Arizonské omezení možností volby je dle nejvyššího soudu v pořádku. Dopadne na menšiny, varují kritici

Americký nejvyšší soud rozhodl, že omezení hlasování, která prosadili republikáni v Arizoně, neporušují zákon o volebním právu z roku 1965. Podle amerických médií tím usnadnil i dalším státům přijímání podobných opatření, která podle demokratů a řady nevládních organizací nepoměrně více zasahují příslušníky etnických menšin. Republikáni argumentují tím, že je potřeba zasáhnout proti případným volebním podvodům, které jsou však podle expertů v USA velice vzácné.

Republikáni v Arizoně přijali zákony, které omezily možnost třetích stran vybírat hlasovací lístky s předstihem před volbami a pak je hromadně doručit v den voleb. Zmenšily také okruh míst, kde lze lístek odevzdat.

Taková opatření podle soudu nižší instance odporovala významnému zákonu z roku 1965, který zakazuje volební diskriminaci na základě barvy pleti. Nejvyšší soud nicméně ve čtvrtek rozhodl v poměru šesti ku třem, přičemž většinu tvořili soudci považovaní za konzervativní a menšinu soudci z liberálního křídla, že jsou v pořádku.

Význam kauzy přitom sahá za hranice Arizony, protože republikáni v řadě států začali přijímat různá omezení dosavadních pravidel hlasování. Tvrdí přitom, že se snaží ochránit integritu voleb, čímž však podle řady pozorovatelů navazují na lži exprezidenta Donalda Trumpa o podvodech v prezidentských volbách. Demokraté tvrdí, že omezení jsou cíleně navržena tak, aby zasáhla především určité vrstvy obyvatelstva, zejména příslušníky menšin nebo chudé, kteří se častěji kloní k demokratům.

Žádné občerstvení ve frontě

Prezident Joe Biden a další demokraté rozhodnutí nejvyšší instance rychle zkritizovali. „Ačkoliv tento zjevný útok na volební práva bohužel není ojedinělý, nabírá nové podoby. Nejde již jen o souboj o volební právo a o ulehčení hlasování všem právoplatným voličům. Jde také o to, kdo ty hlasy počítá, a zda se váš hlas vůbec započítá,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Po rozhodnutí nejvyššího soudu bude podle agentury Reuters těžší prokázat porušení zákona o volebních právech. To by mohlo zkomplikovat žalobu Bidenovy administrativy, která právě tímto způsobem napadá nové zákony přijaté republikány v Georgii. Jedno ze schválených opatření tam například zakazuje poskytovat občerstvení lidem stojícím ve frontě před volebními místnostmi.

Liberální soudkyně Elena Kaganová popsala ve vyjádření menšiny rozhodnutí jako tragické s tím, že jde o nové způsoby volební diskriminace, jakými byly dříve například testy gramotnosti.

„Dnešek je vítězstvím pro mechanismy na zajištění integrity voleb v Arizoně i napříč celou zemí,“ je přesvědčen republikánský generální prokurátor Arizony Mark Brnovich, který se k nejvyššímu soudu odvolával. „Jedním ze silných a naprosto legitimních zájmů států je zabránit podvodům. Podvody mohou poznamenat výsledek těsných voleb,“ napsal v odůvodnění rozsudku konzervativní soudce Samuel Alito.

Biden v Arizoně těsně vyhrál, Trump podvody nedokázal

Nové volební zákony schválily republikáni v Arizoně poté, co se na veřejnost dostalo video, jež údajně zachytilo volební podvody. Soud ale dospěl k závěru, že na záznamu není vidět žádná nelegální aktivita.

Arizona byla jedním z rozhodujících států v listopadových volbách. Po desetiletích nadvlády republikánů tam těsně zvítězil Biden, načež Trump a další republikáni začali hovořit o podvodech. Ty se jim však nepodařilo dokázat a místní volební činitelé se proti podobným tvrzením opakovaně ohrazují.

Biden po čtvrtečním rozhodnutí soudu rovněž prohlásil, že je „ještě jasnější, že pro zajištění bijícího srdce naší demokracie potřebujeme další zákony“. Demokraté navrhli rozsáhlou federální volební reformu, která by rozšířila možnosti hlasování ve všech státech a nastavila jednotné standardy napříč USA. Republikáni proti ní ale protestují s tím, že jde o nepatřičné zasahování federální vlády do záležitostí, jež tradičně přísluší úřadům jednotlivých států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 43 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...