Proměna českých polí za 100 let: zmizela třetina půdy, místo lánů brambor nastoupila nekonečná řepka

Od roku 1918 se zemědělská produkce na českém území výrazně proměnila. Je méně polí s bramborami a cukrovou řepou, naopak je více pšenice nebo řepky. Celkem za uplynulých sto let ubyla více než třetina zemědělské půdy v Česku. Historické srovnání nabídl v nové publikaci Český statistický úřad.

Zatímco v roce 1918 hospodařily zemědělské podniky na 5,1 milionu hektarů, loni šlo o 3,5 milionu hektarů. Úbytek plochy ale nemusí znamenat menší úrodu. O třetinu se například snížila i osevní plocha obilovin, sklizeň však několikanásobně vzrostla - z 2,3 milonu tun v roce 1920 na loňských 7,5 milionu tun.

Osevní plochy zemědělských plodin (v tis. ha)
Zdroj: ČSÚ

Obiloviny zároveň drží v českém zemědělství nadále prvenství. Proměnil se ale preferovaný druh. Dnes na polích dominuje pšenice, zatímco dříve převládalo žito a v hojnější míře se pěstoval také oves.

Osevní plochy obilovin (v tis. ha)
Zdroj: ČSÚ

„Od roku 1920 se významně snížila i produkční plocha brambor. Dříve se pěstovaly na 391 tisících hektarech, v současnosti jen na 23 tisících. Ubylo i polí s cukrovkou,“ konstatuje ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek.

Proti dobám první republiky se o 98,5 procenta zvětšila osevní plocha řepky. Zatímco ve dvacátých letech se vyskytovala na tisících hektarů, v posledních letech překračuje i 400 tisíc hektarů a ukrajuje třetí největší podíl osevní půdy za pšenicí a pícninami.

Z milionu koz zbyly desítky tisíc

Úbytek poznamenal i počty řady hospodářských zvířat – především skot (z více než tří milionů na méně než milion a půl), kozy (z milionu na méně než třicet tisíc) nebo koně (z 400 tisíc na úroveň 30 tisíc). Zato počet prasat se přes postupný nárůst, který vyvrcholil v osmdesátých letech s pěti miliony, propadl na stejnou úroveň, jako byl na začátku dvacátých let – zhruba milion a půl.

Stav hospodářských zvířat (v mil. kusů)
Zdroj: ČSÚ

Výrazně méně je pak pracovníků v zemědělství. V roce 1948 pracovalo v zemědělství 1,3 milionu lidí, většina z toho žen. Předloni jich byla desetina, ženy tvořily třetinu z nich. Ženy se dostaly podle publikace statistického úřadu do menšiny v roce 1971, kdy v zemědělství pracovalo 684 tisíc lidí. Skoro sto tisíc lidí v zemědělství ubylo mezi lety 1991 a 1992 a znovu o rok později.

Zatímco zemědělsky obhospodařované půdy ubývá, dřeva v lesích přibývá. Jak již dříve uvedl ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem Jaromír Vašíček, v současnosti je zalesněno 34 procent plochy republiky, přičemž od roku 1990 kromě let 2006 a 2007 po likvidaci škod po orkánu Kyril byl vždy vyšší přírůstek lesa než těžba. Proti období první republiky vzrostla hmota stromů na dvojnásobek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 10 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 23 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled