Víkend a začátek příštího týdne přinesou extrémní teploty nejen v Česku, ale také ve Středomoří, USA a Asii.
Letošní červenec přináší nejen do Česka řadu horkých dní. Tuto sobotu nás čeká zatím nejteplejší den letošního roku, kdy maxima můžou vyšplhat až na 37 °C. Jde sice o teploty mimořádně vysoké, i když například v roce 2007 v této době panovala podobná vedra.
I z hlediska proudění šlo o podobnou situaci, tedy o příliv velmi teplého původem tropického vzduchu ze severní Afriky od jihu až jihozápadu, který vyvrcholil před přechodem zvlněné studené fronty. Právě takovéto povětrnostní situace jsou pro velmi vysoké teploty v Česku s maximy šplhajícími i nad 35 °C typické, a zasloužily se i o rekordně vysokou teplotu 40,4 °C z 20. srpna 2012 v Dobřichovicích.
Aktuální horké počasí v Česku po sobotním vrcholu sice dozná určité zmírnění, přesto teploty až do poloviny příštího týdne budou místy překračovat tropickou třicítku. Jinými slovy: bude pokračovat nadprůměrně teplé počasí, které nás provází po většinu letošního července. Vysoké teploty představují značnou zátěž pro organismus, zejména starších lidí a menších dětí, nicméně česká vedra poněkud blednou při pohledu na ta, která v těchto dnech a týdnech panují v jiných částech světa.
Pekelný pes ve Středomoří
Mimořádně teplé počasí zažívají obyvatelé i návštěvníci většiny zemí ve Středomoří. Příčinou je stabilní tlaková výše vyplněná teplým vzduchem původem z Afriky, který se vlivem intenzivních paprsků při jasném nebi dál prohřívá.
Tyto stabilní a mohutné tlakové výše se v angličtině označují jako takzvaný heat dome (termín se začal častěji používat v roce 2021 po extrémní vlně veder v Kanadě a USA, český překlad není ustálen). Tím se chce vyjádřit, že teplý vzduch je „uvězněn“ pod jakousi mohutnou kopulí, odkud nemůže uniknout – jde ale opravdu jen o symbolické vyjádření, neboť systémy s různými vzduchovými hmotami nejsou vzájemně neproniknutelně odděleny. Výsledkem působení této tlakové výše jsou extrémně vysoké teploty šplhající nejen nad 30 °C, ale místy i nad 40 °C.
Ve Španělsku v uplynulých dnech padaly červencové rekordy, v provincii Almeria teploty vyšplhaly až k 45 °C. Mimořádně vysoké jsou často i noční teploty, tropické noci nejsou výjimkou a při silnějším větru v kopcovitém terénu, kdy dochází ke vzniku fénu, můžou i noční teploty zůstat nad 30 stupni.
Horký vzduch v polovině týdne zasáhl také Balkán, teploty nad 38 °C zaznamenali v Srbsku, Rumunsku, Bulharsku nebo Severní Makedonii a samozřejmě také v Řecku, kde maxima přesáhla 40 °C. A právě horké počasí na jihovýchodě Evropy je i důvodem pojmenovaní tlakové výše přinášející tato vedra jako Cleon – standardně se přitom pojmenovávají spíše jen tlakové níže. Zatímco na severní a severozápadní Balkán přinesla zvlněná studená fronta, která Česko ovlivňovala ve středu a ve čtvrtek, drobné zmírnění vedra, na jihu Balkánu se fronta neprojeví a teploty kolem nebo přes 40 °C budou zřejmě pokračovat nejméně deset dnů.
K nejhůř zasaženým oblastem současnou vlnou veder ale patří jižní polovina Itálie, a to včetně Sicílie a Sardinie, pro které italští meteorologové vydali dokonce výstrahu s nejvyšším stupněm nebezpečí, teploty tedy budou přesahovat 38 °C. Ve vnitrozemí ale půjde spíš o teploty šplhající na 40 až 45 °C, přičemž vrchol veder se čeká v první polovině příštího týdne. Nicméně některé oblasti hlavně na Sicílii by podle současných předpokladů mohly zažít až 10 dnů v řadě s maximy kolem nebo přes 40 °C.
Úplně vyloučeno není ani dosažení či dokonce překročení nejvyšší italské teploty 48,8 °C z 11. srpna 2021. Vlna veder už si také vysloužila pojmenování Cerberus – podle pekelného podsvětního psa z antické mytologie. Úlevu od vedra nepřinesou ani noci, kdy teploty můžou zůstávat nad hodnotou 25 stupňů. Horké a slunečné počasí také prohloubí sucho a zvýší nebezpečí požárů prakticky v celé jižní Evropě včetně Balkánu.
Ještě tepleji je na severu Afriky, odkud horký vzduch proniká právě do Středomoří a jižní Evropy. Od Maroka po Alžírsko teploty šplhají až na 48 nebo i 49 stupňů, i zde jsou překonávány měsíční teplotní rekordy.
Padne světový rekord?
Nicméně dlouhotrvající urputné vlny veder trápí i obyvatele v řadě dalších oblastí na světě – například ve střední Asii, od Íránu (tam v minulých dnech teplota přesáhla 50 °C a brutální vedra panují i v horských oblastech), přes Turkmenistán (46 °C) a Kazachstán (až 45 °C) až do přilehlých oblastí Sibiře. Letošní první padesátka je v nejbližších dnech možná také v severozápadních oblastech Číny (Turpan).
Rekordně teplé týdny až měsíce mají za sebou i Mexiko a Karibik, což mimochodem znamená i nejteplejší vodu v Karibském moři pro tuto roční dobu od začátku družicových pozorování. Teplý vzduch proniká i nad jihozápad USA od Kalifornie přes Nevadu, části Utahu po Arizonu, kde během tohoto víkendu budou teploty až o 10 °C vyšší, než je obvyklé. V Údolí smrti by nedělní maximum mohlo dosáhnout téměř 54 °C, což je hodnota na úrovni dosavadního spolehlivého maxima z této stanice (a současně i z celého světa).
A velmi teplo zůstává v částech Kanady včetně oblastí v blízkosti polárního kruhu – na stanici Norman Wells na 65. rovnoběžce maximum v minulých dnech vyšplhalo až k 37,9 °C – což je mimochodem o desetinu vyšší hodnota než nejvyšší teplota v mnohem jižnější Ottawě.
Teplotní rekordy souvisejí se zesilujícím vlivem lidské činnosti, především neklesající produkcí skleníkových plynů. K tomu aktuálně přispívá i sílící jev El Niño. Právě proto lze čekat, že v příštích týdnech a měsících zažijeme další a v některých oblastech i bezprecedentní vlny veder.
