Nepalte kukuřici na biopaliva, jako jídlo se vyplatí víc, doporučují vědci

Kukuřice je nesmírně vytrvalá a užitečná plodina, která byla v Americe uctívána jako božstvo. V současné době se využívá nejen jako potrava, ale stále více také jako obnovitelný zdroj energie. Ale vyplatí se?

Popsat, jak výhodná či nevýhodná je nějaká plodina jako biopalivo, je nesmírně náročné – ve hře je totiž velké množství proměnných a proměnlivých faktorů. A také je rozdíl v tom, pro koho je plodina výhodná. Co nejkomplexněji se na její využití pro biopaliva podíval mezioborový tým vědců z University of Illinois.

Nahrávám video

Hlavním autorem práce je profesor Praven Kumar, jenž vydal výsledek svého výzkumu v odborném časopise Earths Future. Jeho studie je součástí velkého projektu americké National Science Foundation, který má za úkol studovat environmentální dopad biopaliv na americké zemědělství i přírodu – ale vždy vyjádřený pomocí hodnoty peněz.

Jaký je dopad biopaliv na půdu?

Vědci už řadu let ví, že půda je velmi zranitelná lidskou činností – a některé druhy zemědělství mohou k jejímu poškození výrazně přispívat. Tým z Illinois poměřoval cenu za pěstování kukuřice pro potřeby jídla a na biopaliva, vědci přepočítávali jejich hodnotu na dolary.

„Když se bavíme o dopadu biopaliv na životní prostředí, často se v této diskusi objevuje řada abstraktních pojmů, které lidé chápou odlišně,“ uvedli autoři práce. „A tak jsme se rozhodli prezentovat výsledky studie tak, aby byly univerzálně pochopitelné všemi lidmi stejně – tedy převeditelné na dolary. Chtěli jsme, aby bylo vidět, jaká je hodnota lidské energie vložené do výroby této plodiny a kolik jí vlastně získáme zpět, když kukuřici přeměníme na biopalivo.“

Kukuřici se nevyplatí pálit

Vědci přihlíželi k obrovskému množství faktorů: například k množství energie, která je potřebná pro přípravu i udržování plochy, na níž se kukuřice pěstuje, k nákladům na přeměnu kukuřice v palivo a k mnoha dalším. Také kvantifikovali environmentální dopady této činnosti – jak na samotnou půdu, tak i na atmosféru, hydrosféru a další faktory.

Vědcům vyšlo, že čistá hodnota jídla z hektaru kukuřice je 1492 dolarů – pokud se z ní pořídí biopalivo, je to ztráta 10 dolarů na hektar. Výsledek je podle autorů práce jednoznačný: dělat z kukuřice biopaliva se nevyplatí.

„Jedním z hlavních faktorů je půda,“ uvádí vědci. „Naše studie pracuje jak s krátkodobými, tak dlouhodobými dopady. Dospěli jsme k závěru, že velké množství problémů s půdou spočívá v nedostatku živin v ní,“ konstatují.

„Používání kukuřice jako zdroje paliva vypadá jako jednoduchá cesta k obnovitelné energii. Ale tento výzkum ukazuje, že environmentální cena tohoto procesu je příliš vysoká a benefitů je naopak moc málo,“ dodávají autoři práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
včera v 13:40

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
včera v 12:35

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
včera v 12:15

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.