Měli bychom utlumovat naši závislost na biopalivech z řepky a změnit model českého venkova, míní expert

Nahrávám video

Biopaliva první generace a zejména řepka zapadají do ekonomického modelu velkých zemědělských podniků, které jsou v české krajině typické, uvedl v pořadu 90' ČT24 analytik společnosti Glopolis Vojtěch Kotecký. I když by se začala zmírňovat dominance těchto biopaliv, k čemuž směřuje i aktuální poslanecký návrh odmítnutý vládou, tak se podle něj na polích nemusí nic změnit. Ve vztahu k využívání ropy podle Koteckého navíc za poslední roky přineslo lepší výsledky spíš vylepšování efektivity automobilů.

„Biopalivy nahrazujeme několik procent naší spotřeby ropy v automobilech. Přitom mezi roky 2009 a 2017 v průměru spotřeba nově prodávaných automobilů na našem trhu klesala o tři procenta ročně. Jenom vylepšováním efektivity automobilů jsme dosáhli podstatně lepších výsledků než biopalivy první generace,“ poznamenal Kotecký.

Zároveň upozorňuje, že možnosti vylepšování spalovacích motorů se postupně budou vyčerpávat, a tak je potřeba namíchat různá řešení – efektivnější motory, elektromobily, biopaliva druhé generace a další.

Ovšem biopaliva první generace mají v Česku dobré zázemí. Například rozsah polí s řepkou, typickým zástupcem první generace, se zvětšil z necelých 50 tisíc hektarů v roce 1960 až na současných 400 tisíc. Řepková pole tak v Česku zabírají téměř 16 procent zemědělské půdy, což je nejvíc ze zemí Evropské unie.

„V tuto chvíli kapacity směřují téměř výhradně do paliv první generace. Pravděpodobně to nedokážeme změnit ze dne na den, není to realistické. Ušili jsme si na sebe legislativu, která teď má následky, kterým se nedokážeme ani z roku na rok vyhnout. Je potřeba spíš začít postupně utlumovat naši závislost na biopalivech první generace a začít je nahrazovat modernějšími typy technologií, které sníží naši závislost na ropě, a přitom za sebou nebudou zanechávat stopu v krajině,“ přiblížil Kotecký. 

Podle Jana Macka z centra vozidel udržitelné mobility na Fakultě strojní ČVUT je případný přechod od první generace otázka politického rozhodnutí i poměrně velkých investic. „Na to se v souvislosti se všemi alternativními zdroji energie často zapomíná. Má se za to, že větrná nebo fotovoltaická elektrárna se postaví zadarmo. Není to tak. Jde také o zdroje. V případě kafilerního tuku či sběru použitého fritovacího oleje z domácností to nejsou zdaleka objemy, které by znamenaly něco rozhodujícího,“ poznamenal.

Vývoj je podle Macka vždy složitá věc. „Jenom doufám, že se poučíme, abychom neopakovali chyby. Ty v podstatě spočívaly v tom, že se zejména na evropské úrovni vždycky prosazovalo jedno řešení. Vypadá to hezky, ale při naprosté nevědomosti toho, co může přijít, je to nebezpečné. Je to jako investovat jenom k jednomu investorovi,“ podotkl.

Řepka zapadá do tuzemského zemědělského modelu

Kotecký nicméně uvádí, že Česko si za důraz na biopaliva první generace může samo. „Pokud se Evropská komise s některými státy pokoušela trochu přibrzdit v důrazu na biopaliva první generace a podporovat druhou generaci nebo mix nějakých řešení, tak to byla především naše vláda a ministerstvo zemědělství, kdo jim zvedal nohu z brzdy. Česká republika byla tím, kdo spíš na místo hledání mixu různých řešení tlačil všechny ostatní soustředit se na jednu cestu,“ říká.

Podpora biopaliv v tuzemsku podle Koteckého vznikla už v polovině devadesátých let a od té doby byla jedním ze středobodů agrární politiky ministerstva zemědělství. „Biopaliva první generace a zejména řepka zapadají do ekonomického modelu velkých zemědělských podniků, které tvoří velkou část našeho zemědělství. Česko má spolu se Slovenskem a Velkou Británií největší průměrnou velikost farmy v EU,“ popsal. Pokud má mít změna k druhé generaci biopaliv úspěch, je podle něj potřeba změnit model českého venkova.

Současný ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) tak má podle Koteckého vlastně spíš pravdu, že v případě omezení řepky v tuzemském palivu by se podniky přeorientovaly na vývoz plodiny a nic by se na polích nezměnilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 15 hhodinami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 15 hhodinami

„Jednání vázne.“ Odbory vyzývají vládu ke schůzce o zvýšení platů

Odbory požadují pro příští rok navýšení platů ve veřejné sféře výrazně nad dvě procenta. Méně by podle nich nepokrylo ani očekávanou inflaci. Vládu pak kritizují za to, že s nimi o odměňování zaměstnanců státu doteď nezačala jednat. V týdnu odboráři poslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO) otevřený dopis s výzvou, aby co nejdřív určil termín schůzky. Ministryně financí i šéf resortu práce vzkazují, že s debatou počítají. Kdy přesně, ale neřekli.
9. 8. 2026

VideoTlačítko pro snadné vrácení zboží míří na e-shopy. Byť má zpoždění

Internetoví prodejci přidávají na weby tlačítko pro snadnější odstoupení od smlouvy, aby vrácení zboží bylo stejně rychlé jako jeho zakoupení. I pro ty zdejší už to mělo být povinností, Česko ale nestihlo včas přijmout evropskou směrnici. Zákon tak zřejmě bude platit od ledna. Tlačítko pro vrácení objednaného zboží musí být jasně viditelné a být v základním funkčním nastavením e-shopu. Tato povinnost platí pro všechny internetové obchody. Objem on-line nákupů roste rok co rok. Dnes na internetu nakupuje více než osmdesát procent populace. Takový počet Česko řadí na samotnou špičku Evropské unie, on-line nákupy tu tvoří asi patnáct procent maloobchodu.
9. 8. 2026

VideoČesko se plynem zásobit stihne, ujišťuje expert. Snížení cen však slíbit nelze

České zásobníky plynu jsou naplněné ze zhruba 61 procent, řekl ČT ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a energetický konzultant Jiří Gavor. Podle organizace Gas Infrastructure Europe jsou zásoby plynu v EU pro toto období roku na méně než 58 procentech, což je rekordně nízká úroveň. Požadavek EU týkající se zásob plynu před zimou v poměru ke spotřebě podle Gavora Česko určitě překročí. Vysvětluje také, co vede k pomalejšímu naplňování, než je obvyklé. „Obchodníkům se pochopitelně nechce nakoupit plyn za nevýhodnou cenu a navíc ještě zaplatit poplatek za skladování (…) s rizikem, že později cena plynu klesne,“ uvedl. Zatímco ohledně zásob je optimistický, snížení cen je podle něj nejisté. Jednak záleží na vývoji konfliktu USA s Íránem, v jehož uklidnění Gavor doufá do amerických voleb na začátku listopadu, jednak cenu plynu v Česku ovlivňují i zásoby ostatních evropských zemí. „Problémem je třeba nedostatek na straně Německa, což může vyhnat ceny na trhu výše,“ upozorňuje.
7. 8. 2026

Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic (SŽ).
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Světové ceny potravin jsou na tříletém maximu, zjistila FAO

Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.
7. 8. 2026

Bulharsko končí s cenami v levech. Pocit zdražení přetrvává

V Bulharsku v neděli skončí roční ochranná lhůta, během níž museli obchodníci po přijetí eura uvádět ceny také v původních levech. Přestože podle průzkumu Evropské komise země změnila měnu bez větších problémů, část obyvatel má pocit, že se výrazně zdražilo.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.