovně reprezentantů ve volbách v příštím roce. O dolní komoře a třetině Senátu se bude rozhodovat na podzim 2022. Výsledky sčítání promluví také do prezidentské volby, v níž státy disponují tolika voliteli, kolik zástupců mají v Kongresu. Už nyní je tento systém považovaný za výhodnější pro republikány.

„Celkově vzato očekáváme, že republikáni budou z těchto změn těžit více než demokraté směrem k volbám do sněmovny v roce 2022,“ konstatují analytici Univerzity ve Virginii. Všímají si, že Texas a Florida budou mít oproti roku 1960 o patnáct, respektive šestnáct kongresmanů více, zatímco delegace Kalifornie se zmenší poprvé v dějinách USA.

V návaznosti na sčítání lidu se budou překreslovat hranice volebních okrsků, což také může zvýhodnit jednu či druhou stranu. I v tomto případě mají republikáni navrch. Díky úspěchům ve státních volbách kontrolují tento proces ve výrazně vyšším počtu států než demokraté. V několika státech včetně Floridy nebo Georgie navíc kvůli verdiktu Nejvyššího soudu USA z roku 2013 nebudou nové mapy podléhat kontrole federálního ministerstva spravedlnosti.

Agentura Reuters také upozorňuje, že republikáni v Texasu, Severní Karolíně a Floridě v minulosti agresivně zneužívali překreslování hranic účelovým způsobem, takzvaným gerrymanderingem, aby získali výhodu.

Zveřejnění prvních výsledků nabralo podle Reuters zpoždění. Podrobná data používaná pro překreslování volebních map úřady vypustí až na podzim.

Nejpomalejší růst od velké hospodářské krize

Populace Spojených států dle loňského sčítání lidu narostla na 331,5 milionu obyvatel, přičemž přírůstek obyvatelstva za uplynulou dekádu byl druhý nejnižší od konce 18. století. Pomaleji rostl počet Američanů pouze ve třicátých letech minulého století během velké hospodářské krize.

V posledních deseti letech se v zemi rodilo méně dětí a kvůli tvrdé protiimigrační politice bývalého prezidenta Donalda Trumpa USA přijímaly rovněž méně přistěhovalců.

Sčítání lidu loni značně zkomplikovala pandemie koronaviru. Ministryně obchodu Gina Raimondová ale data označila za kompletní a přesná. Statistiky jsou rozhodující i pro rozdělování dotací federální vlády nebo pro lokální plánování související s infrastrukturou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 24 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...