Čeští vědci spustili první globální systém monitoringu sucha

První globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů spustili čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe společně s kolegy z amerického Národního centra pro zmírňování dopadů sucha.

Na webu Terra Drought, který má i americký protějšek, najdou lidé aktuální a podrobné informace o současných případech sucha ve světě a také archiv těchto událostí.

Tým deseti lidí v předchozích letech sbíral a analyzoval zprávy v několika jazycích, které se týkaly dopadů sucha. Jednalo se o zprávy z internetových verzí tištěných médií, zpravodajských webů, televizí a rádií. Za tři roky se jednalo zhruba o osm tisíc mediálních výstupů, které byly vytříděné geograficky a podle toho, na jaký sektor mělo sucho vliv, zda na zemědělství, na zásobování pitnou vodou, na vznik požárů, či na dopravu.

„Na základě těchto zpráv jsme vytvořili velký textový model a s pomocí AI nyní dokážeme velmi spolehlivě vyhledávat informace o suchu ve čtrnácti jazycích. Tím se dostáváme k daleko většímu množství zpráv, na jejichž zpracování bychom jinak potřebovali desítky dalších spolupracovníků,“ poznamenal vedoucí týmu a bioklimatolog Miroslav Trnka. Ti současní proto zejména dohlíží na to, zda AI přiřazuje zprávy tam, kam má, ale také pomáhají vylepšovat celý systém.

Systém má umožnit předvídat dopady sucha

Neustálé sledování umožňuje pozorovat vývoj sucha v různých regionech. Vědci předpokládají, že v budoucnu budou schopni dopady sucha i předvídat.

Projekt má pomoci zemím, které žádný monitorovací systém nemají. Může sloužit například ke včasnému směřování humanitární pomoci. Současně doplňuje národní sledovací systémy v těch zemích, které sucho monitorují.

Vědci před několika lety také společně s platformou Windy.com spustili globální monitoring aktuální půdní vlhkosti a její předpověď. „Nicméně anomálie půdní vlhkosti ještě neznamená, že sucho působí nějaké problémy. Z našich analýz ovšem vyplývá, že sucho je stále rostoucí problém, a naším cílem je zprostředkovat aktuální informaci o jeho dopadech kdekoliv na světě,“ dodal Trnka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 14 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 15 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled