Pěstitelé

Hustopeče na Břeclavsku jsou jediným místem v Česku, kde se pěstují mandloně. Stromy ale v posledních letech ohrožují nejrůznější houbové choroby. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně proto zkoumají, jak stromy co nejlépe ochránit.

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.

Příští pátek 1. srpna mají začít platit odložená americká cla. Evropské unii Donald Trump pohrozil třicetiprocentním pásmem, pokud nepřistoupí na značně velkorysé podmínky pro import amerického zboží. Zatímco jednání pokračují za zavřenými dveřmi, obchodníci a podnikatelé se připravují na potenciálně těžký dopad na transatlantickou výměnu. Podobně jsou na tom i země ve zbytku světa.

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.

V noci mrzlo víc v Čechách, kde teploty v nížinách klesly nejčastěji na minus jeden až čtyři stupně Celsia, v údolích i k pěti stupňům pod nulu. Na Moravě a ve Slezsku bylo tepleji, minima se tam pohybovala většinou kolem minus jednoho stupně. Pomohl silnější vítr a větší oblačnost. Případné škody na kvetoucích stromech by tam nemusely být rozsáhlé, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Kritická pro pěstitele bude i noc na pondělí.

Komunitní zahrady s příchodem jara registrují zvýšený zájem ze strany nových pěstitelů. Právě v tuto dobu jim přibývá nejvíce členů, někde dokonce zavádějí čekací listiny, jak ČT potvrdili zástupci oslovených zahrad. Prvotní nadšení z vlastního záhonku ale některým lidem nevydrží a zanedbávají je. Aby se to nestávalo, zavádějí zahrady zálohy na záhonky nebo systém členství.

Některé druhy zeleniny a ovoce od začátku roku zdražují. Hlavně jablka, celer nebo zelí. Podle pěstitelů je to hlavně tím, že loňská sklizeň byla špatná a zásoby se tak tenčí. Českým zelinářům zároveň vzrostly náklady na pěstování i skladování. Zlevňování očekávají nejdřív na přelomu jara a léta, tedy až s novou úrodou.

Vypěstovat si svépomocí bylinky, zeleninu nebo brambory. Lidé v Praze k tomu můžou využít nejen komunitní zahrady, ale i sdílená pole. Ta vznikají na nevyužívané půdě, kterou většinou vlastní magistrát. Od letošního října si lze nově pronajmout část pole například v pražských Letňanech, kde je takto k dispozici až 20 hektarů. Zatím se tam zaregistrovalo kolem patnácti pěstitelů. Projekty jako MetroFarm, spolek ZAzemí nebo komunitní zahrada Na Polské vychází vstříc těm, kteří si chtějí vytvořit „políčko“.

Exotickým druhům ovoce se letos na Moravě dařilo víc než meruňkám a švestkám. Je to díky oteplení klimatu a také pozdějšímu nástupu kvetení stromů. Shodují se na tom pěstitelé. Teď v říjnu sklízejí například fíky, čínské datle nebo kaki.

Pěstitelé ovoce mohou získat mimořádnou podporu téměř půl miliardy korun za škody, které jim způsobily jarní mrazy. Vláda schválila příslušný program, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ovocnáři podle něj budou moct začít o podporu žádat nejpozději 15. října, termín pro podání žádostí bude do 31. října. Peníze se budou vyplácet od prosince, zemědělci by je měli dostat nejpozději do konce ledna příštího roku.

V Česku vrcholí sklizeň okurek. Podle pěstitelů je jich letos více než v předešlých letech, a to hlavně díky většímu množství srážek. Kvůli vysokým teplotám zase letos okurky dozrály o tři týdny dřív, než je běžné. Vedra, která aktuálně sužují Česko, snáší okurky dobře. Jejich cena se oproti loňsku většinou skoro nezměnila, u farmářů jich lidé koupí kilo zhruba za čtyřicet korun, někde dokonce ještě za méně.

Spotřebitelé si v těchto dnech mohou všimnout dražšího ovoce i části zeleniny. Důvodem růstu cen jsou dubnové mrazy, s jejichž následky se pěstitelé potýkají. Pomrzla totiž část ovocných stromů a také jahod, hlavně tam, kde je nestihli přikrýt. Mnozí zemědělci teď ale nabízejí samosběry. Pokud si člověk naplní košík vlastními silami, vyjdou jahody o půlku levněji než na trzích nebo v prodejnách. Mrazy zasáhly i pěstitele v Polsku, ale zřejmě o něco méně, ceny jahod jsou tam totiž nižší.

Teploty v Česku v nadcházejících dnech opět klesnou k nule a zejména v noci a ráno může i mrznout. V noci na čtvrtek budou přízemní mrazíky zejména v jižní polovině Čech a na severu republiky a v noci na pátek hrozí mráz, nejen přízemní, na celém území, varovali meteorologové. První škody kvůli studeným nocím hlásí pěstitelé zeleniny, ovoce i vinaři, zároveň mluví o oddálení sklizně a možných odbytových problémech.

Nejen ceny energií a pohonných hmot trápí české domácnosti, zdražují také některé potraviny. Například mouka v březnu zdražila meziročně o víc než 30 procent, stejně tak máslo. Rostou i ceny masa. Čeští řezníci se potýkají se změnami cen, nedostatkem některých druhů masa a poklesem zájmu zákazníků. Problémy mají také chovatelé prasat.

V noci na pondělí se objeví skoro v celé zemi mrazy, které by mohly poškodit kvetoucí ovocné stromy – hlavně meruňky, broskvoně a slivoně. Výstraha na mráz ve vegetačním období platí od nedělních 23:00 až do úterního rána. Meteorologové doporučují zemědělcům a zahrádkářům, aby tyto kvetoucí ovocné stromy chránili před promrznutím.

Indický premiér Naréndra Módí v pátek oznámil, že se rozhodl zrušit tři kontroverzní zemědělské zákony, proti kterým indičtí farmáři již více než rok protestují. Informovala o tom agentura Reuters, která připomněla, že Módího ústupek zemědělcům přichází krátce před volbami v nejlidnatějším indickém státě Uttarpradéš a dalších dvou státech na severu Indie s velkým podílem venkovského obyvatelstva.

Dny nezávislosti obyčejně provází oslavy. V pátek by svou první dekádu samostatnosti měl slavit Jižní Súdán, nejmladší stát světa. Důvodů k veselení ale tamní obyvatelé příliš mnoho nemají. Krutá občanská válka mezi etnickými skupinami sice už skončila, je ale velkou otázkou, zda vydrží velmi křehký mír. Dvěma třetinám populace hrozí hladomor a zemi sužuje i nepřízeň živlů.

Zahrádkáře v Česku letos netrápí jen sucho, lijáky a přemnožené mšice, odborníci nyní upozorňují také na molici vlaštovičníkovou. Té si, na rozdíl od mšic, nemusí pěstitel dlouho vůbec všimnout. Podle odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se populace molice vlaštovičníkové za posledních pět let až zpětinásobila.

Výrazné stopy po sobě zanechala u některých pěstitelů velká voda, která se o víkendu prohnala Českem. Přerušen tak byl například tradiční samosběr levandule, zkomplikovala se sklizeň jahod a méně bude v některých regionech třešní. A to ještě na některých místech čekají ovocnáři v nejbližší době další příval dešťů.

Česko není soběstačné v produkci brambor – stát to chce změnit a připravil novou dotaci, aby farmáři touto plodinou osázeli víc polí. Pěstitelům ale chybí hlavně skladovací prostory. To vše ve dnech, kdy začaly obchody nabízet české rané brambory.

Po suchých týdnech zkropil část Česka déšť. Teď má pršet celý týden a svlažit většinu území. Na dlouhodobém suchu toho déšť zatím příliš nezměnil. Jsou místa, kde nepršelo šest týdnů. Nedostatek vody dělá potíže třeba chovatelům, chybí jim seno a sláma pro zvířata, využít nemohou mnohdy ani pastviny, které se ještě pořádně nezazelenaly.