Od roku 1918 se zemědělská produkce na českém území výrazně proměnila. Je méně polí s bramborami a cukrovou řepou, naopak je více pšenice nebo řepky. Celkem za uplynulých sto let ubyla více než třetina zemědělské půdy v Česku. Historické srovnání nabídl v nové publikaci Český statistický úřad.
Proměna českých polí za 100 let: zmizela třetina půdy, místo lánů brambor nastoupila nekonečná řepka
Zatímco v roce 1918 hospodařily zemědělské podniky na 5,1 milionu hektarů, loni šlo o 3,5 milionu hektarů. Úbytek plochy ale nemusí znamenat menší úrodu. O třetinu se například snížila i osevní plocha obilovin, sklizeň však několikanásobně vzrostla - z 2,3 milonu tun v roce 1920 na loňských 7,5 milionu tun.
Osevní plochy zemědělských plodin (v tis. ha)
Obiloviny zároveň drží v českém zemědělství nadále prvenství. Proměnil se ale preferovaný druh. Dnes na polích dominuje pšenice, zatímco dříve převládalo žito a v hojnější míře se pěstoval také oves.
Osevní plochy obilovin (v tis. ha)
„Od roku 1920 se významně snížila i produkční plocha brambor. Dříve se pěstovaly na 391 tisících hektarech, v současnosti jen na 23 tisících. Ubylo i polí s cukrovkou,“ konstatuje ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek.
Proti dobám první republiky se o 98,5 procenta zvětšila osevní plocha řepky. Zatímco ve dvacátých letech se vyskytovala na tisících hektarů, v posledních letech překračuje i 400 tisíc hektarů a ukrajuje třetí největší podíl osevní půdy za pšenicí a pícninami.
Z milionu koz zbyly desítky tisíc
Úbytek poznamenal i počty řady hospodářských zvířat – především skot (z více než tří milionů na méně než milion a půl), kozy (z milionu na méně než třicet tisíc) nebo koně (z 400 tisíc na úroveň 30 tisíc). Zato počet prasat se přes postupný nárůst, který vyvrcholil v osmdesátých letech s pěti miliony, propadl na stejnou úroveň, jako byl na začátku dvacátých let – zhruba milion a půl.
Stav hospodářských zvířat (v mil. kusů)
Výrazně méně je pak pracovníků v zemědělství. V roce 1948 pracovalo v zemědělství 1,3 milionu lidí, většina z toho žen. Předloni jich byla desetina, ženy tvořily třetinu z nich. Ženy se dostaly podle publikace statistického úřadu do menšiny v roce 1971, kdy v zemědělství pracovalo 684 tisíc lidí. Skoro sto tisíc lidí v zemědělství ubylo mezi lety 1991 a 1992 a znovu o rok později.
Zatímco zemědělsky obhospodařované půdy ubývá, dřeva v lesích přibývá. Jak již dříve uvedl ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem Jaromír Vašíček, v současnosti je zalesněno 34 procent plochy republiky, přičemž od roku 1990 kromě let 2006 a 2007 po likvidaci škod po orkánu Kyril byl vždy vyšší přírůstek lesa než těžba. Proti období první republiky vzrostla hmota stromů na dvojnásobek.