Arizonské omezení možností volby je dle nejvyššího soudu v pořádku. Dopadne na menšiny, varují kritici

Americký nejvyšší soud rozhodl, že omezení hlasování, která prosadili republikáni v Arizoně, neporušují zákon o volebním právu z roku 1965. Podle amerických médií tím usnadnil i dalším státům přijímání podobných opatření, která podle demokratů a řady nevládních organizací nepoměrně více zasahují příslušníky etnických menšin. Republikáni argumentují tím, že je potřeba zasáhnout proti případným volebním podvodům, které jsou však podle expertů v USA velice vzácné.

Republikáni v Arizoně přijali zákony, které omezily možnost třetích stran vybírat hlasovací lístky s předstihem před volbami a pak je hromadně doručit v den voleb. Zmenšily také okruh míst, kde lze lístek odevzdat.

Taková opatření podle soudu nižší instance odporovala významnému zákonu z roku 1965, který zakazuje volební diskriminaci na základě barvy pleti. Nejvyšší soud nicméně ve čtvrtek rozhodl v poměru šesti ku třem, přičemž většinu tvořili soudci považovaní za konzervativní a menšinu soudci z liberálního křídla, že jsou v pořádku.

Význam kauzy přitom sahá za hranice Arizony, protože republikáni v řadě států začali přijímat různá omezení dosavadních pravidel hlasování. Tvrdí přitom, že se snaží ochránit integritu voleb, čímž však podle řady pozorovatelů navazují na lži exprezidenta Donalda Trumpa o podvodech v prezidentských volbách. Demokraté tvrdí, že omezení jsou cíleně navržena tak, aby zasáhla především určité vrstvy obyvatelstva, zejména příslušníky menšin nebo chudé, kteří se častěji kloní k demokratům.

Žádné občerstvení ve frontě

Prezident Joe Biden a další demokraté rozhodnutí nejvyšší instance rychle zkritizovali. „Ačkoliv tento zjevný útok na volební práva bohužel není ojedinělý, nabírá nové podoby. Nejde již jen o souboj o volební právo a o ulehčení hlasování všem právoplatným voličům. Jde také o to, kdo ty hlasy počítá, a zda se váš hlas vůbec započítá,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Po rozhodnutí nejvyššího soudu bude podle agentury Reuters těžší prokázat porušení zákona o volebních právech. To by mohlo zkomplikovat žalobu Bidenovy administrativy, která právě tímto způsobem napadá nové zákony přijaté republikány v Georgii. Jedno ze schválených opatření tam například zakazuje poskytovat občerstvení lidem stojícím ve frontě před volebními místnostmi.

Liberální soudkyně Elena Kaganová popsala ve vyjádření menšiny rozhodnutí jako tragické s tím, že jde o nové způsoby volební diskriminace, jakými byly dříve například testy gramotnosti.

„Dnešek je vítězstvím pro mechanismy na zajištění integrity voleb v Arizoně i napříč celou zemí,“ je přesvědčen republikánský generální prokurátor Arizony Mark Brnovich, který se k nejvyššímu soudu odvolával. „Jedním ze silných a naprosto legitimních zájmů států je zabránit podvodům. Podvody mohou poznamenat výsledek těsných voleb,“ napsal v odůvodnění rozsudku konzervativní soudce Samuel Alito.

Biden v Arizoně těsně vyhrál, Trump podvody nedokázal

Nové volební zákony schválily republikáni v Arizoně poté, co se na veřejnost dostalo video, jež údajně zachytilo volební podvody. Soud ale dospěl k závěru, že na záznamu není vidět žádná nelegální aktivita.

Arizona byla jedním z rozhodujících států v listopadových volbách. Po desetiletích nadvlády republikánů tam těsně zvítězil Biden, načež Trump a další republikáni začali hovořit o podvodech. Ty se jim však nepodařilo dokázat a místní volební činitelé se proti podobným tvrzením opakovaně ohrazují.

Biden po čtvrtečním rozhodnutí soudu rovněž prohlásil, že je „ještě jasnější, že pro zajištění bijícího srdce naší demokracie potřebujeme další zákony“. Demokraté navrhli rozsáhlou federální volební reformu, která by rozšířila možnosti hlasování ve všech státech a nastavila jednotné standardy napříč USA. Republikáni proti ní ale protestují s tím, že jde o nepatřičné zasahování federální vlády do záležitostí, jež tradičně přísluší úřadům jednotlivých států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 30 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...