Měli bychom utlumovat naši závislost na biopalivech z řepky a změnit model českého venkova, míní expert

Nahrávám video
90' ČT24 o biopalivech v benzinu a naftě
Zdroj: ČT24

Biopaliva první generace a zejména řepka zapadají do ekonomického modelu velkých zemědělských podniků, které jsou v české krajině typické, uvedl v pořadu 90' ČT24 analytik společnosti Glopolis Vojtěch Kotecký. I když by se začala zmírňovat dominance těchto biopaliv, k čemuž směřuje i aktuální poslanecký návrh odmítnutý vládou, tak se podle něj na polích nemusí nic změnit. Ve vztahu k využívání ropy podle Koteckého navíc za poslední roky přineslo lepší výsledky spíš vylepšování efektivity automobilů.

„Biopalivy nahrazujeme několik procent naší spotřeby ropy v automobilech. Přitom mezi roky 2009 a 2017 v průměru spotřeba nově prodávaných automobilů na našem trhu klesala o tři procenta ročně. Jenom vylepšováním efektivity automobilů jsme dosáhli podstatně lepších výsledků než biopalivy první generace,“ poznamenal Kotecký.

Zároveň upozorňuje, že možnosti vylepšování spalovacích motorů se postupně budou vyčerpávat, a tak je potřeba namíchat různá řešení – efektivnější motory, elektromobily, biopaliva druhé generace a další.

Ovšem biopaliva první generace mají v Česku dobré zázemí. Například rozsah polí s řepkou, typickým zástupcem první generace, se zvětšil z necelých 50 tisíc hektarů v roce 1960 až na současných 400 tisíc. Řepková pole tak v Česku zabírají téměř 16 procent zemědělské půdy, což je nejvíc ze zemí Evropské unie.

„V tuto chvíli kapacity směřují téměř výhradně do paliv první generace. Pravděpodobně to nedokážeme změnit ze dne na den, není to realistické. Ušili jsme si na sebe legislativu, která teď má následky, kterým se nedokážeme ani z roku na rok vyhnout. Je potřeba spíš začít postupně utlumovat naši závislost na biopalivech první generace a začít je nahrazovat modernějšími typy technologií, které sníží naši závislost na ropě, a přitom za sebou nebudou zanechávat stopu v krajině,“ přiblížil Kotecký. 

Podle Jana Macka z centra vozidel udržitelné mobility na Fakultě strojní ČVUT je případný přechod od první generace otázka politického rozhodnutí i poměrně velkých investic. „Na to se v souvislosti se všemi alternativními zdroji energie často zapomíná. Má se za to, že větrná nebo fotovoltaická elektrárna se postaví zadarmo. Není to tak. Jde také o zdroje. V případě kafilerního tuku či sběru použitého fritovacího oleje z domácností to nejsou zdaleka objemy, které by znamenaly něco rozhodujícího,“ poznamenal.

Vývoj je podle Macka vždy složitá věc. „Jenom doufám, že se poučíme, abychom neopakovali chyby. Ty v podstatě spočívaly v tom, že se zejména na evropské úrovni vždycky prosazovalo jedno řešení. Vypadá to hezky, ale při naprosté nevědomosti toho, co může přijít, je to nebezpečné. Je to jako investovat jenom k jednomu investorovi,“ podotkl.

Řepka zapadá do tuzemského zemědělského modelu

Kotecký nicméně uvádí, že Česko si za důraz na biopaliva první generace může samo. „Pokud se Evropská komise s některými státy pokoušela trochu přibrzdit v důrazu na biopaliva první generace a podporovat druhou generaci nebo mix nějakých řešení, tak to byla především naše vláda a ministerstvo zemědělství, kdo jim zvedal nohu z brzdy. Česká republika byla tím, kdo spíš na místo hledání mixu různých řešení tlačil všechny ostatní soustředit se na jednu cestu,“ říká.

Podpora biopaliv v tuzemsku podle Koteckého vznikla už v polovině devadesátých let a od té doby byla jedním ze středobodů agrární politiky ministerstva zemědělství. „Biopaliva první generace a zejména řepka zapadají do ekonomického modelu velkých zemědělských podniků, které tvoří velkou část našeho zemědělství. Česko má spolu se Slovenskem a Velkou Británií největší průměrnou velikost farmy v EU,“ popsal. Pokud má mít změna k druhé generaci biopaliv úspěch, je podle něj potřeba změnit model českého venkova.

Současný ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) tak má podle Koteckého vlastně spíš pravdu, že v případě omezení řepky v tuzemském palivu by se podniky přeorientovaly na vývoz plodiny a nic by se na polích nezměnilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
10:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 2 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 4 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 15 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55
Načítání...