Začíná doba pylových alergií – v průběhu tohoto týdne nastává období, kdy pyl uvolňují břízy. Jak se tomuto problému bránit a proč je to v moderním světě tak složité?
Začíná pylová sezona, za 25 let se počet alergiků zdvojnásobil
7 minut
Pro pětinu Čechů neznamená příchod jara jen příjemné počasí. Začala pylová sezóna
V České republice je 2,5 milionu alergiků, hlavně na pyl a roztoče. Za 20 let se přitom počty pacientů zdvojnásobily. Přispělo k tomu zhoršené životní prostředí, moderní životní styl plný stresu, vliv mají zřejmě i zděděné vlohy. Výrazně přibývá zejména pylových alergií.
- Pylová zrna břízy, nejsilnějšího jarního alergenu, jsou již téměř zralá a připravená k uvolnění do vzduchu. K tomu velmi pravděpodobně dojde na většině území, s výjimkou podhorských a horských oblastí, v průběhu příštího týdne. Hojná budou i nadále pylová zrna olše, topolů, jilmu a vrby. Postupně se bude zvyšovat množství pylu jasanu a habru. Koncentrace vzdušných alergenů bude silně závislá na aktuálním počasí, při celkově vysoké koncentraci vzdušných alergenů mohou mít osoby přecitlivělé na břízovité pyly intenzivní alergické problémy.
Proč jsou pylové alergie tak časté?
Velký vliv na vznik pylové alergie má paradoxně průmysl a doprava. Znečištěné ovzduší totiž oslabuje lidskou nosní sliznici a zvyšuje tak pravděpodobnost, že dýchací cesty budou reagovat na alergeny.
„Alergenům obsaženým ve vzduchu se navíc zvyšuje jejich alergenní potenciál – když částice nečistot přilnou k pylovým zrnům, změní se jejich povrchová struktura a stanou se více alergenní. Pravděpodobnost, že vyvolají zánět dýchacích cest, se tak zvyšuje,“ uvádí česká Pylová služba.
Vědci přisuzují významný vliv také klimatickým změnám – v případě pylových alergií je dokonce jasně prokazatelný i prokázaný. Rostliny v důsledku kratších zim a vyšších teplot rostou rychlejším tempem a období mírnějšího počasí začíná dříve a končí později. Kvůli tomu pylová sezona trvá déle a celkové množství pylu v ovzduší je tak vyšší.
Jistý podíl se dá přisoudit i globalizaci – invazivní druhy rostlin se dostávají do oblastí, kde se dříve nevyskytovaly. Týká se to nejen například bolševníku, ale i okrasných rostlin vysazovaných z dobré vůle. Lidé jsou kvůli tomu vystavení alergenům, které naše těla neznají a hůře se proti nim tedy brání.
Existuje však i mnoho dalších příčin. Patří mezi ně například změna životního stylu, migrace z venkova do větších sídelních celků, kouření, strava a mnoho dalších faktorů.
Jak funguje pylová alergie?
Mezi alergeny rostlinného původu patří zásobní bílkoviny v semenech nebo ochranné bílkoviny rostlin, které se tvoří jako sekundární metabolity, jako odezva proti patogenům. A právě takovými bílkovinami jsou tvořena i pylová zrna.
Pyl listnatých dřevin je nebezpečnější než pyl produkovaný jehličnany. O alergenních vlastnostech konkrétních rostlin se zatím ví jen velmi málo, ale je známo, že příbuzné druhy se projevují velmi podobně. To znamená, že pokud je někdo alergický na jeden druh břízy, bude mít zřejmě problémy i s pylem z jiných druhů bříz. A také s pylem ze stromů, které jsou bříze příbuzné.
Pyl smrku
Pyl je velmi drobný a tedy i lehký; velikost pylového zrna se pohybuje mezi 2 až 250 mikrometry. Díky tomu se mohou snadno šířit na velké vzdálenosti, u některých druhů stromů až na desítky kilometrů. Pyl z lesů v okolí měst se bez problémů dostane i do center měst – a menší pylová zrnka proniknou i prachovými filtry.
Jak se léčí pylová alergie
Léčba pylové alergie začíná kožními testy, ze kterých se zjistí, jaké konkrétní pyly obtíže vyvolávají. Někdy se vyšetřuje hladina alergických protilátek z krve. Mimo sezonu dostávají pacienti vakcíny zvyšující odolnost právě vůči „jejich“ pylům. Pokud léčba vakcínami zabere, stačí jim pak už jen významně nižší dávky léku.
U lehčích forem stačí brát léky jen při problémech, u těžších forem je vždy dobré začít s léčbou protialergickými tabletkami před očekávaným nástupem obtíží a trvale je brát po celou pylovou sezonu.
Alergikům ulevuje, když v pylové sezoně vycestují do oblasti, kde „jejich“ pyl není. Doporučuje se odjet k moři nebo do hor, v pylové sezoně nebýt zbytečně venku, po návratu domů se osprchovat, aby se pyl z těla odstranil. Pyl se dostává při větrání do budov, tomu zabrání protipylové sítě. Osvědčily se také čističky vzduchu.
Pylová alergie v číslech:
- 40 % – tolik lidí v Evropě trpí pylovou alergií.
- 5 – jen tolik pylových zrnek na metr krychlový vzduchu stačí pro spuštění alergické reakce, přitom jediná rostlina ambrozie dokáže uvolnit až několik milionů pylových zrn za den.
- 50 % – tolik případů alergické rýmy v Evropě má na svědomí alergie na trávy.
- 3× – tak se za posledních 20 let zvýšila alergie na pyl břízy.
- 15 % – jen tolik osob, které se domnívají, že trpí alergií na pyl, bylo diagnostikováno alergologem.
Co dělat proti pylové alergii? Doporučení Pylové služby:
Vyhýbejte se rizikovým místům a činnostem
Trpíte-li alergií na pyly trav nebo plevelů, nechoďte v období pylové sezony po polích nebo ve vysoké trávě. Pokud jste alergičtí na pyl stromů, vyhýbejte se lesům a parkům. Z činností venku pak vynechte sekání trávy a také sušení prádla venku, na kterém mohou pylová zrna ulpět a vy si je pak takto snadno přinesete domů.
Zavírejte okna
A to především dopoledne a brzy odpoledne, kdy je teplota nejvyšší. Zavřená nechávejte i okénka u auta. Větrejte pouze brzy ráno nebo krátce po dešti. Do oken opatřete protipylové sítě.
Venku se nenamáhejte
V období pylové sezony se venku vyhýbejte namáhavé fyzické aktivitě. Může spustit nepříjemné příznaky jako dráždivý kašel nebo astma.
Pravidelně si myjte vlasy
Při pobytu venku mějte hlavu zakrytou (kloboukem, čepicí, šátkem atd.) a po návratu domů anebo před spaním si umyjte vlasy. Pylová zrna tak budou opláchnuta dřív, než se uplatní jako alergen.
Pozor na dráždidla
Vyhýbejte se kontaktu s látkami dráždícími průdušky, jako jsou tabák, parfémy, aerosoly atd.
