Nepalte kukuřici na biopaliva, jako jídlo se vyplatí víc, doporučují vědci

Kukuřice je nesmírně vytrvalá a užitečná plodina, která byla v Americe uctívána jako božstvo. V současné době se využívá nejen jako potrava, ale stále více také jako obnovitelný zdroj energie. Ale vyplatí se?

Popsat, jak výhodná či nevýhodná je nějaká plodina jako biopalivo, je nesmírně náročné – ve hře je totiž velké množství proměnných a proměnlivých faktorů. A také je rozdíl v tom, pro koho je plodina výhodná. Co nejkomplexněji se na její využití pro biopaliva podíval mezioborový tým vědců z University of Illinois.

3 minuty
Biopaliva jsou sice levnější, ale dražší je zase údržba
Zdroj: ČT24

Hlavním autorem práce je profesor Praven Kumar, jenž vydal výsledek svého výzkumu v odborném časopise Earths Future. Jeho studie je součástí velkého projektu americké National Science Foundation, který má za úkol studovat environmentální dopad biopaliv na americké zemědělství i přírodu – ale vždy vyjádřený pomocí hodnoty peněz.

Jaký je dopad biopaliv na půdu?

Vědci už řadu let ví, že půda je velmi zranitelná lidskou činností – a některé druhy zemědělství mohou k jejímu poškození výrazně přispívat. Tým z Illinois poměřoval cenu za pěstování kukuřice pro potřeby jídla a na biopaliva, vědci přepočítávali jejich hodnotu na dolary.

„Když se bavíme o dopadu biopaliv na životní prostředí, často se v této diskusi objevuje řada abstraktních pojmů, které lidé chápou odlišně,“ uvedli autoři práce. „A tak jsme se rozhodli prezentovat výsledky studie tak, aby byly univerzálně pochopitelné všemi lidmi stejně – tedy převeditelné na dolary. Chtěli jsme, aby bylo vidět, jaká je hodnota lidské energie vložené do výroby této plodiny a kolik jí vlastně získáme zpět, když kukuřici přeměníme na biopalivo.“

Kukuřici se nevyplatí pálit

Vědci přihlíželi k obrovskému množství faktorů: například k množství energie, která je potřebná pro přípravu i udržování plochy, na níž se kukuřice pěstuje, k nákladům na přeměnu kukuřice v palivo a k mnoha dalším. Také kvantifikovali environmentální dopady této činnosti – jak na samotnou půdu, tak i na atmosféru, hydrosféru a další faktory.

Vědcům vyšlo, že čistá hodnota jídla z hektaru kukuřice je 1492 dolarů – pokud se z ní pořídí biopalivo, je to ztráta 10 dolarů na hektar. Výsledek je podle autorů práce jednoznačný: dělat z kukuřice biopaliva se nevyplatí.

„Jedním z hlavních faktorů je půda,“ uvádí vědci. „Naše studie pracuje jak s krátkodobými, tak dlouhodobými dopady. Dospěli jsme k závěru, že velké množství problémů s půdou spočívá v nedostatku živin v ní,“ konstatují.

„Používání kukuřice jako zdroje paliva vypadá jako jednoduchá cesta k obnovitelné energii. Ale tento výzkum ukazuje, že environmentální cena tohoto procesu je příliš vysoká a benefitů je naopak moc málo,“ dodávají autoři práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 15 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 16 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 21 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...