Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích k tématu změn klimatu a vln veder v Česku mimo jiné řekl, že chce změnit legislativu tak, aby například stromořadí měla stejnou úroveň ochrany jako vodovody či plynovody. Urbanista Peter Bednár upozornil, že ve městech jsou problémové především jejich okrajové části, kde často chybí stín a interiéry jsou navíc navrženy tak, aby se do nich dostalo co nejvíce slunečního světla.
„Zásadní je, že klimatická změna je tady, není to nový, ale pokračující trend. Proto se já osobně i ministerstvo životního prostředí zaměřujeme na adaptaci našich vesnic a měst na klimatickou změnu,“ uvedl v úvodu diskuse ministr Hladík.
To se podle ně týká například způsobu konstrukce našich obydlí. „Pokud je dům dostatečně zateplený, tak nejenže v zimě nepouští teplo ven, ale především v létě ho nepouští dovnitř. Některé věci, které jsme sledovali třeba v Itálii nebo přímořských oblastech, tak přicházejí k nám,“ zmínil.
Podle Miroslava Trnky z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd je teplejší budoucnost nevyhnutelná v horizontu několika příštích dekád. „Pokud nepřijde zásadní impuls, který by klima ochladil, tak složení atmosféry a neustále se zvyšující koncentrace skleníkových plynů nás vedou k přesvědčení, že minimálně v horizontu příštích dvaceti třiceti let bude trend oteplování pokračovat,“ nastínil.
Dodal, že pokud nebudou v nejbližší době přijata potřebná opatření, bude trend postihovat i další generaci, nejen tu příští. Anestezioložka a členka organizace Doctors for Future ČR Anna Kšírová upozornila, že problémem není jen teplota, ale i vlhkost. „Protože když máme v podstatě nulovou vlhkost vzduchu, tak velmi dobře funguje pocení. To je hlavní mechanismus, kterým se lidské tělo ochlazuje. Potom je velmi nebezpečná teplota až kolem pětačtyřiceti stupňů,“ vysvětlila lékařka.
Vyšší nároky na srdce
V opačném případě, když se vzdušná vlhkost blíží sto procentům, je pro člověka nebezpečná hranice o patnáct stupňů níž. Kromě pocení se lidé s vedry vyrovnávají i rozšířením cév v kůži, takže se teplo může vyzářit do okolí. To ovšem podle Kšírové funguje jen v případě, že je teplota okolí nižší než teplota těla. „A tato ztráta vody pocením a rozšiřování cév kladou vyšší nároky na srdce. Což může být problém pro starší či chronicky nemocné,“ upozornila. Středoevropané tak podle ní ve vyšších teplotách nemusejí žít delší dobu, aby se organismus přizpůsobil, spíš je důležité se naučit, jak se během vln veder chovat, jak chránit své zdraví.
Podle urbanisty Petera Bednára nejsou vedra ve městech problémem ani tak v centru, kde jsou budovy zpravidla poměrně blízko u sebe, a vrhají tak stín, ale spíše na periferiích. Ty podle něj byly navrženy hlavně s cílem stín eliminovat a do všech interiérů dostat co nejvíce slunečního světla.
Řešením podle Bednára může být přeměna ulic tak, aby v nich bylo více zeleně a stínu. Podobné projekty jsou ovšem podle něj běžné spíše v cizině. „U nás jsou velmi ojedinělé a vzácné, takže nenabízí důstojnou alternativu, jak v takovýchto dnech lépe a příjemněji trávit čas venku,“ konstatoval urbanista.
„Je to o tom, aby lidé vyžadovali po svých starostech opatření jako zateplení budov, zastínění, zelené střechy, více zeleně do ulic. Chci změnit legislativu a dát ochranu stromořadím tak, aby byla vnímána jako technická síť,“ avizoval ministr Hladík, podle nějž by zeleň měla být chráněna podobně jako například vodovod či plynovod. „Největší ochlazení ve městech je skrz zeleň,“ zdůraznil. Vzrostlý strom dle něj zkrátka nic nenahradí.
