Nový územní plán Brna v úterý 54 hlasy schválili zastupitelé. Dokument platný od února příštího roku, který umožňuje rozvoj města a zajišťuje ochranu vybraných lokalit, má Brno po třiceti letech, usiluje o něj déle než dvacet let. V červnu 2022 zastupitelé již hotový územní plán neschválili a nechali jej znovu přepracovat. Zastupitelé v úterý schválili také návrh rozpočtu na příští rok.
Brno má po třiceti letech nový územní plán
Události v regionech: Zastupitelstvo města Brna (zdroj: ČT24)
Nový územní plán nabídne možnost využití více než stovky brownfieldů a vybudování domovů až pro 170 tisíc nových obyvatel. Rozšíření města, kde nyní žije čtyři sta tisíc lidí, nicméně podléhá také vybudování dopravní či technické infrastruktury a občanské vybavenosti. Dokument zjednoduší také stavbu protipovodňových opatření. Proti plánu nehlasoval nikdo, zdržel se opoziční zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno).
„Věřím, že dva a půl roku, které jsme územnímu plánu dali navíc, byly ku prospěchu města. I když jsem se v roce 2022 bála, abychom byli s novým územním plánem spokojeni, moje obavy se nenaplnily. Definované pokyny jsou zapracované a myslím, že Brňanům můžeme předložit kvalitní územní plán. Nebylo možné vyhovět všem, třeba i kvůli protichůdným záměrům v jedné lokalitě, ale v globálu je dokument správný,“ řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Největší rizika původního plánu jsou podle opozičních zastupitelů alespoň zmírněná
Základní rozdělení nového plánu je na plochy stabilizované a plochy změn. Ve stabilizovaných plochách město nepředpokládá nepřiměřenou přestavbu území, a tak by měly být chráněné typicky lokality s rodinnými domy na okraji města včetně zeleně. V plochách změn město maximálně podporuje výstavbu, i tam platí požadavek na zastoupení zeleně. Radní Petr Bořecký (ANO) uvedl, že dbali na to, aby nový územní plán maximálně chránil životní prostředí.
To v úterý ocenili i zastupitelé. „Největší rizika, která jsme v původně předloženém plánu viděli, jsou alespoň částečně zmírněná. Jednalo se například o nedostačenou ochranu zeleně, nízké požadavky na plochy a řešení zeleně v návrhových plochách. Je to ošetřené zvětšením podílu plochy zeleně na rostlém terénu,“ sdělila opoziční zastupitelka Jana Drápalová (Zelení). Větší ochranu zeleně pochválil také zastupitel Břetislav Štefan (SOCDEM). „Dokument je kvalitnější než ten, co byl v roce 2022,“ poznamenal.
Rovněž opoziční Piráti dokument podpořili, neboť podle nich je návrh akceptovatelný a „odblokuje na spoustě míst rozvoj města“. Pro hlasovalo i opoziční SPD. Zastupitel Jiří Kment nicméně vyjádřil obavy, zda plán zajistí kvalitní rozvoj Brna. „Developerům dává téměř neomezené možnosti,“ míní. Opoziční Hollan se jako jediný zdržel. „Nejsem si jistý, zda za 22 let příprav nevznikly nějaké procesně právní chyby,“ řekl.
Zastupitelé poděkovali Bořeckému i Janu Tesárkovi, řediteli Kanceláře architekta města Brna (KAM), která dokument ve spolupráci s magistrátním odborem územního plánování a rozvoje zpracovala. Oba již dříve uvedli, že námitek a požadavků k územnímu plánu byly tisíce a nelze vyhovět všem.
Kdo s územním plánem nesouhlasí, může po jeho schválení zažádat o změnu, přičemž město nechá požadavek prověřit. „Počítáme s tím, že v první fázi budeme zahlceni změnami, jsme připraveni i na žaloby. Nicméně v týmu máme právníky, kteří nám potvrzují soulad se zákonem,“ sdělil radní. Tesárek dodal, že není vadou územního plánu, že se mění. Je to podle něj vlastnost plánu.
Obyvatelé zaplatí víc za odpady
Zastupitelé schválili také zvýšení poplatku za svoz odpadu. Lidé v Brně od příštího roku zaplatí devět set korun, tedy o 230 korun víc než dosud. „Důvodem jsou rostoucí náklady na zajištění svozu odpadů a jejich následné využití,“ řekl náměstek primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL). Cena vzroste po jedenácti letech.
Každý, kdo v Brně platí za komunální odpad, může požádat o příspěvek 1425 korun na základní roční nepřenosnou šalinkartu pro zóny 100+101. Tento příspěvek zůstane bez ohledu na zdražení poplatku za odpad stejný. Město několika skupinám lidí poplatek odpouští. Patří mezi ně děti do tří let, senioři od sedmdesáti let, děti v dětských domovech nebo lidé žijící v různých typech pobytových zařízení. Těchto poplatníků evidovalo město loni 126 tisíc.
Předseda výboru Krajské rady zdravotně postižených Lukáš Karnet zaslal v pondělí vedení města dopis, v němž navrhuje, aby pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P zůstal poplatek v současné výši. Chvátal řekl, že o dopise ví. „Zatím ale vedení města nemělo možnost návrh projednat,“ dodal.
Brno bude příští rok hospodařit s výdaji 24 miliard korun
Zastupitelé v úterý schválili také návrh rozpočtu na příští rok. Brno v něm bude hospodařit s příjmy 19,9 miliardy korun a výdaji 24 miliard korun. Rozpočet navrhuje úvěr 4,3 miliardy korun na pokrytí výdajů na významné investiční akce. Opozice se zdržela nebo hlasovala proti. Zelení kritizují zvýšení zadluženosti města zejména na financování stavby multifunkční arény. Na letošní rok schválili loni zastupitelé rozpočet města s příjmy 18,6 miliardy a výdaji 19,5 miliardy korun.
„Z rozpočtu jde 35,4 procenta do investic, loni to bylo 29,4 procenta. Hovoří se o tom, že pokud je investice okolo třiceti procent, tak rozpočet je velmi dobrý. My jsme ještě trochu nad,“ konstatovala předsedkyně finančního výboru Andrea Pazderová (ODS).
K nejvýznamnějším akcím v dopravě patří rekonstrukce Údolní ulice, výstavba dalších částí velkého městského okruhu nebo prodloužení tramvajové trati Bystrc–Kamechy. Ve sportu je to stavba multifunkční haly na výstavišti či sportovního a rekreačního areálu Anthropos. V kultuře je prioritní stavba Janáčkova kulturního centra a rekonstrukce Měnínské brány.
Zastupitelé také vzali na vědomí návrh rozpočtu celého statutárního města, tedy rozpočet Brna i s rozpočty všech jeho 29 městských částí. Jeho příjmy jsou 21 miliard a výdaje 25,8 miliardy.