Víkend a začátek příštího týdne přinese extrémní teploty, vlna veder zasáhne velkou část Evropy. Výskyt vysokých teplot několik dnů po sobě je dle klimatologa Miroslava Trnky jedním z nejpředpokládanějších dopadů změny klimatu. Podle něj jsou horké vlny „zabijákem“, co se smrtnosti týče, jsou horší než záplavy a sesuvy půdy. „Přehřátí organismu, úpal či úžeh bezprostředně ohrožují život nejen u starších lidí, malých dětí, ale i dospělých,“ upozornil v Interview ČT24.
Horké vlny jsou „zabijákem“, úpal a úžeh ohrožují na životě i dospělé, upozorňuje klimatolog
Interview ČT24: Miroslav Trnka (zdroj: ČT24)
„Je pravda, že výkyvy počasí byly i v minulosti, a dokonce ani osmatřicet stupňů Celsia není teplotní rekord,“ poznamenal Trnka. „Na druhou stranu by nás to zajímat mělo, protože výskyt vysokých teplot a několika dnů po sobě jdoucích vysokých teplot (…) je jedním z nejpředpokládanějších dopadů změny klimatu na našem území,“ upozornil klimatolog.
Takzvané horké vlny jsou dle Trnky „zabijáci“, co se týče smrtnosti, jsou horší než záplavy a sesuvy půdy. „Všichni si umíme představit, jak dramaticky vypadají a jaké jsou záběry ze záplav. (…) V případě vysokých teplot to vše vypadá poměrně banálně, ale rozhodně není,“ podotkl.
Nedávná studie španělských vědců ukázala, že horká vlna v loňském roce, kterou Česko tolik nezaznamenalo, připravila o život během několika týdnů více než šedesát tisíc Evropanů, uvedl Trnka.
Nebezpečí pro člověka
„Naše teplota tělesného jádra je někde kolem sedmatřiceti stupňů Celsia, jako teplokrevní živočichové dokážeme svůj metabolismus uzpůsobit tak, abychom měli přibližně stabilní teplotu. Ve chvíli, kdy je ta teplota překročena, aktivně se chladíme,“ popsal klimatolog s tím, že příkladem aktivního chlazení těla je třeba pocení či rozšíření cév. To dle něj klade značné nároky na lidský oběhový systém a způsobuje to stres.
„Čím déle vysoká teplota nad osmatřicet stupňů Celsia trvá, tím ten dopad je horší. To můžeme zhoršit i tím, že hodně jíme či se hodně pohybujeme, (…) pokud pracujeme na slunci,“ sdělil Trnka. Poté tak podle něj může dojít k přehřátí organismu, úžehu či úpalu. „Jsou to stavy, které bezprostředně ohrožují život nejen u starších lidí, malých dětí, ale i dospělých,“ upozornil.
Na dotaz, jak bude klima v České republice vypadat za deset let, odpověděl, že klimatické modely ukazují poměrně značnou nejistotu v některých parametrech. Shodují se ale v tom, že teploty obecně porostou. „Rostou nejen v tom teplém půlroce, ale oteplují se i zimy,“ upřesnil.
„Faktorem, který prognózu znejisťuje, je, kolik bude k dispozici vláhy. Některé modely říkají, že jí budeme mít zhruba stejně jako v současnosti, (…) jiné modely říkají, že vody budeme mít spíše méně, některé, že vody bude o něco více,“ popsal Trnka. Pokud dle něj bude v krajině více vody, bude schopna se více ochladit. Nárůst teplot by v takovém případě nemusel být tak dramatický.