Navrhl unikátní podvozek a aerodynamický tvar vozu. Kniha Tatra se věnuje odkazu Hanse Ledwinky

Nahrávám video

Ke svému názvu přišly kopřivnické vozy po úspěšné terénní zkoušce v Tatrách. Kopřivnická automobilka se pak stala centrem významných inovací a avantgardního designu. Důležitou roli při tom sehráli i její konstruktéři, včetně designéra Hanse Ledwinky. Příběh československého výrobce aut i lidí, kteří byli u toho, přináší kniha Tatra. Ta po úspěchu v zahraničí vychází nyní i v češtině.

Hans Ledwinka měl pověst tvrdohlavého vizionáře. Dokázal z Tatry i odejít, když se něco nedělo podle něho.  Když se pak v roce 1921 vrátil, dokázal novým způsobem spojit to, co odkoukal u konkurence. Na jednoduchém podvozku vznikla Tatra 11. Automobil nenáročný na údržbu a nezmar k tomu. Na mezinárodních závodech s ním Tatra ujížděla konkurenci. 

Další zlomovým vůz byla Tatra 77. „Do té doby se aerodynamická karoserie moc neřešila. U vozů má ten odpor vzduchu smysl až v rychlosti nad 80 kilometrů v hodině,“ vysvětlil Jan Duda z Národního technického muzea. 

Jak je vidět na prototypech z třicátých let, automobilky se vzájemně sledovaly. Podobnost lze tak pozorovat u Tatry V570 z roku 1933 a Typu 12 od Ferdinanda Porscheho. „Porsche se díval přes mé rameno a já jsem se někdy díval přes jeho rameno,“ řekl Ledwinka podle spoluautora knihy o Tatře Ivana Margoliuse.

Nejslavnější vůz automobilky Tatra 87 dokázal vyvinout rychlost až 160 kilometrů za hodinu. Za druhé světové války si ho oblíbili němečtí důstojníci a jezdili s ním tak razantně, že často skončili v příkopu, a proto jim jízdu zakázal wehrmacht. „Ta auta zabila více nacistů než československá armáda. Nechci se nikoho dotknout,“ řekla hvězda americké talk show a sběratel veteránů, komik Jay Leno.

Naopak za přílišnou příchylnost k nacistům byl Ledwinka po válce odsouzen, v roce 1992 byl ale českými soudy plně rehabilitován.

Na snímku je model Tatry 87 cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda
Zdroj: Miroslav Chaloupka/ČTK

Nejvíc ve světě značku Tatra proslavili cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund.

Dnes jsou svou výdrží známé hlavně nákladní Tatry. To by Hanse Ledwinku podle autorů knihy zřejmě potěšilo. Závěr profesního života věnoval právě náklaďákům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 12 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 14 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 15 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...