Kolektivizace změnila venkov a postihla statisíce lidí. Začala před 70 lety

Nahrávám video

Vyvlastnění půdy, zabavení zvířat, strojů i nemovitostí – výsledek kolektivizace zemědělství, při níž sedláci přišli o všechno včetně svobody. Před 70 lety, 21. března 1948, přijalo Ústavodárné Národní shromáždění několik zemědělských zákonů, které kolektivizaci ve své podstatě zahájily. A ta od základů proměnila hospodaření na zdejším venkově, postihla statisíce lidí… a její následky jsou patrné dodnes.

Ideu kolektivizace – čili zániku soukromého zemědělství – převzali českoslovenští komunisté od Sovětského svazu, kde ji provedli na většině území v letech 1928 až 1937. Doprovázely ji popravy a deportace, násilné odebírání obilí lidem vedlo k hladomoru.

V Československu začala kolektivizace brzy po převratu v únoru 1948. Do té doby přitom komunisté tvrdili, že k ní nedojde, partajní ministr zemědělství Július Ďuriš ji ale ve skutečnosti připravoval.

„Jedno z hlavních hesel, se kterým KSČ vyhrála volby v květnu 1946, bylo to, že slibovala půdu v rámci pozemkové reformy a zároveň ujišťovala zemědělce a živnostníky o tom, že soukromé hospodaření a podnikání bude zachováno. Tyto sliby potom samozřejmě dodrženy nebyly,“ připomíná historik Jiří Urban z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Během kolektivizace docházelo k rozorávání mezí. Cílem bylo sloučit pole do větších celků, ale i ideologicky ukázat konec soukromého vlastnictví půdy
Zdroj: ČT24

V únoru 1949 byl schválen zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD). První rok probíhalo združstevňování zvolna, přestože již v dubnu vyjeli mezi zemědělce propagandisté, kteří přesvědčovali ke vstupu do družstev. Dobrovolně do nich vstupovali převážně jen nemajetní lidé bez půdy. Po roce existovala jen necelá třicítka družstev na sedmi tisících hektarech polností.

S nezájmem sedláků se komunistické orgány rozhodly bojovat po svém – nevybíravým nátlakem. Na konci nejvýraznější kolektivizační etapy v roce 1953 již existovalo přes šest a půl tisíce JZD spravujících více než dva miliony hektarů zemědělské půdy.

Zlomit odpor pomáhaly i zinscenované procesy

Totalitní moc používala k náboru sedláků celou řadu donucovacích prostředků. Soukromě hospodařícím rolníkům stát například předepisoval vysoké povinné dodávky obilí, masa a dalších produktů. Za jejich nesplnění jim hrozilo zabavení zásob, nucené výmlaty, peněžité tresty i vězení.

Největším vlastníkům režim půdu zkonfiskoval a vystěhoval je do pohraničí, kde museli pracovat jako dělníci na státních statcích. Zlomit odpor sedláků se snažil i provokacemi Státní bezpečnosti a následnými zinscenovanými procesy, jejichž výsledkem byly mnohaleté tresty nucených prací i tresty smrti.

Od srpna 1950 do března 1951 takto bylo potrestáno téměř 50 tisíc zemědělců. Ačkoli propaganda hlásala boj proti „vesnickým boháčům“, osm z deseti odsouzených vlastnilo půdu jen o rozloze do 20 hektarů.

Násilná etapa kolektivizace skončila v roce 1953. Poté, co ji prezident Antonín Zápotocký v létě 1953 kritizoval, družstva hromadně opustilo na sedmdesát tisíc rolníků. Tento odliv zastavila až druhá etapa z let 1955 až 1958, ve které komunisté kromě nátlakových metod přišli i se snahou skutečně zlepšit situaci družstevníků.

Nahrávám video

Částečnou nápravu majetkových křivd přinesly až polistopadové restituce, mnoho bezpráví však zůstalo dodnes neodčiněno. Naprostá většina strůjců násilné kolektivizace zůstala nepotrestána. Dopady morálních i materiálních škod, ztráty vztahu k půdě a celkového rozvratu venkova jsou patrné na české vesnici dodnes.

„Dědictvím kolektivizace číslo jedna je ztráta tradice, dvaačtyřicet let komunistického režimu zpřetrhalo vztah k půdě. Zodpovědnost rodinných hospodářství, že přebírají dočasně nějaký majetek a jejich úkolem je spravovat a obhospodařovat jej tak, aby ho další generaci předali zvelebenější, byla zpřetrhána. Vidíme to na minimálním počtu zemědělských rodů, které se v 90. letech po restitučním řízení odvážily na tradici navázat,“ dodává historik Urban.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 3 hhodinami

VideoVláda projedná přísnější tresty pro agresivní řidiče, hrozit by jim mohlo vězení

V pondělí má vláda na programu schvalování návrhu novely trestního zákona, která zavádí přísnější tresty pro řidiče, kteří se chovají agresivně nebo za volant usedají pod vlivem omamných látek. „Pokud se řidič úmyslně dopustí nějakého bezohledného agresivního jednání, kdy někoho vytlačuje nebo vybržďuje, tak se na to dívám jako na trestný čin,“ uvedl ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Řidičům by hrozilo až roční vězení. Pokud by při nehodě někoho zranili, sazba by činila až tři roky za mřížemi.
před 3 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 3 hhodinami

VideoZavoral si klade podmínky, proto ho Babiš nezve, říká Knedlhans. Podle Berana to vyvolává obavy

Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral si klade podmínky jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO), ten se s ním proto neschází, řekl v Duelu ČT24 šéf Mladého ANO Adam Knedlhans. „Premiér si má s ředitelem ČRo sednout za zavřenými dveřmi a říct si požadavky obou stran,“ sdělil. První místopředseda Mladé ODS Richard Beran si myslí, že vláda nezdůvodnila, proč Zavorala, na rozdíl od ředitele České televize Hynka Chudárka, nezve. Zavoralův požadavek na veřejné jednání nepovažuje za vysvětlení. „Pokud se bavíme o změně financování veřejnoprávních médií, je chyba, že tam je jen jeden subjekt. To jsou kroky, které vyvolávají obavy u veřejnosti,“ dodal. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 3 hhodinami

Pavel vyznamenal historika Snydera a politologa Krasteva

Prezident Petr Pavel udělil státní vyznamenání americkému historikovi Timothymu Snyderovi a bulharskému politologovi Ivanu Krastevovi. Hlava státu dvojici předala medaili Za zásluhy. Snyder se kvůli zdravotní indispozici ceremoniálu nezúčastnil, ocenění za něj převzal Krastev.
před 5 hhodinami

Na dronové útoky nejsme připravení, vadí Hřibovi. Řešíme protivzdušnou obranu, říká Šťastný

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a probral strategii jednotného vystupování. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana.
11:31Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 10 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.