Kolektivizace změnila venkov a postihla statisíce lidí. Začala před 70 lety

9 minut
Historik Jiří Urban: Kolektivizace zpřetrhala vztah k půdě
Zdroj: ČT24

Vyvlastnění půdy, zabavení zvířat, strojů i nemovitostí – výsledek kolektivizace zemědělství, při níž sedláci přišli o všechno včetně svobody. Před 70 lety, 21. března 1948, přijalo Ústavodárné Národní shromáždění několik zemědělských zákonů, které kolektivizaci ve své podstatě zahájily. A ta od základů proměnila hospodaření na zdejším venkově, postihla statisíce lidí… a její následky jsou patrné dodnes.

Ideu kolektivizace – čili zániku soukromého zemědělství – převzali českoslovenští komunisté od Sovětského svazu, kde ji provedli na většině území v letech 1928 až 1937. Doprovázely ji popravy a deportace, násilné odebírání obilí lidem vedlo k hladomoru.

V Československu začala kolektivizace brzy po převratu v únoru 1948. Do té doby přitom komunisté tvrdili, že k ní nedojde, partajní ministr zemědělství Július Ďuriš ji ale ve skutečnosti připravoval.

„Jedno z hlavních hesel, se kterým KSČ vyhrála volby v květnu 1946, bylo to, že slibovala půdu v rámci pozemkové reformy a zároveň ujišťovala zemědělce a živnostníky o tom, že soukromé hospodaření a podnikání bude zachováno. Tyto sliby potom samozřejmě dodrženy nebyly,“ připomíná historik Jiří Urban z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Během kolektivizace docházelo k rozorávání mezí. Cílem bylo sloučit pole do větších celků, ale i ideologicky ukázat konec soukromého vlastnictví půdy
Zdroj: ČT24

V únoru 1949 byl schválen zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD). První rok probíhalo združstevňování zvolna, přestože již v dubnu vyjeli mezi zemědělce propagandisté, kteří přesvědčovali ke vstupu do družstev. Dobrovolně do nich vstupovali převážně jen nemajetní lidé bez půdy. Po roce existovala jen necelá třicítka družstev na sedmi tisících hektarech polností.

S nezájmem sedláků se komunistické orgány rozhodly bojovat po svém – nevybíravým nátlakem. Na konci nejvýraznější kolektivizační etapy v roce 1953 již existovalo přes šest a půl tisíce JZD spravujících více než dva miliony hektarů zemědělské půdy.

Zlomit odpor pomáhaly i zinscenované procesy

Totalitní moc používala k náboru sedláků celou řadu donucovacích prostředků. Soukromě hospodařícím rolníkům stát například předepisoval vysoké povinné dodávky obilí, masa a dalších produktů. Za jejich nesplnění jim hrozilo zabavení zásob, nucené výmlaty, peněžité tresty i vězení.

Největším vlastníkům režim půdu zkonfiskoval a vystěhoval je do pohraničí, kde museli pracovat jako dělníci na státních statcích. Zlomit odpor sedláků se snažil i provokacemi Státní bezpečnosti a následnými zinscenovanými procesy, jejichž výsledkem byly mnohaleté tresty nucených prací i tresty smrti.

Od srpna 1950 do března 1951 takto bylo potrestáno téměř 50 tisíc zemědělců. Ačkoli propaganda hlásala boj proti „vesnickým boháčům“, osm z deseti odsouzených vlastnilo půdu jen o rozloze do 20 hektarů.

Násilná etapa kolektivizace skončila v roce 1953. Poté, co ji prezident Antonín Zápotocký v létě 1953 kritizoval, družstva hromadně opustilo na sedmdesát tisíc rolníků. Tento odliv zastavila až druhá etapa z let 1955 až 1958, ve které komunisté kromě nátlakových metod přišli i se snahou skutečně zlepšit situaci družstevníků.

52 minut
Historie.cs: Ukradená půda
Zdroj: ČT24

Částečnou nápravu majetkových křivd přinesly až polistopadové restituce, mnoho bezpráví však zůstalo dodnes neodčiněno. Naprostá většina strůjců násilné kolektivizace zůstala nepotrestána. Dopady morálních i materiálních škod, ztráty vztahu k půdě a celkového rozvratu venkova jsou patrné na české vesnici dodnes.

„Dědictvím kolektivizace číslo jedna je ztráta tradice, dvaačtyřicet let komunistického režimu zpřetrhalo vztah k půdě. Zodpovědnost rodinných hospodářství, že přebírají dočasně nějaký majetek a jejich úkolem je spravovat a obhospodařovat jej tak, aby ho další generaci předali zvelebenější, byla zpřetrhána. Vidíme to na minimálním počtu zemědělských rodů, které se v 90. letech po restitučním řízení odvážily na tradici navázat,“ dodává historik Urban.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Po D3 se řidiči 150kilometrovou rychlostí svezou zřejmě až v říjnu

Po dálnici D3 se řidiči svezou 150kilometrovou rychlostí zřejmě až na začátku října. Maximální povolená rychlost se v úseku mezi Planou nad Lužnicí a Českými Budějovicemi měla původně zvýšit už na konci prázdnin. Jenže tendr na dodavatele proměnného značení se zpozdil. „Byly problémy v rámci výběrového řízení, že se nám posunul termín pro dodání nabídek z důvodu množství dotazů,“ uvedl šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Proměnné dopravní značky jsou zatím ve výrobě. Firma je podle ŘSD namontuje do poloviny září, přičemž cena činí 55 milionů. Většina řidičů zvýšení nejvyšší povolené rychlosti v tomto úseku vítá. Podle odborníků jsou ale i nezkušení a nevyježdění řidiči, kteří by se změnou mohli mít problém.
před 2 hhodinami

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
před 3 hhodinami

Obrana koupí zbraně od České zbrojovky za více než čtyři miliardy korun

Ministerstvo obrany koupí ruční zbraně od společnosti Česká zbrojovka v hodnotě až 4,26 miliardy korun bez DPH. Pořídí pušky CZ BREN 2, podvěsné granátomety i pistole, a to včetně příslušenství, oznámilo ministerstvo na webu. Se zakázkou ve čtvrtek vyslovilo souhlas kolegium ministryně obrany Jany Černochové (ODS), informaci nyní dostane vláda.
15:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
15:36Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Policie navrhla obžalovat 10 lidí a 16 firem v kauze libereckého dopravního podniku

Policie navrhla obžalovat deset lidí a šestnáct firem kvůli korupci a zmanipulování veřejných zakázek Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou (DPMLJ), sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Kriminalisté vedou stíhání mimo jiné pro trestné činy zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, poškození finančních zájmů Evropské unie, přijetí úplatku a podplacení.
10:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Policie navrhuje obžalovat Okamuru a SPD kvůli předvolebním plakátům

Policie chce poslat před soud předsedu SPD Tomia Okamuru i samotné hnutí. Kauza se týká plakátů z loňské předvolební kampaně. Vyplývá to z vyjádření šéfa dozorového Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka. O žalobě zatím ale státní zástupce nerozhodl. Sněmovna kvůli případu vydala Okamuru k trestnímu stíhání. To policie zahájila v únoru. Viní jeho i SPD z podněcování k nenávisti, za které hrozí až tři roky vězení.
13:27Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Začala stavba dalšího úseku D6

U Bochova na Karlovarsku začala stavba dalšího úseku dálnice D6 mezi Prahou a Karlovými Vary. Úsek Žalmanov–Knínice bude téměř sedm kilometrů dlouhý a stát bude přes dvě miliardy korun. Stavba by měla být hotová v listopadu 2027. Do Karlových Varů budou zbývat už jen dva úseky. S jejich dokončením se počítá do roku 2028.
13:14Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát podpoří psychology na školách. Sehnat je bude problém, ví ministerstvo

Ve školách s více než 180 žáky bude stát od ledna platit od 0,5 do 2,5 úvazku psychologa a speciálního či sociálního pedagoga. Doteď byly pozice financovány z evropských dotací, příští rok na ně půjde víc než miliarda ze státního rozpočtu. Podle odborníků ale budou mít ředitelé škol problém psychology vůbec sehnat. Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) v Událostech, komentářích připustil, že ministerstvo o tom ví. Usiluje proto o navýšení počtu studijních míst v oboru psychologie na vysokých školách až o polovinu. Duševní problémy mají však i předškolní děti a žáci prvních tříd. Podle náměstka by mohla pomoct také regulace odkladů školní docházky, díky které se uleví pedagogicko-psychologickým poradnám a ty se pak více zaměří na péči a prevenci u dětí.
před 9 hhodinami
Načítání...