Nepalte kukuřici na biopaliva, jako jídlo se vyplatí víc, doporučují vědci

Kukuřice je nesmírně vytrvalá a užitečná plodina, která byla v Americe uctívána jako božstvo. V současné době se využívá nejen jako potrava, ale stále více také jako obnovitelný zdroj energie. Ale vyplatí se?

Popsat, jak výhodná či nevýhodná je nějaká plodina jako biopalivo, je nesmírně náročné – ve hře je totiž velké množství proměnných a proměnlivých faktorů. A také je rozdíl v tom, pro koho je plodina výhodná. Co nejkomplexněji se na její využití pro biopaliva podíval mezioborový tým vědců z University of Illinois.

Nahrávám video

Hlavním autorem práce je profesor Praven Kumar, jenž vydal výsledek svého výzkumu v odborném časopise Earths Future. Jeho studie je součástí velkého projektu americké National Science Foundation, který má za úkol studovat environmentální dopad biopaliv na americké zemědělství i přírodu – ale vždy vyjádřený pomocí hodnoty peněz.

Jaký je dopad biopaliv na půdu?

Vědci už řadu let ví, že půda je velmi zranitelná lidskou činností – a některé druhy zemědělství mohou k jejímu poškození výrazně přispívat. Tým z Illinois poměřoval cenu za pěstování kukuřice pro potřeby jídla a na biopaliva, vědci přepočítávali jejich hodnotu na dolary.

„Když se bavíme o dopadu biopaliv na životní prostředí, často se v této diskusi objevuje řada abstraktních pojmů, které lidé chápou odlišně,“ uvedli autoři práce. „A tak jsme se rozhodli prezentovat výsledky studie tak, aby byly univerzálně pochopitelné všemi lidmi stejně – tedy převeditelné na dolary. Chtěli jsme, aby bylo vidět, jaká je hodnota lidské energie vložené do výroby této plodiny a kolik jí vlastně získáme zpět, když kukuřici přeměníme na biopalivo.“

Kukuřici se nevyplatí pálit

Vědci přihlíželi k obrovskému množství faktorů: například k množství energie, která je potřebná pro přípravu i udržování plochy, na níž se kukuřice pěstuje, k nákladům na přeměnu kukuřice v palivo a k mnoha dalším. Také kvantifikovali environmentální dopady této činnosti – jak na samotnou půdu, tak i na atmosféru, hydrosféru a další faktory.

Vědcům vyšlo, že čistá hodnota jídla z hektaru kukuřice je 1492 dolarů – pokud se z ní pořídí biopalivo, je to ztráta 10 dolarů na hektar. Výsledek je podle autorů práce jednoznačný: dělat z kukuřice biopaliva se nevyplatí.

„Jedním z hlavních faktorů je půda,“ uvádí vědci. „Naše studie pracuje jak s krátkodobými, tak dlouhodobými dopady. Dospěli jsme k závěru, že velké množství problémů s půdou spočívá v nedostatku živin v ní,“ konstatují.

„Používání kukuřice jako zdroje paliva vypadá jako jednoduchá cesta k obnovitelné energii. Ale tento výzkum ukazuje, že environmentální cena tohoto procesu je příliš vysoká a benefitů je naopak moc málo,“ dodávají autoři práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 3 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 5 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.