Arizonské omezení možností volby je dle nejvyššího soudu v pořádku. Dopadne na menšiny, varují kritici

Americký nejvyšší soud rozhodl, že omezení hlasování, která prosadili republikáni v Arizoně, neporušují zákon o volebním právu z roku 1965. Podle amerických médií tím usnadnil i dalším státům přijímání podobných opatření, která podle demokratů a řady nevládních organizací nepoměrně více zasahují příslušníky etnických menšin. Republikáni argumentují tím, že je potřeba zasáhnout proti případným volebním podvodům, které jsou však podle expertů v USA velice vzácné.

Republikáni v Arizoně přijali zákony, které omezily možnost třetích stran vybírat hlasovací lístky s předstihem před volbami a pak je hromadně doručit v den voleb. Zmenšily také okruh míst, kde lze lístek odevzdat.

Taková opatření podle soudu nižší instance odporovala významnému zákonu z roku 1965, který zakazuje volební diskriminaci na základě barvy pleti. Nejvyšší soud nicméně ve čtvrtek rozhodl v poměru šesti ku třem, přičemž většinu tvořili soudci považovaní za konzervativní a menšinu soudci z liberálního křídla, že jsou v pořádku.

Význam kauzy přitom sahá za hranice Arizony, protože republikáni v řadě států začali přijímat různá omezení dosavadních pravidel hlasování. Tvrdí přitom, že se snaží ochránit integritu voleb, čímž však podle řady pozorovatelů navazují na lži exprezidenta Donalda Trumpa o podvodech v prezidentských volbách. Demokraté tvrdí, že omezení jsou cíleně navržena tak, aby zasáhla především určité vrstvy obyvatelstva, zejména příslušníky menšin nebo chudé, kteří se častěji kloní k demokratům.

Žádné občerstvení ve frontě

Prezident Joe Biden a další demokraté rozhodnutí nejvyšší instance rychle zkritizovali. „Ačkoliv tento zjevný útok na volební práva bohužel není ojedinělý, nabírá nové podoby. Nejde již jen o souboj o volební právo a o ulehčení hlasování všem právoplatným voličům. Jde také o to, kdo ty hlasy počítá, a zda se váš hlas vůbec započítá,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Po rozhodnutí nejvyššího soudu bude podle agentury Reuters těžší prokázat porušení zákona o volebních právech. To by mohlo zkomplikovat žalobu Bidenovy administrativy, která právě tímto způsobem napadá nové zákony přijaté republikány v Georgii. Jedno ze schválených opatření tam například zakazuje poskytovat občerstvení lidem stojícím ve frontě před volebními místnostmi.

Liberální soudkyně Elena Kaganová popsala ve vyjádření menšiny rozhodnutí jako tragické s tím, že jde o nové způsoby volební diskriminace, jakými byly dříve například testy gramotnosti.

„Dnešek je vítězstvím pro mechanismy na zajištění integrity voleb v Arizoně i napříč celou zemí,“ je přesvědčen republikánský generální prokurátor Arizony Mark Brnovich, který se k nejvyššímu soudu odvolával. „Jedním ze silných a naprosto legitimních zájmů států je zabránit podvodům. Podvody mohou poznamenat výsledek těsných voleb,“ napsal v odůvodnění rozsudku konzervativní soudce Samuel Alito.

Biden v Arizoně těsně vyhrál, Trump podvody nedokázal

Nové volební zákony schválily republikáni v Arizoně poté, co se na veřejnost dostalo video, jež údajně zachytilo volební podvody. Soud ale dospěl k závěru, že na záznamu není vidět žádná nelegální aktivita.

Arizona byla jedním z rozhodujících států v listopadových volbách. Po desetiletích nadvlády republikánů tam těsně zvítězil Biden, načež Trump a další republikáni začali hovořit o podvodech. Ty se jim však nepodařilo dokázat a místní volební činitelé se proti podobným tvrzením opakovaně ohrazují.

Biden po čtvrtečním rozhodnutí soudu rovněž prohlásil, že je „ještě jasnější, že pro zajištění bijícího srdce naší demokracie potřebujeme další zákony“. Demokraté navrhli rozsáhlou federální volební reformu, která by rozšířila možnosti hlasování ve všech státech a nastavila jednotné standardy napříč USA. Republikáni proti ní ale protestují s tím, že jde o nepatřičné zasahování federální vlády do záležitostí, jež tradičně přísluší úřadům jednotlivých států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 20 mminutami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 1 hhodinou

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 1 hhodinou

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 3 hhodinami

Člun s keporkakem zvaným Timmy dorazil do Dánska

Nákladní člun, na nějž se v úterý 28. dubna podařilo naložit keporkaka, který koncem března uvázl na mělčině u německého pobřeží, pokračuje v plavbě. Odpoledne vplul do dánských výsostných vod. Podle plánu má proplout kolem dánských ostrovů a okolo Jutského poloostrova do Severního moře, kde záchranáři velrybu plánují vypustit. Za noc urazili přibližně 50 kilometrů a ráno proplouvali kolem ostrova Fehmarn. Cesta by měla trvat několik dní. Keporkak ve středu dostal GPS lokátor, který umožní jeho další sledování. Osud velryby, které podle města Timmendorfer Strand začali přezdívat Timmy, poutá už řadu týdnů pozornost německých i zahraničních médií a veřejnosti.
14:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...