Brownfield

Praha se dočká staveb od světoznámého architekta Daniela Libeskinda. Autor památníku 11. září v New Yorku se postará o podobu nové čtvrti v Karlíně. „Potřebujeme smysl pro kulturu. Tomuhle sice říkáme bydlení, ale pro mě je to kulturní projekt,“ říká Libeskind. Rozhovor natáčel Filip Karban.

Opuštěné průmyslové zóny a chátrající domy, tedy takzvané brownfieldy, se ve větších městech i mnoha menších obcích stávají vyhledávaným prostorem pro nové projekty, které mohou výrazně proměnit samotný charakter lokality. Ve velkých městech o ně soupeří developeři, v menších obcích pomáhají projekty nastartovat evropské dotace. Na menší obce cílí také nový program na podporu projektové dokumentace ministerstva průmyslu a obchodu.

Karolinka na Vsetínsku koupila areál bývalých skláren za 52 milionů korun. Město uzavřelo kupní smlouvu se společností Synot Real Estate. Koupi podpořili obyvatelé Karolinky v dubnu v referendu. Město s dvěma a půl tisíci obyvatel má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely. V areálu mají vzniknout prostory pro obchod, služby, bydlení i společenský život.

Zavřené doly i hutě a hektary opuštěných brownfieldů byly tématem dalšího dílu Zkraje, který se natáčel u šikmého kostela v Karviné. Ten je jedním ze symbolů následků hornické činnosti. Z handicapu se ale stala přednost a ze svatostánku se stal oblíbený cíl turistů. Jiná místa ale pustnou a nad dalšími krouží investoři. Hosté s moderátorkami Marcelou Augustovou a Janou Fabianovou debatovali o tom, zda se má zachraňovat průmyslové dědictví, nebo krajinu uvolnit k dalšímu využití. Diskuze se zúčastnili náměstek primátora Karviné Andrzej Bizoń (SOCDEM), proděkan Václav Zubíček z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, fotograf Lukáš Horký, architektka a ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, generální ředitel státního podniku Diamo Ludvík Kašpar a filmař Radim Špaček.

Na dekarbonizaci uhelných regionů, tedy přeměnu Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, míří téměř devětadvacet miliard korun z dotačního programu Spravedlivá transformace. Je to přes sedmdesát procent celkové částky programu, přičemž příjemcům bylo proplaceno už šest miliard korun, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Program má podpořit přeměnu regionů, které jsou spojeny s dlouhodobou těžbou uhlí.

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.

Nový územní plán Brna v úterý 54 hlasy schválili zastupitelé. Dokument platný od února příštího roku, který umožňuje rozvoj města a zajišťuje ochranu vybraných lokalit, má Brno po třiceti letech, usiluje o něj déle než dvacet let. V červnu 2022 zastupitelé již hotový územní plán neschválili a nechali jej znovu přepracovat. Zastupitelé v úterý schválili také návrh rozpočtu na příští rok.

Vypěstovat si svépomocí bylinky, zeleninu nebo brambory. Lidé v Praze k tomu můžou využít nejen komunitní zahrady, ale i sdílená pole. Ta vznikají na nevyužívané půdě, kterou většinou vlastní magistrát. Od letošního října si lze nově pronajmout část pole například v pražských Letňanech, kde je takto k dispozici až 20 hektarů. Zatím se tam zaregistrovalo kolem patnácti pěstitelů. Projekty jako MetroFarm, spolek ZAzemí nebo komunitní zahrada Na Polské vychází vstříc těm, kteří si chtějí vytvořit „políčko“.

Podle spisovatelky a autorky trilogie Šikmý kostel Karin Lednické by průmyslová zóna v archeologicky unikátním prostoru, kde v minulosti stála Stará Karviná, výrazně snížila atraktivitu místa, které navštěvují tisíce turistů. Primátor Karviné Jan Wolf (SOCDEM) jiný vhodnější a větší prostor ve městě pro tento účel nevidí. Oba byli hosty středečních Událostí, komentářů.

Zastupitelé města Brna v úterý schválili prodej pozemků minimálně za 154 milionů korun, další desítky nemovitostí město k prodeji výhledově chystá. Podle vedení Brna jde o pozemky a domy, které krajské město nepotřebuje, případně pro něj nebudou v budoucnu mít žádnou hodnotu. Opozice s prodejem části majetku nesouhlasí, zejména pokud jde o bytové domy. Většinu nemovitostí ze seznamu zbytného majetku chce město prodávat transparentně, tedy formou veřejné dražby.

V Česku by mohlo ubýt množství nevyužívaných a zanedbaných nemovitostí, takzvaných brownfieldů, které označují mimo jiné pozemky po továrnách nebo kancelářích. Státní fond podpory investic na jejich přeměnu vyčlenil 2,3 miliardy korun. Peníze získalo bezmála padesát projektů napříč regiony.

Průmyslový developer Panattoni koupí od společnosti Asental Zdeňka Bakaly část pozemků v areálu bývalého karvinského Dolu Barbora. Brownfield chce proměnit v průmyslový park. Stavební práce na zhruba stohektarovém pozemku by mohly začít za dva roky. Areál by se navíc mohl i výrazně rozšířit.

Americký výrobce čipů Onsemi chce investovat dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard korun) do rozšíření výroby. Ve hře je kromě závodů v USA a Koreji také Rožnov pod Radhoštěm na Valašsku. Společnost má rozhodnout do letošního podzimu. Pokud by se Onsemi rozhodl investovat v Rožnově, bylo by to podle starosty Jana Kučery (Nezávislí Rožnováci) ve stávajícím areálu společnosti v průmyslové zóně a znamenalo by to asi tisícovku nových zaměstnanců. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) označil případnou investici za jednu z nejvýznamnějších v Česku.

Obec Stružná na Karlovarsku odkoupila areál bývalé porcelánky. Původní investor chátrající budovy zdemoloval a nechal na místě sutiny, které postupně doplnily černé skládky. Stružná plánuje, že na místě brownfieldu vyrostou rodinné domy. Opuštěných porcelánek je v kraji víc a ne vždy se daří problém řešit.

Situace na českém trhu s bydlením zvyšuje zájem o výstavbu na browfieldech, tedy nevyužívaných pozemcích. Zájem o jejich využití mají radnice i soukromí investoři. Podle dat státní agentury CzechInvest stoupl zájem o brownfieldy meziročně téměř o pětinu.

V Česku je až tři a půl tisíce starých průmyslových areálů, které chátrají a města pro ně nemají žádné využití. Liberecký kraj se nyní snaží motivovat nové investory tím, že pro ně pořádá výjezdy za už opravenými brownfieldy. Do chátrajících areálů nejčastěji investují soukromníci, stále častěji však už i města.

V Ostravě-Hrušově pokračuje výstavba nového logistického parku. V areálu Contea Park Ostrava D1, který buduje developerská společnost Contera na někdejším brownfieldu, vzniklo už 950 pracovních míst. Plánovaná plocha je přibližně 151 tisíc metrů čtverečních průmyslových prostor, první dvě budovy zabírají více než 108 tisíc metrů čtverečních. Celkové náklady projektu přesáhnou 2,9 miliardy korun, dosud firma proinvestovala 1,9 miliardy, uvedli jednatelé Contery Dušan Kastl a Tomáš Jirků.

V areálu Avie, na místě jednoho z největších brownfieldů v Praze, vznikne v příštích pětadvaceti letech nová čtvrť. S centrem města ji má propojit zmodernizovaná železnice a nová tramvajová trať. Podle investora už se v areálu začalo s dekontaminací pozemků po průmyslové výrobě. Výstavbu na tomto i dalších brownfieldech brzdí územní plány.

Přílepy na Kroměřížsku po pětatřiceti letech opraví zámek v centru obce. Kdysi to bývala vyhlášená porodnice, teď by měla být v budově radnice. Rekonstrukce památky z 18. století bude stát přes třicet milionů korun.

Park Kadetka namísto vyhořelé bývalé vojenské jídelny vznikl na Kraví hoře v Brně. Budova byla téměř třicet let nevyužívaná, uvedla v tiskové zprávě primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Vybudování parku, který je na ploše více než tří tisíc metrů čtverečních, stálo přes devět milionů korun.

Zdevastované historické památky mají novou naději na obnovu. Města je registrují do centrální databáze brownfieldů. Ta zatím sdružovala hlavně prázdné průmyslové areály často s ekologickou zátěží, díky registraci je ale pro památky snazší získat kýženou dotaci.

Z bývalého centra jaderné energetiky v Ostravě budou byty. Takzvaný ostravský Pentagon čeká nákladná rekonstrukce. Už za tři roky by se do něj mohli stěhovat první obyvatelé. Výdaje na přestavbu dosahují několika set milionů korun.

V Brně v Žižkově ulici začaly úpravy brownfieldu, kde je zchátralá bývalá vojenská jídelna. Na jejím místě do konce července vznikne park pro veřejnost. Úpravy budou stát deset milionů korun, polovinu nákladů pokryje dotace, zbytek rovným dílem uhradí město Brno a městská část Brno-střed.

V části průmyslových Vítkovic v Ostravě buduje soukromý investor nový areál, který by měl stát až dvě miliardy korun. Lokalita známá jako Aglomerace navazuje na Dolní Vítkovice a širší centrum krajského města. Lokalita byla kdysi silně znečištěná, dnes už se tam nachází zelená proluka. Investor, který plánuje novou obchodně-průmyslovou zónu postavit, ji v letošním roce napojí na dopravní tepny města.