Brownfieldy lákají. O využití opuštěných pozemků a budov uvažují soukromí investoři i radnice

3 minuty
UDÁLOSTI: Brownfieldy častěji chtějí využívat jak obce, tak soukromí investoři
Zdroj: ČT24

Situace na českém trhu s bydlením zvyšuje zájem o výstavbu na browfieldech, tedy nevyužívaných pozemcích. Zájem o jejich využití mají radnice i soukromí investoři. Podle dat státní agentury CzechInvest stoupl zájem o brownfieldy meziročně téměř o pětinu.

Po mnoha továrnách, cukrovarech nebo pivovarech zůstaly už jen vzpomínky na dobu jejich slávy – a také prázdné pozemky, anebo dávno opuštěné ruiny. O místa, kde stály, je čím dál větší zájem. Stavějí se tam byty.

Investory lákají bronwfieldy nejenom proto, že jsou to volné pozemky poblíž starší zástavby. Mají i další velkou výhodu. „Je to místo, které už má vybudovanou veškerou potřebnou infrastrukturu – když to srovnáte od výstavby za Prahou, kde se musí všechna infrastruktura realizovat,“ poukázala Martina Suchánková z firmy Skanska, která vede projekt výstavby osmi stovek bytů na místě bývalého modřanského cukrovaru.

O stavbě na brownfieldech uvažovalo loni přes polovinu investorů, zatímco předloni to byla třetina a v roce 2020 lákala možnost využít opuštěný pozemek či budovy jen každého osmého investora. Největší prostor k výstavbě na nevyužitých pozemcích ve městech mají v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihomoravském kraji. V Praze je brownfieldů naopak nejméně.

Podle Jana Hany z ministerstva průmyslu a obchodu mají o ně investoři zájem proto, že zkrátka nemají kde stavět. „Nedostupnost bydlení, nedostupnost zelených ploch jako takových nahrává regeneraci brownfieldů. Nejen soukromí investoři, ale i obce začínají přemýšlet o regeneraci brownfieldů na bydlení,“ shrnul.

Resort průmyslu a obchodu i ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásily na regeneraci brownfieldů i dotační tituly. Uspěla například středočeská obec Malý Újezd, která se rozhodla využít bývalou hospodu. Nahradit ji by mělo komunitní centrum se sálem, podnikatelskými prostory a také dvěma byty, které bude obec pronajímat občanům.

„Předpokládané celkové investičního náklady jsou 50 milionů a samozřejmě obec by to ze svého skromného rozpočtu nezvládla, takže jsme museli zažádat o dotaci,“ zdůvodnil místostarosta Jaroslav Peleška (nestr. za STAN).

Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje, že na podporu revitalizace brownfieldů rozdělí přes půl miliardy korun z Národního plánu obnovy. K tomu přidá ještě 50 milionů ze státního rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...