Focení se jednou z nejrozšířenějších zálib stalo až v době digitálních technologií a sociálních sítí, své nadšence ovšem mělo už od samých počátků. Svůj první klub založili čeští fotoamatéři už před sto třiceti lety. Slávu amatérské fotografii nyní nejen názvem výstavy provolává Národní technické muzeum. Představuje téměř dvě stě snímků i historické fotografické přístroje.
Co jsem si dal k jídlu, nikoho nezajímalo. Výstava vzpomíná na slávu amatérské fotografie
4 minuty
Výstava vzpomíná na slávu amatérské fotografie
„Amatérští fotografové se fotografii oddávali ze záliby, ale jejich práce měla často na svou dobu vynikající úroveň a měla vliv na vývoj oboru. Drtivá většina autorů upadla v zapomnění a jejich fotografie jsou dnes z velké části ztraceny. Ve výstavě je přesto představeno množství mimořádných děl,“ nepochybuje generální ředitel muzea Karel Ksandr.
Nezkreslená realita
V počátcích fotografování zachycovali amatéři s oblibou zejména přírodu. Bylo snazší zvěčnit nehybné kompozice, jako les nebo vodní hladinu, než lidi. „Vývojem se zkrátil expoziční čas a náměty se mohly rozšířit, třeba na městskou krajinu nebo i živou fotografii,“ nastiňuje další pokrok autorka výstavy Michaela Hrubá.
Od roku 1839, který je považován za rok vzniku fotografie, ji tak i nadšení amatérů posunulo do pozice respektovaného uměleckého oboru. Jako mnoho novinek se i fotografování ale nejprve setkávalo s kritikou. Odpůrci fotografické snímky v počátcích nepřijímali, protože byly podle nich výsledkem techniky, a ne ruky člověka.
Výstava Sláva amatérské fotografie
„Ke zlomu dochází na přelomu dvacátých a třicátých let dvacátého století, kdy vzniká proud takzvané přímé fotografie. Fotografové tehdy přestali zasahovat do negativů a přiznali fotografii její základní vlastnost – zprostředkovat nezkreslenou realitu,“ doplnila Hrubá.
Bez ROH a jídla
Výstava v Národním technickém muzeu vzdává hold českým fotoamatérům, kteří se od roku 1889 začali sdružovat v klubech. Výběr z jejich tvorby končí v polovině minulého století. „V padesátých letech byly totiž tyto kluby začleňovány do organizace ROH, což jsme viděli jako mezník, kde jsme chtěli výstavu ukončit,“ vysvětluje kurátorka.
„V současné době převážná většina fotografií jenom, bez výtvarné i technické stránky, zachycuje stav věcí, a to stylem ‚jak vypadám‘ nebo ‚co jsem si dal k jídlu‘,“ dodala, proč autoři výstavy nenavázali na tvorbu někdejší fotoamatérů ani prezentací snímků od současných nadšenců.
Do historie tuzemské amatérské fotografie lze v muzeu nahlížet až do 26. dubna příštího roku.
