S domácími elektrospotřebiči, pod jejichž designem byl podepsán Stanislav Lachman, se setkala drtivá většina obyvatel někdejšího Československa. Ačkoliv jeho výrobky znal téměř každý, jeho samotného znal málokdo. Designér, rovněž přezdívaný „král žehliček“, působil jako průmyslový výtvarník v podnicích Kovotechna Praha a především Elektro-Praga Hlinsko, dnešní společnosti ETA. Autor například proslulého vysavače ETA Jupiter se zasloužil o kvalitní design československých elektrospotřebičů a svými zkušenostmi se prosadil i v oboru zpracování plastů. Od jeho narození uplyne v sobotu 16. října rovné století.
Když měl Lachman v roce 2001 výstavu svých výrobků v pražském Národním technickém muzeu, řada návštěvníků byla překvapena, že jejich domácím spotřebičům dal podobu jeden konkrétní člověk.
I pro autora samotného byly jejich reakce zadostiučiněním. „Já si vážím především toho, když mi návštěvníci výstavy napsali do knihy hostů: Pane Lachman, už třetí generaci máme tenhle robot, a všechno nám pořád udělá. Tak to je pro mě metál nad metály! Potřesení rukou od pana ministra kultury mě zas až tak moc nezajímá,“ řekl později v jednom z rozhovorů.
První zakázkou designéra byl železniční vůz pro Stalina
Lachman se narodil 16. října 1921 v Kladně. Za druhé světové války byl totálně nasazený v Německu, koncem čtyřicátých let vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (VŠUP). Jeho profesní dráhu odstartovala v roce 1949 neobvyklá zakázka. Ještě jako student spolupracoval s profesory VŠUP na návrhu interiéru železničního salonního vozu, který vyráběla Tatra Smíchov jako dar k sedmdesátinám sovětského diktátora Josifa Stalina.
V dalších letech se však už věnoval designu značně odlišných předmětů. Spolu s dalšími výtvarníky navrhoval mixéry, trouby, vysavače, holicí strojky či fény. Tým vymýšlel rovněž obaly, reklamní letáky, stál i u zrodu prvních reklamních fotografií elektrických spotřebičů. Přestože předměty vznikaly v určité materiálové i technologické nouzi, sklízely uznání i v zahraničí.
Po reorganizaci podniku se stal návrhářem Elektropragy Hlinsko, pozdější firmy ETA. Jeho oddělení přišlo s nápadem označovat výrobky i jinak než jen číslem, vysavače tak například dostávaly jména podle planet. Právě archetypální vzhled vysavače ETA 402 Jupiter byl zařazen do prestižního seznamu sta ikon českého designu.
Sám Lachman si velmi cenil dnes už klasického krémového vysoušeče vlasů, který se vyráběl od padesátých až do osmdesátých let. „Ale myslím, že můj největší počin byla kosodélníková žehlička ETA 211, té jsem věnoval spoustu práce,“ zhodnotil svoji práci z odstupem.
Zmíněná žehlička byla zajímavá svým kosodélníkovým tvarem se dvěma špičkami, díky nimž nebylo nutné ji při žehlení otáčet. Inovativní design se však neujal a většina československých domácností setrvala u typických žehliček s černou rukojetí. Samozřejmě navržených rovněž Lachmanem.
Slavný design neznámého designéra
Zatímco jeho výrobky brali lidé každý den do ruky, jméno autora zůstávalo neznámé, stejně jako fakt, že slavné spotřebiče pochází z jedné hlavy. Lachmana objevila až zakladatelka sbírky průmyslového designu Národního technického muzea Jana Pauly v polovině desvadesátých let. Jeho vyprávění se jí však zpočátku nechtělo věřit, a tak se designéra zeptala, zda jej může nějak doložit.
„A vzápětí před námi na stovkách černobílých fotografií a barevných diapozitivů, desítkách výkresů a několika zachovalých modelech začala doslova defilovat historie československých spotřebičů, zejména elektrických. Počínaje vysavači z padesátých let a konče prvním kávovarem značky ETA nebo vysavačem, který měl téměř každý, kdo si u nás v osmdesátých letech zařizoval domácnost,“ popsali Jiří Hulák a Kristina Šemberová v knize ETA v životě našich domácností.
Na veřejnosti nejspíš zaznělo jméno průmyslového návrháře poprvé až v roce 1997, kdy společnost, tehdy se již potýkající s porevolučními konkurenčními tlaky, vyhlásila designerskou soutěž. Plného uznání se mu ale dostalo však až na zmiňované výstavě Národního technického muzea v roce 2001.
„Novináři, kteří měli zpočátku problém Lachmanovo jméno nezkomolit, se po prohlídce výstavy o jeho osobu doslova prali. Dosud anonymní designér se takřka okamžitě stal hvězdou první velikosti,“ popsali Hulák s Šemberovou. „Pan ETA“ či „Josef Lada českého designu“, jak jej označovali novináři, byl před kamerami a tisíci diváků nefalšovaně dojatý.
Hegemon na poli spotřebičů ukončil výrobu ve svém největším areálu v roce 2011
Samotné značce se však v té době příliš nedařilo. Několikrát změnila majitele, omezovala se výroba a propouštěli zaměstnanci. Provoz ukončila ETA v hlineckém areálu v roce 2011. Zhruba rok poté Stanislav Lachman, který dal značce tvář, odešel ve věku nedožitých 90 let z tohoto světa.
Během svého života vytvořil na 1200 návrhů. Akademie designu ČR jej v roce 2007 zařadila do síně slávy Czech Grand Design za celoživotní dílo a přínos v oblasti českého průmyslového designu. Do své smrti žil v Jablonci nad Nisou s manželkou Marií. Ke stému výročí jeho narozenin mu letos v září v Muzeu Blanenska připravili výstavu jeho výrobků, kterou si návštěvníci mohou prohlédnout do poloviny ledna.
