Proměna českých polí za 100 let: zmizela třetina půdy, místo lánů brambor nastoupila nekonečná řepka

Od roku 1918 se zemědělská produkce na českém území výrazně proměnila. Je méně polí s bramborami a cukrovou řepou, naopak je více pšenice nebo řepky. Celkem za uplynulých sto let ubyla více než třetina zemědělské půdy v Česku. Historické srovnání nabídl v nové publikaci Český statistický úřad.

Zatímco v roce 1918 hospodařily zemědělské podniky na 5,1 milionu hektarů, loni šlo o 3,5 milionu hektarů. Úbytek plochy ale nemusí znamenat menší úrodu. O třetinu se například snížila i osevní plocha obilovin, sklizeň však několikanásobně vzrostla - z 2,3 milonu tun v roce 1920 na loňských 7,5 milionu tun.

Osevní plochy zemědělských plodin (v tis. ha)
Zdroj: ČSÚ

Obiloviny zároveň drží v českém zemědělství nadále prvenství. Proměnil se ale preferovaný druh. Dnes na polích dominuje pšenice, zatímco dříve převládalo žito a v hojnější míře se pěstoval také oves.

Osevní plochy obilovin (v tis. ha)
Zdroj: ČSÚ

„Od roku 1920 se významně snížila i produkční plocha brambor. Dříve se pěstovaly na 391 tisících hektarech, v současnosti jen na 23 tisících. Ubylo i polí s cukrovkou,“ konstatuje ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek.

Proti dobám první republiky se o 98,5 procenta zvětšila osevní plocha řepky. Zatímco ve dvacátých letech se vyskytovala na tisících hektarů, v posledních letech překračuje i 400 tisíc hektarů a ukrajuje třetí největší podíl osevní půdy za pšenicí a pícninami.

Z milionu koz zbyly desítky tisíc

Úbytek poznamenal i počty řady hospodářských zvířat – především skot (z více než tří milionů na méně než milion a půl), kozy (z milionu na méně než třicet tisíc) nebo koně (z 400 tisíc na úroveň 30 tisíc). Zato počet prasat se přes postupný nárůst, který vyvrcholil v osmdesátých letech s pěti miliony, propadl na stejnou úroveň, jako byl na začátku dvacátých let – zhruba milion a půl.

Stav hospodářských zvířat (v mil. kusů)
Zdroj: ČSÚ

Výrazně méně je pak pracovníků v zemědělství. V roce 1948 pracovalo v zemědělství 1,3 milionu lidí, většina z toho žen. Předloni jich byla desetina, ženy tvořily třetinu z nich. Ženy se dostaly podle publikace statistického úřadu do menšiny v roce 1971, kdy v zemědělství pracovalo 684 tisíc lidí. Skoro sto tisíc lidí v zemědělství ubylo mezi lety 1991 a 1992 a znovu o rok později.

Zatímco zemědělsky obhospodařované půdy ubývá, dřeva v lesích přibývá. Jak již dříve uvedl ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem Jaromír Vašíček, v současnosti je zalesněno 34 procent plochy republiky, přičemž od roku 1990 kromě let 2006 a 2007 po likvidaci škod po orkánu Kyril byl vždy vyšší přírůstek lesa než těžba. Proti období první republiky vzrostla hmota stromů na dvojnásobek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.