Biopaliva nové generace se blíží. Řasy jsou sedmkrát účinnější než etanol z kukuřice

Biopaliva založená na řasách by mohla cenově konkurovat ropě. Jejich boom by měl přijít do 20 let.

Boom produkce pokročilých biopaliv vyrobených z řas může odstartovat koncem 20. let. Předpovídá to biotechnologická společnost Synthetic Genomics, která palivo vyvíjí ve spolupráci s firmou Exxon Mobil.

Do roku 2025 chtějí vybudovat nejméně jeden závod na výrobu 10 000 barelů dieselového a leteckého paliva z geneticky modifikovaných řas. Rozšíření výroby pak už podle Synthetic Genomics může být relativně rychlé, napsal list Financial Times.

Cílem společností, které vstoupily do partnerství v roce 2009, je vyrábět biopaliva cenově konkurenceschopná konvenčním palivům na bázi ropy při ceně 60 až 65 dolarů (1242 až 1345 Kč) za barel ropy. 

Řasy jsou sedmkrát účinnější než kukuřice

Průlom ve vývoji biopaliva z řas firmy ohlásily loni v červnu, když objevily způsob, jak více než zdvojnásobit množství tuků produkovaných řasami. Řasy mohou v zásadě produkovat sedmkrát víc energie na akr (4047 metrů čtverečních), než dává etanol na bázi kukuřice, který je dnes hlavním zdrojem biopaliv.

  •  1. generace: z polysacharidů a olejnin – mohou konkurovat výrobě potravin
  • 2. generace: z lignocelulozových zbytků (dendromasa a zbytková biomasa)
  • 3. generace: z řas a mikroorganismů – průběžná sklizeň
  • 4. generace: neobdělávatelná půda, bez nutnosti destrukce biomasy

Vědci zkoumali způsob, jakým buňky řas štěpí uhlík – z oxidu uhličitého – a vyrábějí tuky. Řasy přeměňují oxid uhličitý na tuky obdobným způsobem, jako lidské tělo převádí na tuky cukry. Vědci dokázali řasy geneticky modifikovat tak, aby byly s to přeměnit na tuky 40 procent oxidu uhličitého, zatímco původně to bylo 15 procent.

Zatímco dnes se biopaliva vyrábějí vesměs z plodin, které spotřebovávají zemědělskou půdu a vodu, řasy mohou být pěstovány ve vyprahlých oblastech, ve velké koncentraci v betonových nádržích se slanou vodou. Vedle genetického výzkumu se společnosti nyní zaměří na způsoby pěstování řas s co největšími výnosy a jejich zpracování na využitelné palivo. V Kalifornii plánují vybudovat asi 200 nádrží, každou o ploše zhruba jednoho akru.

Pokud bude výzkum pokračovat podle plánu, není důvod, proč by se po roce 2025 neměla rozšířit velkovýroba. Díky zkušenostem společnosti s rafinací a petrochemikáliemi by to mělo být relativně jednoduché, řekl viceprezident společnosti pro výzkum a vývoj Exxonu Vijay Swarup.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 4 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 5 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 22 hhodinami

Evropský pohled