Komunitní zahrady s příchodem jara registrují zvýšený zájem ze strany nových pěstitelů. Právě v tuto dobu jim přibývá nejvíce členů, někde dokonce zavádějí čekací listiny, jak ČT potvrdili zástupci oslovených zahrad. Prvotní nadšení z vlastního záhonku ale některým lidem nevydrží a zanedbávají je. Aby se to nestávalo, zavádějí zahrady zálohy na záhonky nebo systém členství.
„Na jaře je zájem zdaleka největší, noví členové se nám nejčastěji hlásí v tomto období. Z loňské sezony máme členů patnáct, teď se nám přihlásilo dalších pět,“ popisuje Jarmila Kostiuková z pražské komunitní zahrady Kuchyňka.
Podle předsedkyně pražské komunitní zahrady Pastvina Anny Stelly lidé na jaře chtějí zahradničit a „nadšeně“ se vrhají na záhonky. „Entusiasmus nastává s prvním sluníčkem. Letos už se nám ozvalo asi dvacet lidí. Čekáme přetlak zájemců, takže budeme pravděpodobně záhony přistavovat,“ avizuje. Aktuálně mají sedmnáct velkých záhonů a dvanáct vyvýšených v recyklovaných vanách.
Zvýšený zájem na jaře pozorují také v Olomouci. „Každý rok se nám obmění asi pět lidí ze čtyřiceti. O zahrádku je aktuálně velký zájem, lidé se nám ozývají sami, aniž bychom zveřejňovali výzvu. Zavedli jsme čekací listinu. Na ní je aktuálně kolem pěti zájemců, máme úplně plno,“ popisuje koordinátor Za()hrady Olomouc Jakub Sobotka.
Opuštěné záhonky během léta
Počáteční nadšení ale některým pěstitelům nevydrží. Především během léta v době dovolených řada lidí začne záhonky zanedbávat. „Členství je u nás na rok. Asi třicet procent lidí ale během sezony zahrádky opustí. O prázdninách lidé odjíždějí z Prahy a na zahradu nemají čas,“ vysvětluje Kostiuková.
Někde jsou na tom přes léto ještě hůře. Podle předsedy výboru spolku KC Mojská Martina Šimika z Českého Těšína v horkých dnech opadá zájem o jejich komunitní centrum až o devět desetin. „Na jaře je zájem velký, děti se těší, až se komunitní centrum otevře. Přes sezonu zájem opadá, když přijdou teplé měsíce, lidé raději volí koupaliště nebo odjíždějí na dovolenou,“ konstatoval Šimik.
Opuštěné záhonky ale můžou být problém pro ostatní. „Asi padesát procent lidí u nás po jaře zájem o záhonky ztratí. Některé jsou pak dokonce zdrojem škůdců a plevele,“ upozorňuje Anna Stella.
Aby lidé během roku záhony nezanedbávali, vymysleli v Pastvině podle Stelly pro pěstitele nový režim. Zavedli povinné komunitní dny a poplatky za záhonek, které činí až dva tisíce korun. Také se jim osvědčilo sdílení opuštěných záhonů na komunitním chatu. „Pokud některý ohrožuje ostatní šířením škůdců, ocitne se fotografie takového pozemku ve společné chatovací skupině. Lidé si pak méně troufají záhon zanechat bez péče,“ tvrdí Stella.
V pražské zahradě Prazelenina zavedli členství a také poplatky pro pěstitele. „Členové našeho spolku se aktivně starají o chod zahrady a mají právo ovlivňovat chod spolku hlasováním na valné hromadě. Výměnou za svou činnost mají nárok na záhonek zdarma. Pěstitelé z řad veřejnosti si záhonek platí. To, že si ho někdo zaplatí a pak ho ani neosadí, se stává jen výjimečně,“ dodává Jana Javůrková z Prazeleniny.
