Odhadovat vývoj cen ropy je složité. Soubor faktorů ovlivňujících její vývoj je velmi komplexní a propojený. Koneckonců ropa je ženského rodu, a tak se nelze divit, že její chování je často nevyzpytatelné až iracionální a někdy přehnaně reaguje na očekávání. Ropa je celosvětově obchodovaná komodita, a tak její cenu ovlivňuje vývoj na straně nabídky, tedy těžby, a na straně poptávky, tedy spotřeby. Indikátorem vyváženosti celosvětového trhu s ropou pak je vývoj zásob vytěžené suroviny.
Ceny ropy prodělaly za posledních pět let dramatický vývoj, kdy z historických výšin nad 100 USD/barel spadly mezi roky 2014 a 2015 pod 40 USD/barel. Hlavní příčinou prudkého pádu cen ropy byly nové technologie, které umožnily využití rozsáhlých břidlicových ložisek ropy v USA a Kanadě.
Následné výrazné zvýšení těžby, především ve Spojených státech, vyneslo na čas USA před Rusko a Saúdskou Arábii, s nimiž představují skoro 40 % celosvětové těžby.
Na druhé straně poptávka po ropě je ovlivňována především globální makroekonomickou situací, jejíž vývoj je spíše pozvolný. Výrazný nárůst produkce ropy tak způsobil prudký pokles její ceny na světových trzích. Vzhledem k tomu, že ekonomiky zemí sdružených v OPEC (organizace 13 zemí Blízkého východu, Afriky a jižní Ameriky vyvážejících ropu, které kontrolují 75 procent veškerých světových ropných zásob), jsou výrazně závislé na příjmech z exportu ropy, přistoupily v prosinci minulého roku po skoro deseti letech k dohodě o omezení těžby, ke kterému se připojilo i Rusko.
Cena ropy na dohodu o dočasném (do konce prvního pololetí 2017) snížení těžby o 1,4 milionu barelů denně (celosvětová těžba dosahuje cca 97 mil. barelů denně) zareagovala rychlým růstem a vystoupala nad 50 USD/barel. Na těchto úrovních se pak během prvního čtvrtletí udržovala především díky relativně důslednému dodržování dohody, což historicky nebylo velmi obvyklé.
Z vyšších cen černého zlata výrazně profitovaly ropné společnosti, jejichž zisky a ceny akcií exponenciálně rostly. Cena ropy však v posledních čtrnácti dnech opět klesala k 45 USD za barel, tedy blízko k úrovni před dohodou o omezení těžby. Důvodů může být několik.
Vyšší ceny evidentně motivovaly těžaře z amerických břidlic ke zvýšení produkce a podle informací americké vládní energetické agentury EIA vzrostly i počty nových vrtů. Ukazuje se tedy, že díky novým technologiím a zvýšenému rozsahu začíná být těžba z břidlic profitabilní i při cenách ropy kolem 50 USD/barel.
Zvýšená americká produkce tak nedovolila zásobám ropy klesat tak, jak trhy po uzavření dohody očekávaly. Psychologickým faktorem pak mohl být i fakt, že se začal přibližovat termín konce dohody o omezení těžby a obavy z jeho neprodloužení také přispěly k tlaku na pokles ceny. Proto zřejmě začátkem tohoto týdne přispěchali hlavní dva aktéři dohody, Saúdská Arábie a Rusko s prohlášením o předběžné dohodě o dalším prodloužení omezení těžby, a to rovnou do března příštího roku.
Přestože prodloužení musí schválit všichni členi sdružení OPEC na svém zasedání 25. května, cena ropy opět impulzivně zareagovala a otočila zpět vzhůru k hranici 50 USD/barel. Omezování těžby se tedy zdá být relativně účinným nástrojem podpory růstu ceny ropy, nicméně zkušenosti z posledního půlroku naznačují, že bude mít spíše krátkodobý účinek.
Impulzy k dlouhodobějšímu růstu ceny tak podle mě budou muset přijít ze strany silnější poptávky a rostoucí spotřeby. Ta je především závislá na globálním makroekonomickém vývoji a to hlavně v regionech s vysokou spotřebou, jako je Severní Amerika, Evropa nebo Čína a Indie.
Fundamenty pro dlouhodobější růst ceny ropy tak budeme muset hledat spíše v síle americké ekonomiky, obnově hospodářského růstu v Evropě a trajektorii čínské ekonomické rakety.
Richard Miřátský nastoupil do Komerční banky v roce 2016 na pozici analytika trhu cenných papírů, kde se věnuje analýzám vybraných českých podniků a světovým akciovým trhům. Před příchodem do Komerční banky vedl analytický tým v ratingové agentuře Dagong Europe v Miláně a jako Senior analytik pokrýval středoevropské energetiky v ratingové agentuře Moody's. Dále také působil na různých analytických pozicích v Citibank a HVB (nyní Unicredit). Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a má titul MBA z University of Delaware v USA.
