Města mají problém se během letních nocí přirozeně ochlazovat, neboť se skládají z umělých povrchů, jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, upozorňuje klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.
Drobné rozdíly v dlouhodobé průměrné teplotě člověk podle Radima Tolasze z Českého hydrometeorologického ústavu nepozná. Problematické jsou ale projevy tepelných ostrovů hlavně v horkých dnech, především když trvají více dní. „Taková horká vlna, jak ji odborně označujeme, se vyznačuje v městských zástavbách pomalejším ochlazováním v noci. Začínají se vyskytovat takzvané tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia,“ popsal.
Nedostatek ochlazení v noci zatěžuje především organismus starších lidí, malých dětí a nemocných. „Přesněji – zatěžuje to všechny, ale průměrně zdravý člověk v produktivním věku se s tím dokáže lépe vyrovnávat, sám si hlídá pitný režim, omezí venkovní aktivity, jak to jen lze a podobně,“ vyjmenoval Tolasz. Dodal, že ani zeleň ve městech není těmto situacím dobře přizpůsobená. Pokud město nezajistí dostatek vody, tak rostliny trpí, čímž se celá situace může dále zhoršovat – jak mizí zeleň, tak se město ještě víc otepluje. A to vede k dalšímu úbytku zeleně, která by zabránila silnějšímu oteplování.
Podle Trnky česká města nejsou z infrastrukturního hlediska připravená na současné vysoké teploty, přitom počet tropických dní bude v následujících desetiletích narůstat. Zároveň evropská populace stárne a negativní efekt tepelného ostrova dopadá nejvíce právě na seniory.
Tepelné ostrovy se dají omezovat
Městským tepelným ostrovům se dá předcházet při plánování koncentrované výstavby, již existující sídla se mohou pouze přizpůsobit. „Snažme se v našich městech doplnit zeleň a jinak hospodařit se srážkovou vodou. Každý si může v těchto horkých dnech vyzkoušet rozdíl vnímání okolní teploty našim tělem na nezastíněném chodníku vedle rušné komunikace a v blízkém parku ve stínu stromů, pokud možno u vodní plochy,“ nabádá Tolasz.
„Připravit města lze preferencí světlých povrchů a také těch, které jsou schopné sluneční záření dobře emitovat (vyzařovat). Velmi často se mluví o zelených střechách,“ uvedl Trnka. Zeleň totiž dokáže vstřebanou energii v podobě tepla odvádět jako vodní páru pryč a tím ochlazovat okolí. „Osobně si myslím, že je důležité, aby zároveň byl dostatek vody, tedy zachycování srážek, aby bylo možné vegetaci na střeše podpořit. Myslím si, že bychom zároveň měli usilovat o to, aby část fasád byla také pokryta zelení,“ dodal expert.
Klimatologové se shodli, že i když zmíněná opatření pomáhají zmírňovat dopady vln veder ve městech, je nutné myslet na dlouhodobá opatření, která oddálí nástup klimatické změny. „Dlouhodobě musíme myslet na opatření, která ve svém výsledku budou počty těchto horkých dní a délku horkých vln snižovat. Mám na mysli známé globální aktivity směřující ke snižování emisí skleníkových plynů,“ zakončil Tolasz.
