Český evakuační speciál se vrátil z Kábulu do Prahy. Přivezl velvyslance i spolupracovníky

3 minuty
Události: Z Kábulu letí do Prahy už druhý vojenský speciál
Zdroj: ČT24

Český armádní evakuační letoun z Kábulu přiletěl v úterý pozdě večer zpět do Prahy. Z Afghánistánu přivezl další Čechy, místní spolupracovníky, velvyslance Jiřího Balouna a dva Poláky. Na palubě bylo celkem 87 lidí.

  • 22:17

    Pentagon v pátek oznámil, že americké evakuační lety z Kábulu budou přistávat i v Německu.

  • 21:43

    Evropská unie by měla pomoci Afgháncům v jejich vlasti a sousedních zemích, aby zabránila nové migrační vlně. V pátečním telefonátu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom agentura AP.

  • 20:47

    "Nenechte se mýlit, tato evakuační mise je nebezpečná. Zahrnuje rizika pro naše ozbrojené síly a je vedena za obtížných okolností. Nemohu slíbit, jaký bude konečný výsledek nebo že bude bez rizika ztráty. Ale jako vrchní velitel vás mohu ujistit, že zmobilizuji všechny potřebné prostředky," řekl americký prezident Joe Biden o evakuaci z Kábulu. Informovala o tom agentura Reuters.  

Evakuační let se protáhl kvůli složité situaci na kábulském letišti. Letadlo z Prahy odstartovalo už v pondělí dopoledne, mezipřistání mělo v ázerbájdžánském Baku, kde čekalo na povolení přistání v Kábulu. Do Prahy se (s opětovným mezipřistáním v Ázerbajdžánu) vrátilo v úterý před jedenáctou večer. 

Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Eva Davidová informovala, že na palubě bylo 87 pasažérů. Šéf resortu Jakub Kulhánek (ČSSD) zároveň potvrdil i přítomnost velvyslance. Z Afghánistánu tak již byli evakuováni všichni zaměstnanci zastoupení České republiky. Letadlo vezlo podle Kulhánka i malé děti. Premiér Andrej Babiš (ANO) Rádiu Z řekl, že česká armáda přepravila také dva Poláky, protože v letadle bylo místo. Čechů vezlo letadlo podle premiéra 16.

Armáda upozornila, že afghánským tlumočníkům nepomáhá jenom s evakuací. „V Česku pro ně zajišťujeme ubytování, stravování, zdravotní péči a psychologickou podporu,“ uvedla na Twitteru. „Naši vojáci zasluhují úctu a poděkování. Šli za hranici svých možností, aby na palubu speciálu dostali co nejvíce lidí,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.

Ministra vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že evakuované Afghánce čeká deset dnů karantény. „Během té doby budeme řešit jejich povolení k pobytu,“ uvedl. Následovat budou individuální rozhovory s evakuovanými o jejich budoucnosti. Sami si musí říct, co chtějí, řekl. Afghánci podle premiéra získají víza a během karantény budou také očkováni. Všichni budou po první dny ubytováni na jednom místě. Kde, nechtěl stejně jako Hamáček upřesnit.

Jde o druhý evakuační speciál, který Česko do Afghánistánu vypravilo. První dopravil v pondělí ráno do Prahy 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. I tento měl mít stejnou kapacitu. 

Pokračování evakuace

Premiér Babiš uváděl, že o případném třetím letu se rozhodne v úterý večer na základě informací a požadavků z Kábulu, podle novějších informací by záležitost měl během středy projednat krizový štáb Černínského paláce. 

Česká republika, stejně jako další členské země protitalibanské koalice, se z Kábulu snaží evakuovat své zaměstnance i místní spolupracovníky. Svou snahu zrychlily poté, co se Taliban zmocnil i samotného Kábulu. 

Spolek Vlčí máky, který se snaží pomoct afghánským spolupracovníkům české armády, je v kontaktu s bývalými tlumočníky. Podle předsedkyně spolku Miroslavy Paškové jich na pomoc čeká ještě pět. Další skupině bývalých tlumočníků české armády se snaží pomoct jejich někdejší spolupracovníci.

Za deset let azyl pro 21 Afghánců

Česko udělilo za poslední desetiletí azyl 21 lidem z Afghánistánu. Dalším 43 osobám poskytlo dočasné útočiště. Celkem stát od roku 2011 do konce loňska dostal od afghánských mužů, žen a dětí 188 žádostí o mezinárodní ochranu. Vyplývá to z výročních statistických zpráv ministerstva vnitra za jednotlivé roky.

Za posledních deset let afghánští žadatelé a žadatelky podali 1,5 procenta všech žádostí, získali zhruba tři procenta přiznaných azylů. S povolením k pobytu pak v Česku žijí také více než tři stovky Afghánců a Afghánek, kteří tu pracují, podnikají či studují.

Podle údajů od roku 2011 do roku 2020 dostala ČR od cizinců z různých zemí světa 12 612 žádostí o ochranu. Část z nich lidé podali opakovaně. Azyl získalo za poslední desetiletí 732 mužů, žen a dětí ze zahraničí. Nejvíc jich bylo v roce 2016, a to 148. Nejmenší počet nových azylů byl v roce 2017, kdy jich úřady přiznaly 29. ČR patří v EU k zemím, které udělují azyl nejméně.

Také Afghánci a Afghánky žádali o ochranu v Česku v posledním desetiletí nejvíc v roce 2016. Tehdy resort vnitra evidoval 37 afghánských žádostí. Nejméně jich pak bylo v roce 2013, a to osm. Nejvíc azylů stát přiznal lidem z Afghánistánu v roce 2011, a to deset. V šesti z deseti let neudělil azyl nikomu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 3 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...