Pyl v posledních dnech zahalil celé Česko. Za vysokou koncentraci pylu a také prachu v ovzduší může dlouhotrvající teplo, sucho a také vítr. Kvůli rychlému nástupu teplého počasí totiž letos vykvetlo mnoho rostlin a stromů najednou. Problém zhoršuje i stále se rozšiřující plocha, kde se pěstuje řepka. Alergické příznaky tak nyní zažívají i lidé, kteří alergii nemají.
Žluté Česko. Teplé a suché počasí přineslo pylovou kalamitu, trpí už i nealergici
Teplé a suché počasí přineslo pylovou kalamitu (zdroj: ČT24)
„Pylu je mnohem víc ve velice krátkém okamžiku, v rozmezí několika málo dnů. Po období, kdy byly maximální pyly časných stromů, hned nastoupila bříza a po ní další druhy pozdních stromů. A v následujících dnech nás čekají pyly trav,“ upozorňuje imunoložka Jitka Petanová z Ústavu imunologie a mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Předchozí pylové sezony podle ní nebyly tak závažné a pacienti tolik potíží neměli. Nepotřebovali proto léčbu, nebo jim stačila antihistaminika předepsaná praktickým lékařem. Letos se ale příznaky objevují i u lidí, kteří alergii nemají vůbec, nebo se u nich běžně projevuje jen málo.
„Vracejí se nám pacienti, kteří třeba tři roky nebyli na kontrole, protože neměli žádné projevy alergických onemocnění. A najednou se zhoršila nejenom klasická rhinokonjunktivitida, to znamená slzení očí, vodnatá rýma, kýchání, které běžně obtěžují alergiky v sezoně, ale objevují se i nově pacienti s astmatem,“ uvádí Petanová.
Ze zimy rovnou do léta
Podle odborníka na botaniku a ekologii Pavla Matějky souvisí velké množství pylu v ovzduší hlavně s počasím posledních týdnů. „Ještě 20. března byl celodenní mráz a kolem 26. března stále ještě mrzlo. Ale 3. dubna jsme již měli maximální teploty nad dvaceti stupni a od té doby máme velmi výrazně nadprůměrné teploty,“ říká.
Zatímco v březnu byla teplota zhruba jeden stupeň pod dlouhodobým průměrem, duben byl podle dosavadních údajů až o šest stupňů teplejší než je obvyklé. „Změna byla ze zimy rovnou do léta,“ poznamenává Matějka.
Pyl v posledních dnech zahalil celé Česko
Běžně kvetou různé rostliny v různou dobu s tím, jak se postupně zvyšují teploty. Nyní ale vykvetly časné i pozdní jarní druhy naráz. K vrbám nebo břízám se už přidaly jehličnany a začínají kvést trávy, uvádí odborník.
„Další faktor, který přispívá ke zhoršenému rozsahu a intenzitě velkých těžkých projevů je to, že dlouho nepršelo. Prší jenom velice krátce, nárazově a ve velkých časových odstupech. Zatímco v jiných letech byly pyly spláchnuty deštěm, tak teď na déšť stále čekáme,“ dodává imunoložka Petanová.
Řepka nejvíc působí v blízkém okolí
Z množství pylu lidé někdy obviňují řepku, ta však působí hlavně ve svém nejbližším okolí. „Řepka není tak výrazným alergenem jako břízy. Na rozdíl od stromových pylů, které mají dolet desítky až stovky kilometrů, zůstává pyl řepky v blízkosti řepkových polí a tím pádem neohrožuje tak velké počty osob. Ale pokud se vydáte mezi řepková pole běhat nebo na kole, tak to pocítíte. V blízkosti může dráždit i nealergiky,“ varuje Petanová.
Osevní plocha řepky
Podle ní je ale problém, že řepky v české krajině neustále přibývá. Před sto lety se pěstovala na 6 tisících hektarech, v roce 1990 na 100 tisících a letos už téměř na 400 tisících hektarů. Dostat se do blízkosti řepkového pole je tak v Česku stále pravděpodobnější.
Řepka je kvůli své všudypřítomnosti a velkým pylovým zrnům podle imunoložky riziková i pro lidi bez alergie. „Mechanické dráždění pylovými zrny, které se dostávají až do drobných dýchacích cest, může i u nealergiků vyvolávat lokální podráždění nebo lokální zánět,“ vysvětluje.