Proměna českých polí za 100 let: zmizela třetina půdy, místo lánů brambor nastoupila nekonečná řepka

Od roku 1918 se zemědělská produkce na českém území výrazně proměnila. Je méně polí s bramborami a cukrovou řepou, naopak je více pšenice nebo řepky. Celkem za uplynulých sto let ubyla více než třetina zemědělské půdy v Česku. Historické srovnání nabídl v nové publikaci Český statistický úřad.

Zatímco v roce 1918 hospodařily zemědělské podniky na 5,1 milionu hektarů, loni šlo o 3,5 milionu hektarů. Úbytek plochy ale nemusí znamenat menší úrodu. O třetinu se například snížila i osevní plocha obilovin, sklizeň však několikanásobně vzrostla - z 2,3 milonu tun v roce 1920 na loňských 7,5 milionu tun.

Osevní plochy zemědělských plodin (v tis. ha)
Zdroj: ČSÚ

Obiloviny zároveň drží v českém zemědělství nadále prvenství. Proměnil se ale preferovaný druh. Dnes na polích dominuje pšenice, zatímco dříve převládalo žito a v hojnější míře se pěstoval také oves.

Osevní plochy obilovin (v tis. ha)
Zdroj: ČSÚ

„Od roku 1920 se významně snížila i produkční plocha brambor. Dříve se pěstovaly na 391 tisících hektarech, v současnosti jen na 23 tisících. Ubylo i polí s cukrovkou,“ konstatuje ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek.

Proti dobám první republiky se o 98,5 procenta zvětšila osevní plocha řepky. Zatímco ve dvacátých letech se vyskytovala na tisících hektarů, v posledních letech překračuje i 400 tisíc hektarů a ukrajuje třetí největší podíl osevní půdy za pšenicí a pícninami.

Z milionu koz zbyly desítky tisíc

Úbytek poznamenal i počty řady hospodářských zvířat – především skot (z více než tří milionů na méně než milion a půl), kozy (z milionu na méně než třicet tisíc) nebo koně (z 400 tisíc na úroveň 30 tisíc). Zato počet prasat se přes postupný nárůst, který vyvrcholil v osmdesátých letech s pěti miliony, propadl na stejnou úroveň, jako byl na začátku dvacátých let – zhruba milion a půl.

Stav hospodářských zvířat (v mil. kusů)
Zdroj: ČSÚ

Výrazně méně je pak pracovníků v zemědělství. V roce 1948 pracovalo v zemědělství 1,3 milionu lidí, většina z toho žen. Předloni jich byla desetina, ženy tvořily třetinu z nich. Ženy se dostaly podle publikace statistického úřadu do menšiny v roce 1971, kdy v zemědělství pracovalo 684 tisíc lidí. Skoro sto tisíc lidí v zemědělství ubylo mezi lety 1991 a 1992 a znovu o rok později.

Zatímco zemědělsky obhospodařované půdy ubývá, dřeva v lesích přibývá. Jak již dříve uvedl ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem Jaromír Vašíček, v současnosti je zalesněno 34 procent plochy republiky, přičemž od roku 1990 kromě let 2006 a 2007 po likvidaci škod po orkánu Kyril byl vždy vyšší přírůstek lesa než těžba. Proti období první republiky vzrostla hmota stromů na dvojnásobek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...