Kolektivizace změnila venkov a postihla statisíce lidí. Začala před 70 lety

9 minut
Historik Jiří Urban: Kolektivizace zpřetrhala vztah k půdě
Zdroj: ČT24

Vyvlastnění půdy, zabavení zvířat, strojů i nemovitostí – výsledek kolektivizace zemědělství, při níž sedláci přišli o všechno včetně svobody. Před 70 lety, 21. března 1948, přijalo Ústavodárné Národní shromáždění několik zemědělských zákonů, které kolektivizaci ve své podstatě zahájily. A ta od základů proměnila hospodaření na zdejším venkově, postihla statisíce lidí… a její následky jsou patrné dodnes.

Ideu kolektivizace – čili zániku soukromého zemědělství – převzali českoslovenští komunisté od Sovětského svazu, kde ji provedli na většině území v letech 1928 až 1937. Doprovázely ji popravy a deportace, násilné odebírání obilí lidem vedlo k hladomoru.

V Československu začala kolektivizace brzy po převratu v únoru 1948. Do té doby přitom komunisté tvrdili, že k ní nedojde, partajní ministr zemědělství Július Ďuriš ji ale ve skutečnosti připravoval.

„Jedno z hlavních hesel, se kterým KSČ vyhrála volby v květnu 1946, bylo to, že slibovala půdu v rámci pozemkové reformy a zároveň ujišťovala zemědělce a živnostníky o tom, že soukromé hospodaření a podnikání bude zachováno. Tyto sliby potom samozřejmě dodrženy nebyly,“ připomíná historik Jiří Urban z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Během kolektivizace docházelo k rozorávání mezí. Cílem bylo sloučit pole do větších celků, ale i ideologicky ukázat konec soukromého vlastnictví půdy
Zdroj: ČT24

V únoru 1949 byl schválen zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD). První rok probíhalo združstevňování zvolna, přestože již v dubnu vyjeli mezi zemědělce propagandisté, kteří přesvědčovali ke vstupu do družstev. Dobrovolně do nich vstupovali převážně jen nemajetní lidé bez půdy. Po roce existovala jen necelá třicítka družstev na sedmi tisících hektarech polností.

S nezájmem sedláků se komunistické orgány rozhodly bojovat po svém – nevybíravým nátlakem. Na konci nejvýraznější kolektivizační etapy v roce 1953 již existovalo přes šest a půl tisíce JZD spravujících více než dva miliony hektarů zemědělské půdy.

Zlomit odpor pomáhaly i zinscenované procesy

Totalitní moc používala k náboru sedláků celou řadu donucovacích prostředků. Soukromě hospodařícím rolníkům stát například předepisoval vysoké povinné dodávky obilí, masa a dalších produktů. Za jejich nesplnění jim hrozilo zabavení zásob, nucené výmlaty, peněžité tresty i vězení.

Největším vlastníkům režim půdu zkonfiskoval a vystěhoval je do pohraničí, kde museli pracovat jako dělníci na státních statcích. Zlomit odpor sedláků se snažil i provokacemi Státní bezpečnosti a následnými zinscenovanými procesy, jejichž výsledkem byly mnohaleté tresty nucených prací i tresty smrti.

Od srpna 1950 do března 1951 takto bylo potrestáno téměř 50 tisíc zemědělců. Ačkoli propaganda hlásala boj proti „vesnickým boháčům“, osm z deseti odsouzených vlastnilo půdu jen o rozloze do 20 hektarů.

Násilná etapa kolektivizace skončila v roce 1953. Poté, co ji prezident Antonín Zápotocký v létě 1953 kritizoval, družstva hromadně opustilo na sedmdesát tisíc rolníků. Tento odliv zastavila až druhá etapa z let 1955 až 1958, ve které komunisté kromě nátlakových metod přišli i se snahou skutečně zlepšit situaci družstevníků.

52 minut
Historie.cs: Ukradená půda
Zdroj: ČT24

Částečnou nápravu majetkových křivd přinesly až polistopadové restituce, mnoho bezpráví však zůstalo dodnes neodčiněno. Naprostá většina strůjců násilné kolektivizace zůstala nepotrestána. Dopady morálních i materiálních škod, ztráty vztahu k půdě a celkového rozvratu venkova jsou patrné na české vesnici dodnes.

„Dědictvím kolektivizace číslo jedna je ztráta tradice, dvaačtyřicet let komunistického režimu zpřetrhalo vztah k půdě. Zodpovědnost rodinných hospodářství, že přebírají dočasně nějaký majetek a jejich úkolem je spravovat a obhospodařovat jej tak, aby ho další generaci předali zvelebenější, byla zpřetrhána. Vidíme to na minimálním počtu zemědělských rodů, které se v 90. letech po restitučním řízení odvážily na tradici navázat,“ dodává historik Urban.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rektorka Univerzity Karlovy ustoupila a ukončila působení své nominantky

Rektorka Univerzity Karlovy (UK) Milena Králíčková zrušila pověření Michaely Falátkové vedením katolické teologické fakulty (KTF). Zrušila i své opatření, které určovalo proděkanu Aleši Práznému takzvané překážky v práci. Vyhověla tak výzvě ministerstva školství, kterou škola obdržela minulý týden.
před 37 mminutami

Do začátku školního roku zasahují rekonstrukce

Některým základním školám komplikují začátek školního roku probíhající rekonstrukce. Například v Litomyšli na Svitavsku kvůli tomu někteří žáci dostali v prvním týdnu ředitelské volno, řekla ČT ředitelka školy Miroslava Jirečková. Stavební práce ovlivní provoz škol také v Rokycanech, Kravařích nebo Brumově-Bylnici. V Šumperku se kvůli horšímu stavu školy opravy prodloužily až do října, vyučování ale začne v běžném termínu.
před 1 hhodinou

Pavel a Fiala se shodli v názorech na zahraniční politiku

Jasnou shodu v klíčových otázkách zahraniční politiky konstatovali na čtvrtečním setkání prezident Petr Pavel s premiérem Petrem Fialou (ODS), vyplývá z následných tiskových vyjádření Hradu a vlády. Politici diskutovali i o situaci na Blízkém východě, kde se v minulých týdnech jejich názory lišily. Probrali také tvorbu státního rozpočtu na rok 2026, krizovou legislativu, výdaje na obranu či koordinaci zahraničních cest.
před 1 hhodinou

Kolektivní smlouvu pro zaměstnance Liberty Ostrava vypověděl insolvenční správce

Insolvenční správce zkrachovalé huti Liberty Ostrava Šimon Peták ve středu vypověděl kolektivní smlouvu platnou pro zaměstnance do konce roku 2026. Chce aktualizovat její podmínky, protože neodpovídají současným možnostem firmy. Lhůta výpovědi je šest měsíců, řekl správcův mluvčí Michal Štefl. Výpověď dostali zaměstnanci den poté, co prodej společnosti potvrdil insolvenční soud. Vyjádřit se musí i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten prodej zatím neschválil.
12:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Literární vědci objevili rukopisy Haškova Švejka

V archivu Památníku národního písemnictví (PNP) objevili literární vědci větší část rukopisů slavného satirického románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Texty, které spisovatel psal nebo diktoval do své smrti v roce 1923, našli při zpracovávání pozůstalosti Haškova nakladatele Karla Synka. Informoval o tom ředitel PNP Michal Stehlík. Rukopisy budou po zrestaurování a digitalizaci přístupné badatelům.
před 4 hhodinami

V kauze nelegálního vývozu odpadu z Německa skončil ve vazbě český řidič

V případu nelegálního vyvezení stovek tun odpadu z Německa do Česka jsou ve vyšetřovací vazbě už dva muži. Po jednateli bavorské firmy zadržela německá policie také 56letého řidiče z povolání z Česka, informovalo státní zastupitelství ve Weidenu. Podle něj německá firma vyvezla nelegálně do tuzemska kolem 700 tun odpadu, včetně nebezpečného. Termín jeho odvozu, o který se mají postarat bavorské úřady, stále není jasný.
před 5 hhodinami

Švédové ukázali prvního obrněnce CV90 pro českou armádu

Švédsko představilo první bojové vozidlo pěchoty CV90 pro českou armádu. Nákup 246 vozidel téměř za šedesát miliard korun schválila vláda v květnu 2023. Mají patřit k vybavení těžké brigády. Prvních deset kusů by měla armáda obdržet v příštím roce, zbytek pak do roku 2030. Ceremoniálu k dokončení výroby se ve Švédsku zúčastnila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS), podle níž by mohl mít jejich servis na starosti státní podnik VOP CZ.
před 5 hhodinami

Generál Halenka má dostat od státu odškodné a rentu, rozhodl soud

Za nezákonné trestní stíhání v kauze převodů vojenského materiálu má stát zaplatit generálovi ve výslužbě Vladimíru Halenkovi asi 5,36 milionu korun. Musí mu také vyplácet měsíční rentu. Ve čtvrtek o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2.
před 7 hhodinami
Načítání...