Velká voda leckde spláchla naději na dobrou úrodu. Nyní ovocnáři zachraňují, co zbylo

Nahrávám video

Výrazné stopy po sobě zanechala u některých pěstitelů velká voda, která se o víkendu prohnala Českem. Přerušen tak byl například tradiční samosběr levandule, zkomplikovala se sklizeň jahod a méně bude v některých regionech třešní. A to ještě na některých místech čekají ovocnáři v nejbližší době další příval dešťů.

Tříhektarové levandulové pole ve Starovičkách na jižní Moravě voda důkladně spláchla. Keříky, kterých je tu na 75 tisíc, sice vážněji nepoškodila, ale kvůli bahnu se nyní na pole nikdo nedostane. Tradiční samosběr musel být přerušen. Vloni si sem přitom v červnu přišlo natrhat fialové kytice dvacet tisíc lidí.

Mezi těmi, kteří odjížděli s nepořízenou, byli i Novotní. „Nás to mrzí, že je tedy zavřeno, jsme zdaleka. Ale to se nedá nic dělat, příroda je příroda,“ říká smířeně Pavel Novotný. 

Podobně dopadly desítky dalších lidí. Důvod byl jasný: místo voňavé romantiky by je čekalo brodění bahnem. Farmářka Lucie Bízová po rozměklém poli chodila doslova po špičkách. „Cokoliv tam jde, nějaký vzorek, tak to pole se udupává, a pak se to víc propadá. Úplně nejlepší je se vyzout a pracovat bosky,“ říká. 

Ještě v sobotu zde přivítali na 1100 sběračů. Všechno změnila nedělní průtrž. Teď na pole může jenom pár brigádnic. „Kytičky tím dešťem mohou začít rychle přezrávat,“ dodává Bízová. 

Ve Starovičkách doufají, že další silné deště už nepřijdou. Pokud by zůstalo sucho, mohli by se sběrači na levandulové pole vrátit příští týden. Jenže předpověď počasí pěstitelům velkou naději nedává. Výstraha meteorologů totiž platí i pro jižní Moravu.

Úrodu jahod začala napadat plíseň

Ze silných dešťů nemají radost ani pěstitelé jahod. Jednak jim komplikují sklizeň, jednak úrodu kvůli vlhku začíná napadat plíseň. Například farmáři v Plzni se nyní snaží, aby se plíseň nerozšířila na celou plantáž. Sběr jahod by měl totiž trvat ještě celý měsíc.

Na některých místech již plíseň jahody napadla. Napadené plody musí brigádníci rychle uklidit, mohla by se jinak rozšířit nejen do ostatních záhonů, ale i na už sklizené jahody. Těch je letos míň a zvýšila se také jejich cena – asi o 10 procent.

Úroda byla přitom ohrožená už víckrát. Začalo to dubnovým suchem, kdy pěstitelé museli intenzivně zavlažovat. V květnu zase přišel mráz a záhony bylo potřeba zakrývat. Teď doufají, že plody nepoškodí déšť nebo kroupy.

Kvůli chladnějšímu počasí se sběr jahod letos protáhne. Na pětihektarové plantáži u Plzně počítají s tím, že sklízet budou až do druhého týdne v červenci. 

Na jihu Čech bude třešní málo

Počasí se podepsalo také na úrodě třešní. Co nezničil v květnu mráz, likvidují nyní deště. Plody praskají. Letos jich proto bude o třetinu míň než vloni. A jsou místa, kde nesklidí skoro nic. Například jihočeští ovocnáři odříkají letité zakázky na kompotování třešní a líp na tom nejsou ani zahrádkáři.

Třešně tak chybí nejen lidem na zahradách, ale i v jihočeských sadech, kde mráz zničil 90 procent úrody. „Na tom stromě normálně je asi tak deset dvanáct kilo třešní, v současné době tu nenajdeme skoro ani kilo,“ ukazuje Petr Leber z Unie ovocnářů jižní a západní Čechy „ukázkový exemplář“.

V jihočeských sadech se letos nemůžou těšit ani na kvalitní jablka. Mráz jim totiž poničil slupky. Kvůli vadě na kráse tak zhruba polovinu úrody jablek neprodají ovocnáři do obchodů, ale jen do zpracoven. A to za výrazně nižší cenu.

Meruňky dostaly K. O. od jarních mrazů

Úplně nejhůř ale letos dopadli pěstitelé meruněk. Kvůli jarním mrazům bude úroda asi třetinová a za vyšší ceny. Ovšem jen v případě, že dozrávající plody neponičí kroupy. 

Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík v této souvislosti připomíná, že riziko jarního mrazu se nedá komerčně pojistit. Už několik vlád podle něho přitom slibovalo, že nastaví a uvede v život fond těžko pojistitelných rizik. Zatím to stát řeší kompenzacemi. Malé ovocnáře odškodnil stát na podzim, teď čekají na peníze za loňský mráz velké podniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 12 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 16 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 21 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 22 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...