Biopaliva nové generace se blíží. Řasy jsou sedmkrát účinnější než etanol z kukuřice

Biopaliva založená na řasách by mohla cenově konkurovat ropě. Jejich boom by měl přijít do 20 let.

Boom produkce pokročilých biopaliv vyrobených z řas může odstartovat koncem 20. let. Předpovídá to biotechnologická společnost Synthetic Genomics, která palivo vyvíjí ve spolupráci s firmou Exxon Mobil.

Do roku 2025 chtějí vybudovat nejméně jeden závod na výrobu 10 000 barelů dieselového a leteckého paliva z geneticky modifikovaných řas. Rozšíření výroby pak už podle Synthetic Genomics může být relativně rychlé, napsal list Financial Times.

Cílem společností, které vstoupily do partnerství v roce 2009, je vyrábět biopaliva cenově konkurenceschopná konvenčním palivům na bázi ropy při ceně 60 až 65 dolarů (1242 až 1345 Kč) za barel ropy. 

Řasy jsou sedmkrát účinnější než kukuřice

Průlom ve vývoji biopaliva z řas firmy ohlásily loni v červnu, když objevily způsob, jak více než zdvojnásobit množství tuků produkovaných řasami. Řasy mohou v zásadě produkovat sedmkrát víc energie na akr (4047 metrů čtverečních), než dává etanol na bázi kukuřice, který je dnes hlavním zdrojem biopaliv.

  •  1. generace: z polysacharidů a olejnin – mohou konkurovat výrobě potravin
  • 2. generace: z lignocelulozových zbytků (dendromasa a zbytková biomasa)
  • 3. generace: z řas a mikroorganismů – průběžná sklizeň
  • 4. generace: neobdělávatelná půda, bez nutnosti destrukce biomasy

Vědci zkoumali způsob, jakým buňky řas štěpí uhlík – z oxidu uhličitého – a vyrábějí tuky. Řasy přeměňují oxid uhličitý na tuky obdobným způsobem, jako lidské tělo převádí na tuky cukry. Vědci dokázali řasy geneticky modifikovat tak, aby byly s to přeměnit na tuky 40 procent oxidu uhličitého, zatímco původně to bylo 15 procent.

Zatímco dnes se biopaliva vyrábějí vesměs z plodin, které spotřebovávají zemědělskou půdu a vodu, řasy mohou být pěstovány ve vyprahlých oblastech, ve velké koncentraci v betonových nádržích se slanou vodou. Vedle genetického výzkumu se společnosti nyní zaměří na způsoby pěstování řas s co největšími výnosy a jejich zpracování na využitelné palivo. V Kalifornii plánují vybudovat asi 200 nádrží, každou o ploše zhruba jednoho akru.

Pokud bude výzkum pokračovat podle plánu, není důvod, proč by se po roce 2025 neměla rozšířit velkovýroba. Díky zkušenostem společnosti s rafinací a petrochemikáliemi by to mělo být relativně jednoduché, řekl viceprezident společnosti pro výzkum a vývoj Exxonu Vijay Swarup.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 7 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 13 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 13 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 14 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...