Arizonské omezení možností volby je dle nejvyššího soudu v pořádku. Dopadne na menšiny, varují kritici

Americký nejvyšší soud rozhodl, že omezení hlasování, která prosadili republikáni v Arizoně, neporušují zákon o volebním právu z roku 1965. Podle amerických médií tím usnadnil i dalším státům přijímání podobných opatření, která podle demokratů a řady nevládních organizací nepoměrně více zasahují příslušníky etnických menšin. Republikáni argumentují tím, že je potřeba zasáhnout proti případným volebním podvodům, které jsou však podle expertů v USA velice vzácné.

Republikáni v Arizoně přijali zákony, které omezily možnost třetích stran vybírat hlasovací lístky s předstihem před volbami a pak je hromadně doručit v den voleb. Zmenšily také okruh míst, kde lze lístek odevzdat.

Taková opatření podle soudu nižší instance odporovala významnému zákonu z roku 1965, který zakazuje volební diskriminaci na základě barvy pleti. Nejvyšší soud nicméně ve čtvrtek rozhodl v poměru šesti ku třem, přičemž většinu tvořili soudci považovaní za konzervativní a menšinu soudci z liberálního křídla, že jsou v pořádku.

Význam kauzy přitom sahá za hranice Arizony, protože republikáni v řadě států začali přijímat různá omezení dosavadních pravidel hlasování. Tvrdí přitom, že se snaží ochránit integritu voleb, čímž však podle řady pozorovatelů navazují na lži exprezidenta Donalda Trumpa o podvodech v prezidentských volbách. Demokraté tvrdí, že omezení jsou cíleně navržena tak, aby zasáhla především určité vrstvy obyvatelstva, zejména příslušníky menšin nebo chudé, kteří se častěji kloní k demokratům.

Žádné občerstvení ve frontě

Prezident Joe Biden a další demokraté rozhodnutí nejvyšší instance rychle zkritizovali. „Ačkoliv tento zjevný útok na volební práva bohužel není ojedinělý, nabírá nové podoby. Nejde již jen o souboj o volební právo a o ulehčení hlasování všem právoplatným voličům. Jde také o to, kdo ty hlasy počítá, a zda se váš hlas vůbec započítá,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Po rozhodnutí nejvyššího soudu bude podle agentury Reuters těžší prokázat porušení zákona o volebních právech. To by mohlo zkomplikovat žalobu Bidenovy administrativy, která právě tímto způsobem napadá nové zákony přijaté republikány v Georgii. Jedno ze schválených opatření tam například zakazuje poskytovat občerstvení lidem stojícím ve frontě před volebními místnostmi.

Liberální soudkyně Elena Kaganová popsala ve vyjádření menšiny rozhodnutí jako tragické s tím, že jde o nové způsoby volební diskriminace, jakými byly dříve například testy gramotnosti.

„Dnešek je vítězstvím pro mechanismy na zajištění integrity voleb v Arizoně i napříč celou zemí,“ je přesvědčen republikánský generální prokurátor Arizony Mark Brnovich, který se k nejvyššímu soudu odvolával. „Jedním ze silných a naprosto legitimních zájmů států je zabránit podvodům. Podvody mohou poznamenat výsledek těsných voleb,“ napsal v odůvodnění rozsudku konzervativní soudce Samuel Alito.

Biden v Arizoně těsně vyhrál, Trump podvody nedokázal

Nové volební zákony schválily republikáni v Arizoně poté, co se na veřejnost dostalo video, jež údajně zachytilo volební podvody. Soud ale dospěl k závěru, že na záznamu není vidět žádná nelegální aktivita.

Arizona byla jedním z rozhodujících států v listopadových volbách. Po desetiletích nadvlády republikánů tam těsně zvítězil Biden, načež Trump a další republikáni začali hovořit o podvodech. Ty se jim však nepodařilo dokázat a místní volební činitelé se proti podobným tvrzením opakovaně ohrazují.

Biden po čtvrtečním rozhodnutí soudu rovněž prohlásil, že je „ještě jasnější, že pro zajištění bijícího srdce naší demokracie potřebujeme další zákony“. Demokraté navrhli rozsáhlou federální volební reformu, která by rozšířila možnosti hlasování ve všech státech a nastavila jednotné standardy napříč USA. Republikáni proti ní ale protestují s tím, že jde o nepatřičné zasahování federální vlády do záležitostí, jež tradičně přísluší úřadům jednotlivých států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 46 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled