V Česku se uzdravily téměř dvě třetiny nakažených koronavirem, Praha podpoří kulturu

V Česku během úterý přibylo 44 případů nákazy novým koronavirem, je jich 8630. Uzdravily se téměř dvě třetiny z celkových 8630 nakažených, tedy 5725 lidí. Obětí je 302. Česko ostatně pokračuje v rozvolňování opatření – nově nejsou povinné roušky při práci v kanceláři. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se také dohodl se svým rakouským protějškem Alexanderem Schallenbergem na úplném otevření hranic mezi oběma zeměmi. Praha se chystá podpořit kulturu a cestovní ruch částkou 251 milionů korun.

  • Počet lidí s potvrzeným koronavirem se v pondělí zvýšil o 111, v květnu to bylo dosud nejvíce. Do úterního odpoledne přibylo dalších osmnáct na celkových 8604. K ohniskům patří Důl Darkov, kde se zatím potvrdila nákaza u 82 zaměstnanců a 6 rodinných příslušníků.
  • Zemřelo 301 lidí, kteří se koronavirem nakazili. 
  • Z jednání ministrů zahraničí vyplynulo, že by se 15. června měly plně otevřít česko-rakouské hranice, ještě se bude jednat o otevření česko-slovenských hranic. Videosummit V4 a neměcké kancléřky dal naději i na otevření hranic s Německem v témže termínu, otevřít by se mohlo také Maďarsko.
  • Od 26. května budou kontroly na hranicích namátkové a otevře se více přechodů. Povinnost mít při návratu ze zahraničí negativní test bude však stále platit.
  • Pokračuje rozvolňování. Při zachování dvoumetrových rozestupů nejsou již povinné roušky v kancelářích. Nemusí je nosit ani lidé pracující v horku.
  • Organizátoři zrušili Jízdu králů ve Vlčnově. Naopak se otevřelo Národní technické muzeum.
  • 23:26

    Guvernér Louisiany John Bel Edwards prodloužil koronavirová opatření o další čtyři týdny. Ta původně přitom měla skončit tento pátek.

  • 23:23

    Dalším dvěma organizátorům Trumpova předvolebního mítinku v Tulse vyšel pozitivní test na koronavirus. Celkově jich je už osm. Informoval o tom britský deník The Guardian.

  • 19:02

    Ve Francii zaznamenali v minulých 24 hodinách 31 úmrtí s covidem-19. Denní počet zemřelých se tak už jedenáctý den za sebou drží pod stovkou.

Návštěvy Rakouska budou podle ministra Petříčka od poloviny června zcela bez omezení. Lidé, kteří hranice překročí, se tedy budou moci vrátit bez povinnosti karantény či placení testů na koronavirus. Podle Petříčka jsou připraveny oba státy, definitivní potvrzení by mělo přijít v příštím týdnu, až to projedná vláda. S českým a rakouským ministrem zahraničí jednal i jejich slovenský protějšek, Bratislava ale ještě připravenost na úplné otevření hranic s Českem a Rakouskem nepotvrdila.

Premiér Andrej Babiš (ANO), který se v úterý zúčastnil videosummitu V4 a německé kancléřky Angely Merkelové, však řekl, že by se za ideálních okolností mohly 15. června otevřít hranice mezi Českem, Rakouskem, Slovenskem a také Maďarskem i Německem. Uzavřené zůstanou polské hranice. 

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že již od příštího úterý, tedy 26. května, se zmírní kontroly na hraničních přechodech a otevře se jich více. „Až na ty nejmenší typu turistických stezek, které vedou přes hranice, by se měly otevřít skoro všechny hraniční přechody. Určitě to bude podstatně více než teď,“ upřesnil Hamáček. Kontroly by měly být namátkové. Ministr vnitra však zdůraznil, že se tím nic nezmění na povinnosti mít při návratu do Česka negativní test na koronavirus.

Aerolinky obnovují linky do Prahy

Provoz na pražském letišti pomalu ožívá. V dubnu letiště zaznamenalo bezprecedentní pokles provozu o 99,6 procenta, když odbavilo 5031 cestujících. Na konci měsíce fungovaly pouze dvě pravidelné linky, a to do Minsku a Sofie.

V květnu už se situace začíná ovšem mírně obracet. Na začátku měsíce byla obnovena denní linka KLM do Amsterdamu, v provozu je také přímá linka Eurowings do Düsseldorfu. Od pondělí obnovily provoz i tuzemské České aerolinie (ČSA), které zatím létají do Paříže, Amsterdamu a Frankfurtu nad Mohanem, v dalších dnech přidají spoje i do Stockholmu a Bukurešti. Společnost také uvedla, že v případě pozitivního vývoje by další linky mohla spouštět v průběhu následujícího měsíce.

V červnu by pak podle očekávání měly postupně přibývat linky i dalších dopravců. Obnovení spojů do Frankfurtu od 1. června už ohlásila Lufthansa. Dalším velkým dopravcem, který se do Prahy vrátí, jsou Air France. Ty začnou z Prahy na pařížské letiště Charlese de Gaulla létat od 3. června. Zpočátku budou vypravovat jeden až dva lety týdně, od konce června by do Paříže měly letět celkem čtyři spoje francouzského dopravce. Od července pak plánuje obnovení linky do Helsinek finský dopravce Finnair.

V kanceláři bez roušky

V Česku zatím pokračuje uvolňování opatření zavedených v minulých měsících kvůli šíření koronaviru. Nově nemusí lidé nosit roušky v provozech, kde se zaměstnanci potýkají s horkem – když zátěž teplem na pracovišti spadá do třetí nebo čtvrté kategorie. Stejně tak již nejsou roušky povinné v kancelářích, pokud však lidé mezi sebou ponechají alespoň dvoumetrové rozestupy.

„Asi nebude nikdo chodit po firmách a kontrolovat rozestupy. Je to opět uvědomění lidí, aby stále měli na vědomí základní parametry,“ podotkl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po vyhlášení nového opatření.

Nadále platí i další výjimky ze všeobecné povinnosti chránit si mimo vlastní domov nos a ústa – například pro žáky ve školách, řidiče ve veřejné dopravě nebo členy jedné domácnosti ve vozidle, většinou ale musí splnit další podmínky.

Opatření ministerstva zdravotnictví platí od úterý do konce týdne. Od 25. května by již povinnost roušek neměla být úplná, nadále budou povinné například ve veřejné dopravě nebo v obchodě, nikoli však již venku.

Kdy roušky nebudou potřeba již vůbec, vláda zatím nestanovila, což se ale nelíbí opozici. „Potřebujeme stát řízený daty, ne spekulace co by kdyby. Pracovat s jasnými a pevnými čísly a umět jimi řídit budoucí politiku. To se tady neděje, stát má problém byť jen zveřejnit pandemický model,“ kritizoval kabinet poslanec Pirátů Ondřej Profant.

Otevírá Národní technické muzeum, zato ve Vlčnově nebude Jízda králů

Koronavirová karanténa končí v dalších institucích. I když muzea mohou mít otevřeno již déle než týden, řada z nich tak dosud neučinila. V květnu je možné poprvé po více než dvou měsících zajít do Národního technického muzea, zatím se otevírá pouze jeho hlavní budova na pražské Letné – expozice v Plasech či v Chomutově přibudou až později.

„Děkuji kolegům za jejich práci v komplikovaných podmínkách a všem návštěvníkům, kteří do muzea v blízké době zavítají. Pro jejich bezpečnost jsme udělali maximum a věřím, že budou mít pochopení pro určitá aktuální opatření,“ uvedl ředitel technického muzea Karel Ksandr. 

Ve vstupní hale své hlavní budovy na Letné uspořádalo technické muzeum výstavu věnovanou nejaktuálnějšímu dění – expozici ochranných pomůcek vyvinutých k ochraně před šířením nového typu koronaviru.

V muzeu zůstává povinnost roušek, návštěvníci si musí dezinfikovat ruce a prozatím zapomenout na komentované prohlídky. Uzavřena zůstává expozice uhelného a rudného dolu. Podle ředitele Ksandra je ale také sníženo vstupné, a to zhruba o 20 procent. Lze za ně spatřit devět expozic a šest výstav.

Ne vše se ale vrací k normálu. Pořadatelé definitivně zrušili letošní Jízdu králů ve Vlčnově plánovanou na 29. až 31. května. Pojede se až příští rok, ale hned se dvěma králi. „Pojedou dva ročníky dohromady, zatím se takto chlapci dohodli. I král, který byl letos v lednu představený na krojovém plese, by měl příští rok Jízdu králů jet,“ uvedla ředitelka vlčnovského Klubu sportu a kultury Petra Kučerová Brandysová.

Na koni v ženském kroji a s růží v ústech měl letos obcí projet žák třetí třídy vlčnovské základní školy Josef Pavelčík. Královskou družinu pro letošek vytvořilo 12 svobodných chlapců, takzvaných legrútů. Příští rok by jich mělo být v ročníku devět.

Praha podpoří kulturu a cestovní ruch 251 miliony korun

Pražský magistrát kvůli pandemii koronaviru zvýší dotace kulturním zařízením a podpoří rovněž ty, které je nečerpaly. Peníze dostanou městské organizace, které přišly o značnou část vstupného. Další peníze pak hlavní město dá na podporu cestovního ruchu. Celkem Praha vydá 251 milionů korun. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Vedení města již před časem oznámilo, že propad v kultuře a cestovním ruchu je odhadován na více než 100 miliard korun.

Propad v kultuře je kvůli pandemii covid-19 odhadován na 12 miliard korun a podle dřívějšího vyjádření radní Hany Třeštíkové (Praha sobě) ohrožuje přes 10 tisíc pracovních míst. Podporu proto získají soukromé i městské instituce.

Město navýší granty, které již rozdělilo. Mezi zařízení, která obdržela víceleté granty, rozdělí 25 milionů a mezi držitele jednoletých grantů 14 milionů. Organizace dostanou vždy částku do výše 20 procent grantu, který již obdržely. Pomoci se dostane rovněž významným kulturním zařízením, která o dotaci v minulosti nežádala, a to formou individuálních účelových dotací 500 tisíc korun. V součtu to bude dohromady 10 milionů.

111 pozitivních testů za den. Počet nakažených v Dole Darkov stále roste

Zatímco povinností a zákazů souvisejících s nákazou nemocí covid-19 ubývá, počet nemocných na počátku týdne vzrostl mnohem více než v předcházejících dnech. Počet 111 pozitivních testů byl vyšší než ve kterýkoli jiný květnový den i vyšší než kdykoli od konce omezení volného pohybu. Více nemocných za jeden den naposledy přibylo 21. dubna.

Celkem bylo v Česku do půlnoci na úterý pozitivně testováno 8586 lidí, do úterního odpoledne potom 8604 lidí. Z nich 2616 bylo stále nemocných a 5687 se uzdravilo. Zemřelo 301 lidí, kteří se covidem-19 nakazili.

Nejvyšší od dubna byl v pondělí také poměr pozitivních testů ke všem, které byly za den provedeny – laboratoře dostaly 7349 vzorků, nákaza se prokázala u 1,51 procenta z nich.

Podle epidemiologa Rastislava Maďara je ale poměrně výrazný nárůst počtu nemocných především důsledkem ohniska v OKD. „Vzhledem k tomu, že je to následkem zejména jednoho významného ohniska nákazy v OKD ve Slezsku, kde se to vyskytuje hlavně u nerizikové části populace, není z hlediska epidemiologické situace v celé ČR tato věc zatím významná,“ uvedl.

V Dole Darkov probíhá plošné testování zaměstnanců. Ještě není u konce, podle aktuálních údajů hygienické stanice je ale již 82 zaměstnanců s pozitivními testy, nemocných je také šest rodinných příslušníků.

Mluvčí OKD Naďa Chattová řekla České televizi, že hygienici testovali asi polovinu z 1800 zaměstnanců dolu. Zdůraznila, že horníci, kteří se nakazili, neměli žádné příznaky nemoci covid-19. „Neměli vůbec žádné zdravotní potíže. Práce je fyzicky náročná, ani by ji nezvládli,“ uvedla mluvčí těžební společnosti.

Kromě OKD zahájila plošné testování části svých zaměstnanců také Škoda Auto, a to v kvasinském závodě. Testy se týkají 2300 Poláků, kteří do Kvasin dojíždějí za prací. Jejich otestování je nutné, aby mohli opět začít pracovat. Bez Poláků zatím závod jede asi na 60 procent. „Chceme se co nejrychleji vracet do normálu,“ řekl vedoucí personalistiky závodu Jiří Bartoň.

Peníze od CEB bude možné použít i zpětně na nákupy pomůcek

Podle ministerstva financí bude možné použít úvěr od Rozvojové banky Rady Evropy (CEB) zhruba za 8,3 miliardy korun i na již uskutečněné nákupy zdravotnického materiálu od počátku roku. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) upřesnila, že stát za ochranné pomůcky a další vybavení zaplatil 11,9 miliardy korun, peníze šly z rozpočtové rezervy.

O přesném použití peněz ale rozhodne kabinet. „Rozvojová banka Rady Evropy nabídla České republice možnost čerpání prostředků za velmi velkorysých podmínek. Abychom jej ale mohli využít, potřebuje ministerstvo financí souhlas vlády. Peníze z úvěru přitom budeme čerpat pouze v případě, že to bude pro Českou republiku výhodnější než například vydání státního dluhopisu,“ upřesnila Schillerová.

Její úřad přitom považuje podmínky CEB za výhodnější než tržní nabídky nebo i úvěr od Evropské investiční banky. Rozvojová banka nabízí úvěr s nulovým úročením a splatností devět let.

Česká ekonomika přitom dává dále najevo, že slábne. Podle Sdružení automobilového průmyslu klesla výroba osobních aut do konce dubna meziročně o 31,1 procenta a v dubnu – tedy měsíci ovlivněném odstávkami – poklesla produkce o 88,5 procenta. Poklesl také počet firem, které v ČR v dubnu vznikly. Podle analýzy jich přibylo 455, což je nejméně od září 2012 a jen málo přes polovinu březnového počtu. Zaniklo naopak 1252 firem, tedy podobný počet jako v uplynulých měsících.

S odchodem Prymuly se počítá

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula zřejmě na konci května skončí ve funkci. Současně jedná s premiérem o svém dalším angažmá. Ministr zdravotnictví Vojtěch novinářům řekl, že o avizovaném odchodu svého náměstka se dozvěděl z médií, což považuje za zvláštní. S Prymulou o tom ještě osobně nemluvil. Prymula chtěl z ministerstva odejít už v březnu, k setrvání ho v době koronavirové epidemie podle jeho vyjádření přemluvil premiér.

„Předpokládám, že na ministerstvu skončí na konci května tak, jak avizuje. Ale zatím mě sám neinformoval. Myslím, že věci by se primárně měly řešit u stolu, ne přes média,“ řekl ministr. Byl by rád, kdyby epidemiolog Prymula s resortem dál externě spolupracoval jako odborník. Vojtěchův náměstek po vypuknutí epidemie v Česku řídil Ústřední krizový štáb, od konce března stojí v čele Centrálního řídicího týmu COVID-19, který má na starosti projekt chytré karantény, přípravu nemocnic, otázku léků, laboratoří či zabezpečení lůžek pro nakažené.

Prymula večer v televizi Nova potvrdil, že na odchodu z funkce ke konci května se domluvil s premiérem, s Vojtěchem o tomto termínu zatím nemluvil. Vztahy s ministrem zdravotnictví označil za „celkem vlažné“. Dosavadní rozhovory s Babišem o jeho novém působení zatím nejsou uzavřeny, nechtěl tedy říct, kam míří. Připustil ale, že by mohlo jít o nějaké vládní angažmá. „Nechci předbíhat, dokud to nebylo dohodnuto,“ dodal Prymula.

Ministr loni v dubnu nařídil všem náměstkům, aby získali bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné. Prymula ji měl získat do konce března, Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) mu ji zatím nevydal. „Všichni náměstci už ji od NBÚ mají, on ji nemá. Já nedokážu vyhodnotit proč,“ uvedl ministr.

Podle serveru SeznamZprávy náměstek řekl, že se na ministerstvu bojí jeho popularity. „Jsou to vyjádření, která se mi velmi těžko komentují. Prověrka pro všechny náměstky byla nařízena v dubnu 2019, tedy před více než rokem, kdy - při vší úctě k němu - ještě popularitě nečelil a neřešil tuto epidemii na denní bázi,“ řekl Vojtěch. Prověrky podle něj musí mít většina náměstků na ministerstvech, naopak resort zdravotnictví byl výjimkou s tím, že ji mít nemuseli.

Na místo náměstka pro zdravotní péči by ministerstvo muselo vypsat výběrové řízení podle služebního zákona. Prymula dříve řekl, že má dvě podmínky, za jejichž splnění na ministerstvu setrvá, ale neřekl jaké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 26 mminutami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Zasedne Rada bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 14 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 14 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 15 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
včera v 20:19

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
včeraAktualizovánovčera v 19:44
Načítání...