Česko není soběstačné v produkci brambor – stát to chce změnit a připravil novou dotaci, aby farmáři touto plodinou osázeli víc polí. Pěstitelům ale chybí hlavně skladovací prostory. To vše ve dnech, kdy začaly obchody nabízet české rané brambory.
První signály z letošní sklizně brambor jsou slušné. Stát zároveň chystá novou dotaci
Na Nymbursku letos začala sklizeň rekordně brzo, první rané brambory tu ze země vytáhli už před dvěma týdny. „Co si pamatuju a pamatují pamětníci, tak je to za posledních padesát let nejranější sklizeň, kterou jsme dosáhli,“ komentoval to obchodní ředitel společnosti Bramko Semice Aleš Schneiberg.
Dodal, že podle začátku sklizně to vypadá, že letošní sezona by mohla být velice slušná. „V současné době se pohybují výkupní ceny od farmářů někde okolo dvanácti, třinácti korun. S příchodem větší produkce jde cena vždycky dolů, takže určitě půjde dolů příští a přespříští týden.“
Česko je v bramborách soběstačné asi ze 70 procent, zbytek se musí dovážet ze zahraničí, například z Francie. Stát teď chce jejich pěstitele podpořit a soběstačnost Česka zvýšit. „V letošním roce počítáme s celkovou podporou přesahující 150 milionů korun,“ řekl náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka.
Pěstitelé brambor od příštího roku možná získají novou dotaci. Ministerstvo zemědělství chce spustit program jakosti Q CZ, podobně jako je tomu u podpory mlékárenského průmyslu, kam letos šlo 400 milionů korun. Na nový program pro bramboráře by měly jít ze začátku desítky milionů korun, uvedl náměstek. Ministerstvo poslalo návrh programu Evropské komisi k notifikaci.
Dlouhodobým problémem bramborářů je však nedostatek skladovacích prostor. Prioritou je tak budování vhodných skladů. Jejich nedostatek způsobuje, že pěstitelé jsou nuceni prodat větší množství brambor v podzimním období, což považují „za prodej bez zvlášť přidané hodnoty.“ V zimě se pak brambory do Česka dovážejí.
Rané brambory právě na pultech
V obchodech se právě nyní začaly prodávat rané brambory a většina nabídky pochází právě od českých zemědělců. „Obecně platí, že český zákazník preferuje produkty od českých producentů a farmářů. Platí to samozřejmě i u brambor, zkracuje to tu logistiku, takže brambory jsou čerstvé,“ řekl mluvčí společnosti Tesco Václav Koukolíček.
Právě rané brambory jsou podle pěstitelů určeny k co nejrychlejší konzumaci, a je tedy potřeba, aby se z pole dostaly co nejdříve ke spotřebiteli. Jejich lokální původ tak často zvyšuje i jejich kvalitu.
- Česká republika je soběstačná v několika potravinách, například v mléce. Jen loni se ho v tuzemsku podle odhadu ministerstva zemědělství vyprodukovalo přes tři miliardy litrů. Češi přitom vypijí o zhruba miliardu litrů ročně méně. Zemědělci tak mléko ve velkém vyvážejí, a to do bezmála 60 zemí světa. Soběstačnost v mléce byla loni na úrovni 134 procent.
- Horší už je soběstačnost u vajec. Těch loni nosnice snesly přes dvě miliardy. Jenže Češi snědí ročně zhruba o pětinu víc. Na obyvatele vychází průměrná roční spotřeba přes 260 kusů vajec. Rozdíl se tak musí dovážet. Soběstačnost je tak zhruba 82 procent.
- Importovat se musí třeba i drůbeží maso. Pokud se porovná produkce a spotřeba, je Česko soběstačné jen ze zhruba 65 procent. Zbytek se na tuzemský trh dováží, zejména z Polska.
- U národního nápoje, piva, je soběstačnost sto procent.
- U vepřového masa byla loni soběstačnost 51 procent a u brambor 71 procent.
- Zdroj: Ministerstvo zemědělství, Český svaz pivovarů a sladoven
