Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) rozhodla o prodloužení dohody o omezení své těžby o devět měsíců. Dohoda by tak měla platit do března příštího roku. Agentuře Reuters to sdělil jeden z delegátů čtvrteční schůzky ve Vídni. K dohodě se již také připojila zhruba desítka dalších zemí mimo ropný kartel, v čele s Ruskem. Ceny ropy reagovaly na všeobecně očekávanou zprávu výrazným poklesem, protože trh doufal v prohloubení těžebních škrtů.
Po prvních zprávách o výsledcích jednání krátce po poledni se cena ropy Brent snížila z 53,60 dolarů za barel až téměř k 53 dolarům, později začala opět růst. Kolem 15:30 se znovu dostala nad 53,60. Kolem 17:45 pak prohloubila pokles na 2,8 procenta a sestoupila na 52,45 dolaru za barel; americká WTI ztrácela přes tři procenta. Pokles byl způsoben zklamáním investorů, protože někteří doufali v prohloubení těžebních škrtů.
Před čtvrtečním jednáním se objevily náznaky, že státy by mohly přistoupit k prohloubení těžebních škrtů. Výbor ministrů ale podle zdrojů agentury Reuters doporučil nechat objem redukce na dosavadní úrovni. „Takové návrhy padly, mnozí členové naznačovali ochotu, ale nebude to zapotřebí,“ řekl před schůzkou saúdskoarabský ministr energetiky Chálid Fálih.
Prodloužení stávající dohody o devět měsíců místo původně zvažovaných šesti navrhli minulý týden ministři Saúdské Arábie a Ruska.
Samotný kartel OPEC má udržovat od ledna těžbu 1,2 milionu denních barelů pod úrovní 31 milionů barelů z října 2016. Dohoda o omezení těžby se v OPEC ani dalších devět měsíců nebude vztahovat na Nigérii a Libyi, jejichž produkci výrazně snižují domácí nepokoje.
Kartel se před schůzkou rozrostl o jednu zemi na 14 států. Novým členem OPEC se stala Rovníková Guinea.
Přechodný propad pod 45 dolarů?
Cena ropy na světových trzích je nyní na nových maximech za více než měsíc, když smazala ztráty předchozích dnů.
Před zhruba třemi týdny se cena barelu propadla pod 45 dolarů, a dostala se tak víceméně na úrovně z předlistopadové dohody zemí OPEC o koordinovaném snížení produkce. Někteří se tak zabývají úvahou, zda to znamená, že dohoda nefunguje nebo je její vliv na cenu ropy spíše krátkodobý. Podle analytiků se však dohoda v zásadě osvědčila.
„Růst cen ropy, ke kterému došlo v návaznosti na listopadovou dohodu, byl pro OPEC jistě příjemný. Připomeňme si, že i před listopadovým zasedáním cena ropy měla tendence k poklesu a právě dohoda na snížení produkce pomohla tyto tendence zvrátit,“ vysvětluje makroekonomický analytik Československé obchodní banky Petr Báča.
OPEC se spolu s dalšími zeměmi ke konci loňského roku dohodl snížit těžbu ropy od ledna do letošního června celkově o zhruba 1,8 milionu barelů denně. Snahou producentů bylo snížit světové zásoby vytěžené suroviny, které srážejí dolů její ceny, což producentům snižuje příjmy.
Saúdská Arábie, Rusko a další země Perského zálivu produkci skutečně snížily. Dohodnuté snížení ropy představuje zhruba 1,8 procenta světové produkce. „Musíme si ale uvědomit, že signatáři dohody nemají trh s ropou pod kontrolou. Samotný OPEC kontroluje pouze 32 procent trhu a Rusko dalších 11 procent,“ upzorňuje makroekonomický analytik Generali Investments CEE Martin Pohl.
A k dohodě se také nepřipojila řada klíčových producentů. „Například Kazachstán, který nyní zvyšuje produkce po otevření nového ropného naleziště v Kašaganu, a Libye s Nigérií, kde nestabilní bezpečnostní situace stlačila těžbu hluboko pod normální úroveň. Pro posledně jmenované země má přitom smysl zvyšovat produkci při jakýchkoliv cenách ropy vzhledem k relativně nízkým produkčním nákladům,“ připomíná.
Roste počet vrtů
Ceny ropy se tedy díky listopadové dohodě o snížení těžby o 1,2 milionu barelů denně stabilizovaly blízko úrovní 50 dolarů za barel, nicméně očekávaný výraznější růst se nedostavil. Prudce totiž také roste těžba „nekonvenční“ ropy těžařů ve Spojených státech, kteří nejsou součástí dohody o snížení těžby. Ta se za poslední rok zvýšila o 570 tisíc barelů.
„To jim umožňuje nejenom přežívat, ale dokonce zvyšovat svou těžbu, což jde proti snaze zemí OPEC omezit převis nabídky nad poptávkou,“ konstatuje portfolio manažer Generali Investments CEE Martin Pecka.
Růst počtu vrtů podle analytiků navíc nasvědčuje tomu, že těžba půjde nahoru i v následujících měsících. To vše neznamená nic jiného než to, že očekávané vyrovnání nabídky nad poptávkou se tak navzdory růstu poptávky odkládá a státy sdružené v kartelu OPEC a Ruska se již připravují na prodloužení svého závazku týkajícího se snížení těžby ropy o dalších šest měsíců, míní Pecka.
Omezení těžby má navíc i menší účinnost v prostředí přebytkového trhu a vysokých zásob ropy, které jsou stále vysoko nad dlouhodobými průměry. Za těchto podmínek ceny ropy nejsou na pokles těžby tolik citlivé. Pokles zásob na průměrné úrovně přitom bude podle analytiků záležitostí spíše let než měsíců.
Podle odhadu mezinárodní energetické agentury EIA by se průměrná cena ropy Brent v letošním roce měla pohybovat na úrovni 53 USD/b a v roce 2018 by měla mírně vzrůst na 57 USD/b .
„V neposlední řadě bych zmínil vývoj poptávky. V poslední době chodí signály o oslabení růstu v Číně, což by vedlo k nižšímu růstu poptávky po ropě oproti předpokladům a jedná se o negativní signály pro ceny ropy,“ říká Pohl.
Z hlediska jednotlivých společností zabývajících se ropným průzkumem a těžbou jsou samozřejmě nižší ceny ropy negativní. Znamenají nejen nižší zisk z vyrobené produkce, ale také nižší investice do ropného průzkumu a těžby ropy, což dále znamená sníženou poptávku po kapitálových statcích v oblasti energetiky. „Pokud však dokáží jako například američtí břidliční těžaři flexibilně snižovat náklady a zvyšovat produktivitu, mohou i současné relativně nízké ceny ropy znamenat nejen stabilizaci, ale dokonce obnovení růstu těžby,“ konstatuje Pecka.
Podle Ministerstva energetiky USA má produkce amerických těžařů dále růst a vrcholu by měla dosáhnout v příštím roce, a to s objemem 9,9 milionu barelů ropy denně.
Z hlediska alternativní energetiky jsou pak ceny ropy samozřejmě velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje ekonomickou atraktivitu mnoha produktů „čisté“ energetiky. Současné nízké ceny ropy tak pro ně nejsou výhodné. „Nicméně i v tomto sektoru platí, že dochází ke snižování nákladů a růstu produktivity, což znamená růst konkurenceschopnosti i při nízkých cenách ropy,“ dodává Pecka.
Je nyní otázkou, zda nedávné prohlášení Saúdské Arábie a Ruska o pokračování v omezení těžby a jeho prodloužení do konce prvního čtvrtletí 2018 je pouhou snahou vrátit ropu nad 50 USD/barel, nebo indikuje vyšší pravděpodobnost dosažení dohody na čtvrtečním summitu 25. května.
Podpora Saúdské Arábie podle analytiků naznačuje, že pravděpodobnost dosažení dohody je vysoká. „Již nyní většina členských zemí vyjádřila prodloužení podpory, i když se zatím liší v názorech o kolik. Vzhledem k velikosti výstupu a flexibilitě produkce není bez Saúdské Arábie totiž žádná dohoda možná. Její neochota působit jako mezní producent přispěla ke kolapsu cen ropy v minulých letech. Saúdská Arábie se nachází ve velmi obtížně situaci a na její ochotu redukovat těžbu se nedá automaticky spoléhat. Ekonomická situace není dobrá a snížení produkce znamená umožnit navýšit tržní podíl rivalům v čele s Íránem,“ zdůrazňuje Pohl.
Jak se nyní bude vyvíjet cena ropy, bude podle analytiků záležet především na tom, zda a v jaké podobě bude dohoda uzavřena. „Zatím je nejasná zejména doba trvání závazku,“ připomíná analytik Pohl.
Druhým zásadním faktorem pak je, zda bude pokračovat růst produkce ve Spojených státech. Je to právě vysoká cenová elasticita těžby v USA, která limituje prostor pro růst cen ropy.
„Třetím bude vývoj poptávky. Jedná se zejména o Čínu. Pokud by se signály o výrazném zpomalení růstu potvrdily, můžeme na výraznější růst cen ropy v nejbližším období zapomenout,“ dodává Pohl.
Jinými slovy, zdá se, že trh prodloužení dohody v nějaké formě očekává a společné prohlášení Saúdské Arábie a Ruska nasměrovalo tržní očekávání směrem k březnu 2018. „Pokud by nakonec OPEC dosáhl dohody na prodloužení koordinovaného snížení produkce pouze do konce letošního roku, tak lze čekat negativní reakci cen ropy,“ říká Báča, podle kterého je zároveň pravděpodobné, že Saúdská Arábie a Rusko se tímto snaží zvýšit tlak na ostatní členy dohody, aby byla prodloužena.
Mezi výherce v situaci, kdy barel vychází na padesát dolarů, patří velcí dovozci ropy, jako jsou evropské země, Čína, Turecko či Indie. „Mezi výherce patříme jednoznačně i my, neboť drtivou většinu naší spotřeby ropy a plynu pokrýváme z dovozů. Kromě nízkých cen ropy nyní těžíme i z posílení koruny, které nastalo po uvolnění závazku ČNB a oslabení dolaru vůči euru,“ konstatuje Pohl.
Jen v květnu korunová cena ropy poklesla o 2,5 procenta a od začátku roku je nižší o 15 procent. To bude mít příznivý dopad nejen na ceny pohonných hmot, ale i na ceny plynu a dalších energií, neboť jejich ceny jsou na ropu nepřímo navázány. Spotřebitelům tak podle Pohla zbude více peněz na ostatní výdaje a nízká inflace dovolí pokračování uvolněné měnové politiky u nás i v Evropě.
Cena ropy okolo padesáti dolarů je postačující pro producenty ropy, kteří mají relativně nízké náklady a mají rozumně nastavenou hospodářskou politiku. Dobrým příkladem je Rusko, které v průběhu krize nechalo oslabit měnu. To podpořilo zisky vývozců a příjmy státního rozpočtu. Naopak situace zůstává neudržitelná v řadě zemí Perského zálivu, které udržují nadhodnocené měny a při současných cenách ropy nedokáží udržet současnou úroveň spotřeby ve střednědobém horizontu.
V Česku ceny pohonných hmot dál klesají
Cena benzinu v Česku v uplynulém týdnu stagnovala a nafta opět zlevnila. Průměrná cena nafty klesla o tři haléře na 29,64 koruny za litr. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 sice také klesla, ale pouze o jeden haléř na 30,62 koruny. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje, uvedla agentura ČTK.
Ceny pohonných hmot klesají vytrvale už čtyři týdny. Od konce dubna zlevnily benzin i nafta zhruba o 60 haléřů. Řidiči tak nyní platí za pohonné hmoty nejméně od přelomu roku. Naopak na nejvyšší ceny se letos pohonné hmoty dostaly v březnu, kdy stál litr benzinu přes 31,30 koruny a litr nafty více než 30,50 koruny.
